Jeden detail prozradí zkažené kuřecí maso okamžitě. Přesto ho lidé často přehlížejí

Kuřecí maso patří mezi nejoblíbenější

Velmi oblíbené není jen samotné kuřecí maso, ale drůbeží obecně. I když kuřata a jejich samostatně prodávané části patrně vedou na plné čáře. Toto maso je lehce stravitelné, v podstatě univerzální, je dietní a chutné, obsahuje vysoký podíl kvalitních bílkovin a je bohaté na vitaminy skupiny B. 

Oproti červenému masu (vepřové, hovězí, skopové) má nižší obsah tuku a kalorií. Tyto faktory se odvíjejí zejména od toho, jakým způsobem je drůbež chována, čím je krmena, zda netrpí nemocemi nebo degenerativními změnami a v jakých podmínkách je porážena a jatečně opracovávána.

Co na vás v kuřecím mase může číhat?

Bohužel kuřecí maso poměrně rychle podléhá zkáze. Je asi známo, že syrové kuřecí maso obsahuje některé bakterie, které se nedají jen tak odstranit. Jsou to především Campylobacterie a Salmonella. Co od těchto neviditelných organismů očekávat?

• Campylobacter je nejčastější původce střevních infekcí z drůbeže. Způsobuje silné průjmy, křeče a horečky.
• Salmonella způsobuje salmonelózu, která se projevuje úporným zvracením, horečkou a průjmy. Může vést až k dehydrataci.

Pokud kuřecí maso nemá příjemnou narůžovělou barvu, ale šedne, je lepkavé na povrchu nebo dokonce kysele páchne, obsahuje vysoké množství bakterií způsobujících otravu. Jako takové je nepoživatelné. Zde je na místě přestat počítat peníze a maso prostě vyhodit. Určitě si nechcete kontaminovat celou kuchyň a ještě skončit v nemocnici s podezřením na otravu potravinami.

Základní pravidlo

Abyste se možnému nebezpečí vyhnuli, stačí si zapamatovat jen pár věcí, jimž je třeba se při používání kuřecího masa vyvarovat: 

1. Nikdy neomývejte syrové kuřecí maso (obzvlášť pod tekoucí vodou), protože to může vést ke kontaminaci dalších potravin a kuchyňských povrchů. 
2. Syrové kuřecí maso vždy skladujte při správných teplotách, ideálně okolo 4 °C.
3. Zajistěte, aby bylo vždy pečlivě tepelně upraveno. Dostatečná tepelná úprava znamená zajištění toho, aby teplota v jádře masa dosáhla 75 °C.

Kromě bakterií, které na vás mohou v kuřecím mase číhat, může vás také odradit nevýrazná chuť, zvláštní barva nebo konzistence. Způsoby výkrmu a chování drůbeže jsou dnes na hony vzdálené tomu, jak se s drůbeží zacházelo v dobách našich prababiček.

Z čeho dnes vaříme

Dnes nakupujete převážně tzv. rychlokuřata, která své jateční váhy dosahují o více než polovinu rychleji než dříve. Je to způsobeno především krmivy s obsahem růstových hormonů, které úplně mění fyziologii drůbeže. Takto krmená kuřata mají nepřirozeně velké prsní svaly a mnohdy značně deformovanou kostru. 

Koncový zákazník, který si takové maso koupí, možná zajásá nad prsními řízky úctihodné velikosti, ale už si neuvědomí, co vlastně konzumuje. Nevýrazná chuť, vodnatelnost nebo gumová konzistence jsou toho jasným příkladem. Jde totiž o uměle „vypěstovanou“ svalovinu na úkor kvality. 

Zkuste si koupit kuře v běžném obchodě s potravinami, který zásobují některé z velkovýkrmen. A poté si kupte kuře od farmáře. Garantujeme vám, že rozdíl poznáte na první pohled.

Náš tip: Pokud si koupíte kvalitní kuřecí maso, můžete si podle našeho videoreceptu připravit křupavé kuřecí roládky s vůní česneku a se šunkou.