Tahle houba může mít přes 80 centimetrů. Češi z ní připravují skvělé řízky

Vatovec obrovský, také nazývaný jako pýchavka

Vatovec obrovský neboli pýchavka obecná dokáže dorůst opravdu neuvěřitelných rozměrů a je oblíbený nejen mezi houbaři, ale i kuchaři. Patří mezi největší houby světa, běžně dorůstá průměru 20–50 cm, ale výjimečně může mít i více než 80 cm. Jeho hmotnost může přesáhnout 20 kilogramů, u rekordních exemplářů i více. Pod názvem vatovec jej budou znát mykologové a zkušení houbaři. Široká veřejnost používá běžnější označení pýchavka.

Na rozdíl od většiny hub netvoří klasický klobouk a nohu. Celá plodnice je kulovitá nebo lehce zploštělá a připomíná velký bílý míč nebo sněhovou kouli. Vnější slupka je bílá, později začíná praskat a loupat se.

Je jedlý, chutný, ale dá se splést

Mladé plodnice jsou uvnitř čistě bílé, pevné a voní příjemně houbově. Jakmile začne dužnina žloutnout, zelenat nebo hnědnout, už není vhodná ke konzumaci. Uvnitř se totiž mění na prach s výtrusy.

Nejčastěji se krájí na silné plátky a připravuje se jako smažený řízek, jako v receptu na konci článku. Můžete jej ale také připravit na grilu, na másle s bylinkami nebo jej přidat do polévek nebo omáček. Chuťově připomíná sýr, tofu nebo kuřecí maso.

Pozor však na záměnu. I když je vatovec je poměrně bezpečně rozpoznatelný, přesto je dobré ho vždy rozříznout. Vnitřek musí být zcela bílý a bez náznaků budoucího klobouku nebo třeně (nohy). Pak by totiž mohlo jít o mladou plodnici muchomůrky zelené, červené nebo další z řady muchomůrek, ještě uzavřenou v obalu. Jak známo, jsou tito zástupci hub prudce jedovatí, kromě muchomůrky růžovky čili masáku. Podélný řez houbou je nejspolehlivější způsob, jak si ověřit, že jste našli skutečně vatovec, a nemusíte se obávat možné otravy.

Vatovec roste na opravdu nečekaných místech

Najdete ho na loukách a pastvinách, na okrajích lesů, dokonce je možné jej nalézt v parcích, zahradách či ovocných sadech. Často se objeví po vydatných deštích a na stejném místě může vyrůstat několik let po sobě. Má rád humózní půdu a je velmi zajímavé, že v lese jej téměř nikdy nenajdete.

Vyzkoušejte ale oblasti okolo kravínů nebo vepřínů a místa bohatě porostlá kopřivami. To je to správné místo, kde máte velkou šanci tyto houby najít. Také zkuste projít okolí míst, kde býval kompost, hnojiště nebo silážní jámy. Vatovec miluje místa s vysokým obsahem dusíku v půdě.

Řízky z pýchavky

Smažené řízky z pýchavky jsou lahodnou sezonní specialitou, která překvapí svou jemnou chutí a křupavým obalem. Jednoduchý recept potěší každého milovníka hub i klasické české kuchyně. Křupavé řízky podávejte s vařenými bramborami.

Na přípravu pokrmu budete potřebovat: 1 pýchavku (8 plátků), 1–2 vejce, mléko (dle potřeby), sůl (dle chuti), 4 lžíce hladké mouky, strouhanku a olej.

Jak na to?

1. Pýchavku očistěte, sloupněte z ní slupku a houbu nakrájejte na plátky asi 1,5 cm silné.
2. Plátky pýchavky namočte na 10 minut do mléka. Houba tak nenasaje tolik tuku.
3. Rozšlehejte vejce, trochu je rozřeďte mlékem a osolte. Plátky hub obalte v mouce, vejcích a ve strouhance.
4. Obalené plátky smažte v pánvi na rozpáleném oleji z obou stran dozlatova. Usmažené řízky dejte na papírový ubrousek, který odsaje přebytečný tuk.
5. Podávejte s bramborem (nebo s chlebem) a tatarkou.

Náš tip: Podle našeho videoreceptu můžete místo vatovce připravit opečené houby s česnekem a bazalkou.