Kynutá klasika vánoc - vánočka (a jak na ni)

Historie vánočky je opravdu dlouhá, sahá až hluboko před 16.století. Říkávalo se jí všelijak – calta (ta byla ještě nezapletená), ceplík, štědrovka, húska, štědrovečernice, štědrovice, pleténka, pletanka i pletenice, vandrovnice, štrucla – jeden název hezčí než druhý.

V dobách nejstarších měli povoleno vánočku péct pouze mistři pekaři, ale přibližně od 18.století ji už pekly i hospodyňky doma. V různých variantách – ty z nejobyčejnějšího těsta pro čeládku, ale pro hospodáře a rodinu se těsto vylepšovalo přidáním rozinek, mandlí, ořechů a voňavého koření (muškátový květ i oříšek, nové koření, někdy i badyán, hřebíček).

Její pečení provázela spousta zvyků – například se do ní zapékala mince. Kdo ji pak našel, měl po celý následující rok zajištěno zdraví a bohatství. Naopak - potrhaná nebo spálená vánočka nevěstila pro domácnost nic dobrého.

Někde se z vánočky o Štědrém dnu dávalo po krajíčku každému kusu dobytka, aby byl zdravý a nikdo ho neuřknul. Pamatuji, že i u nás doma jsme také takto podarovali každé zvíře po kousku vánočky – byť se náš "dobytek" skládal jen ze psů, slepic a někdy i prasátka ve chlívě. Byl to ale milý zvyk, děti měly pocit, že trochu "čarují" a zvířata si smlsla.

Upéct krásnou a dobrou vánočku nebylo jen tak.

Tradičně se pletla z devíti pramenů. Spodní čtyři představovaly slunce, zemi, vzduch a vodu. Prostřední tři prameny byly symbolikou pro rozum, vůli a cit a dva nejvrchnější prameny pro lásku a vědění. Křížové pletení pramenů mělo rodinu a všechny blízké ochránit před zlými vlivy.

Dnes si můžete vybrat z mnoha receptů i způsobů pletení. Vánočky se pletou nejen z devíti, ale i ze šesti nebo jen pěti pramenů – všechny krásné, zajímavé, každá malinko jinak. A ten, kdo si na pletení přesto netroufne, může vykynuté těsto urovnat do tukem vymazané vánočkové formy a po nakynutí takto upeče v troubě.

Tak co, vyzkoušíte si ji i vy doma? Opravdu to těžké není. Chce to jen trochu času navíc a několik pokusů. Žádný učený ještě z nebe nespadl.....

Pletení vánočky klasicky, z DEVÍTI pramenů

Těsto propracujeme a rozdělíme na devět stejných dílů (můžeme si je i navážit). Z každého dílku uděláme bochánek a necháme 10min odpočinout

- všechny bochánky rozválíme na stejně dlouhé a stejně široké prameny

Nejdříve upleteme základnu vánočky ze 4 pramenů:

- 4 prameny si položíme svisle vedle sebe

- vezmeme levý krajní pramen a vedeme jej úplně doprava nad, pod a nad zbývajícími třemi prameny

- znovu vezmeme levý krajní pramen (původně byl druhý zleva, nyní je první zleva) a znovu vedeme doprava nad, pod a nad ostatními třemi prameny

- opakujeme až do dopletení ke konečkům pramenů, dobře je spojíme k sobě

- pokud máme upletený celý základ, přeložíme jej na plech a poměrně nemilosrdně tu nadýchanou nádheru uprostřed klouby prstů pomačkáme, aby vznikla jakási široká, ale plytká rýha, na kterou usadíme pletenec ze 3 pramenů

Prostřední pletenec ze 3 pramenů:

- snad každý už někdy v životě pletl cop, ale pokud se najde někdo, kdo postup pletení nezná, ať čte dále.....

- vezmeme pravý pramen a přeložíme jej mezi dva zbývající

- nyní vezmeme levý pramen a přeložíme jej mezi dva zbývající

- postup dále opakujeme - střídavě bereme pravý nebo levý pramen a vždy jej vrchem položíme mezi ty dva zbývající

- dopleteme do konce, konečky spojíme důkladným smáčknutím

- cop položíme na základnu ze 4 pramenů a prsty ji podélně v prostřed opět lehce smáčkneme (uděláme plytkou rýhu)

Zbývá udělat vrchní pletenec ze dvou pramenů:

- položíme je těsně vedle sebe a jen je do sebe zakroutíme

- tento tenký vrchní pletenec trochu natáhneme, položíme na vánočku (a přes vánočku - přes její konce) a oba konce pletence dobře zastrčíme pod "prdelku" vánočky, na každé straně stejně

- vánočku necháme nakynout, pomašlujeme vejcem, posypeme lupínky mandlí a upečeme

Jeden ze základních receptů na vláčnou, méně sladkou i míň tučnou vánočku, včetně fotopostupu pletení je zde.

Totéž pletení, možná lépe viditelnější, je tady....

Vánočka ze ŠESTI pramenů

1) Vykynuté těsto propracujeme, rozdělíme na 6 dílů, z každého uděláme bulku a tu necháme ještě asi 10 minut odpočinout.

2) Pak ze všech vyválíme stejně silné a dlouhé prameny, které na jednom konci všechny spojíme a konec jakoby podhrneme dospod, pod budoucí vánočku.

3) Levý krajní pramen položíme úplně doprava a pravý krajní zase doleva.....pak vezmeme pramen úplně zprava a vrátíme ho mezi 4 prostřední .

4) Druhý pramen zleva přeložíme úplně doprava a levý krajní vložíme mezi 4 prostřední.

Teď vezmeme druhý zprava, přeložíme ho úplně doleva a pravý krajní vrátíme mezi 4 prostřední

5) Pak už se postup (kroky 3 a 4) stále opakuje (jen střídáme strany).

Vezmeme druhý zleva a přeložíme úplně doprava a levý krajní vložíme mezi 4 prostřední....vezmeme druhý zprava, přeložíme úplně doleva atd.....

Odfocený postup na vánočku ze šesti pramenů je ZDE..... , můžete ji udělat z jakéhokoliv těsta, vámi vyzkoušeného.

Vánočka z PĚTI pramenů

1) Těsto si rozdělíme na 5 dílů, z každého uděláme bulku a necháme asi 10 minut odpočívat. Pak je všechny rozválíme na stejně dlouhé a stejně silné prameny.

2) Všech pět pramenů si položíme svisle před sebe, na konci vzdálenějším od nás, je dobře spojíme a rozdělíme na 2 a 3 prameny.

3) Vezmeme vnější ze tří pramenů a přeložíme ho doprostřed, ke straně, kde jsou prameny dva (a teď už vlastně tři).

4) Nyní vezmeme vnější pramen z této strany a znovu přeložíme doprostřed, ke dvěma pramenům.

5) A tyto dva kroky (vnější pramen ze tří přeložit dovnitř, ke dvěma) opakujeme tak dlouho, až dopleteme do konce. Úplné konečky znovu stiskem dobře spojíme a oba konce vánočky jakoby trošku podhrneme dospod, pod ni.

Fotopostup a recept na vynikající máslovou vánočku je TADY

Těsto na vánočku je možno použít to, jehož recept se v rodině dědí z matky na dceru nebo můžeme vyzkoušet nějaké nové.

• rozinky i kandované ovoce je dobré pár hodin před zaděláním těsta namočit do rumu

• všechny suroviny, které přijdou do těsta, by měly mít pokojovou teplotu

• tuk použijeme změklý, nikdy ne horký (spařili, zničili bychom droždí)

• těsto je třeba nechat dobře vykynout, jinak nebude výsledek stoprocentní (vánočka může být "těžká")

• zrovna tak musí dobře vykynout před pečením i umotaná vánočka. Necháme ji kynout zvolna, v teplém prostředí, jehož teplotu nijak uměle nezvyšujeme – mohlo by se stát, že vnitřní, málo vykynuté vrstvy vánočky se to budou snažit při pečení dohnat a vánočka se potrhá

• vykynutou vánočku opatrně potřeme rozšlehaným vejcem, můžeme posypat plátky mandlí a dáme péct do vyhřáté trouby

• zpočátku, asi 5 minut pečeme zprudka, asi na 190-200°C, pak teplotu zmírníme na 170°C a vánočku dopečeme

• stane se, že po vytažení z trouby původně nádherná vánočka klesne, jako by jí někdo vypustil vzduch ventilkem – je málo upečená, vnitřní vrstvy nebyly pevné natolik, aby vánočku udržely. Jíst se dá, ale pěkná moc není.

• hotové vánočky se většinou dají dobře zamrazit, po vytažení a rozmrznutí chutnají jako čerstvé

• pokud vám náhodou vánočka zbyde, dá se z ní udělat výborná "lepší, parádnější" žemlovka

• no a ta nejdůležitější rada na závěr? K pečení vánočky bychom vždycky měli (i měly) přistupovat s radostí a láskou. Věřte, že je to pak na výsledku velice poznat, vaši strávníci vám za to budou opravdu vděční a s velkou pochvalou snědí i třeba malinko nepovedenější vánočku. Protože je vaše, dělaná s láskou.

Zdroj: Pekárnománie