Jak připravit dokonalou kulajdu? Tučnější smetana, pečené brambůrky a ztracené vejce posunou chuť do nebeských výšin

Královna houbových polévek

Kulajda je poměrně vydatná polévka. To z ní však dělá přímo ideální pokrm pro sychravé podzimní nebo i zimní dny. Kulajda se řadí mezi tradiční české houbové polévky, kam patří nejen bramboračka, ale třeba krkonošské kyselo nebo hladká Ančka. Na rozdíl od posledních dvou jmenovaných polévek se kulajda nevařila v Podkrkonoší, ale jde o polévku populární na jihu Čech, u Milevska se jí říkalo kulimajda. Podobná polévka se ovšem vařila i na Vysočině pod názvem kudlavka. Oproti kyselu, které bylo pokrmem nejchudších vrstev, je také mnohem bohatší a často se o ní mluví jako o královně houbových polévek. 

Kulajda ze Šumavy

I když nyní do kulajdy patří smetana, v minulosti se zřejmě připravovala v prostší verzi. Šlo totiž o pokrm šumavských horalů, kteří na tom nebyli o moc lépe než ti krkonošští. Zatímco název kysela lze poměrně snadno odvodit, v případě kulajdy je jméno této polévky tak trochu záhadou.

Usuzuje se, že jde o zkomoleninu jména jihočeské lidové kuchařky paní Adelajdy Kuhové, která žila v 19. století, a protože byla Němka, říkalo se jí na Šumavě Kuh Adelajde. Ta zřejmě takovouto polévku ráda vařila, začalo se jí podle ní říkat zkomoleně kulajda.

Pravděpodobnější je však teorie, podle níž byl název odvozen z nářečních slov zakulat nebo zakudlit, která znamenají zahustit polévku moukou a vznikly obměnou slov zakvedlat nebo zakverlat.

Kyselost zajistí ocet 

Pokud jde o ingredience, tak ty jsou v případě kulajdy podobné jako u kysela nebo hladké Ančky. Kromě hub jsou to navíc brambory, vejce a samozřejmě koření. Do kulajdy patří kmín, nové koření, bobkový list a hlavně kopr, který krásně ladí se smetanou a dodává polévce specifickou chuť. I kulajda má stejně jako kyselo nakyslou chuť. Zatímco v v případě podkrkonošské polévky ji dodává kvásek, u kulajdy za ni může ocet nebo kysaná smetana. Kulajda se navíc ještě zahušťuje moukou. 

Jak vylepšit kulajdu?

Kulajda je poměrnou hustou a sytou polévkou a klidně zastane úlohu hlavního jídla. Vzhledem k tomu, že příprava není nijak složitá, je vynikající rychlou večeří ve všední den. V takovém případě se však hodí si polévku trochu vyšperkovat. Možností je hned několik:

• Místo obyčejné vody použijte do polévky domácí vývar, např. hovězí – polévka pak bude mít výraznější masovou chuť. 
• Pokud používáte sušené houby, můžete přidat i vodu, v níž se namáčely. Polévka bude víc „houbovější“. 
• Smetanu použijte tučnější, ta zajistí krásně krémovou konzistenci. Vhodná je nejen ta ke šlehání, ale i třeba tučná zakysaná, která podpoří kyselost polévky.
• Větší kyselost zajistí rovněž přidání hub naložených v octě. Případně můžete přilít i trochu nálevu z těchto hub. 
• Jíšku na zahuštění polévky je vhodnější připravit na másle. Je pak mnohem lahodnější. 
• Ocet je dobré vyvážit trochou cukru, případně i medu. 
• Brambory se běžně dávají do kulajdy vařené, klidně ale můžete použít i pečené ve slupce. Nejlepší jsou malé brambůrky známé jako grenaille nebo zámecké brambory. 
• Místo obyčejného vařeného vejce ozdobte polévku vejcem ztraceným, z něhož krásně vyteče do polévky žloutek, když jej rozkrojíte. Snadno je připravíte podle rad slavného kuchaře Romana Pauluse.

Náš tip: Pokud jste na kulajdu dostali chuť, můžete si ji uvařit podle našeho videoreceptu. 

Zdroje informací: 
Nase-rec.ujc.cas.cz: Kulajda