Při houbaření se nejdřív dívejte nahoru, až potom pod nohy. Stromy napoví, kde hledat hřiby, kozáky i ryzce

Jak se podle stromů při houbaření orientovat

Už ze školy si jistě pamatujete, že houby jsou unikátní organismy, které se vymykají svým způsobem života jakýmkoliv rostlinám. Proto se jako rostliny neuvádějí. To, že houby rostou převážně v lesích, je také všeobecně známý fakt. Můžete se s nimi setkat také na loukách, v parcích nebo zahradách, pokud tato místa disponují tím správným složením půdy, mají správnou vlhkost a celkově určitý charakter.

Začínajícím houbařům může pomoci jednoduché pravidlo. Nejdřív se podívejte nahoru a teprve potom dolů. Proč? Protože skladba stromů mnohé napoví. 

Jehličnaté lesy jsou rájem pro některé hřibovité houby

Smrkové lesy patří mezi klasická místa, kam se vyráží na hřiby. Nejčastěji zde můžete najít hřib smrkový, který, jak jeho jméno napovídá, roste především pod smrky. Není to ale pravidlem, protože se tyto houby objevují i v listnatých nebo smíšených lesích. 

Podobné prostředí jehličnatých lesů vyhovuje také některým holubinkám, ryzcům nebo liškám. V borových lesích se zase daří hřibu borovému, některým druhům kozáků a ryzcům. Výjimkou ale není ani výskyt druhů, které nejsou na jedinou dřevinu striktně vázané. Pokud borovice rostou na písčité půdě, můžete se poohlédnout také po klouzku sličném.

Vedle hojně rozšířeného hřibu hnědého se ale mohou vyskytovat také nejedlé druhy, jako třeba hřib žlučník.

Pod buky a duby hledejte jinou skladbu hub

Listnaté lesy mají vlastní houbové společenství. Pod buky zcela určitě můžete najít překvapivě hřib dubový, různé holubinky, muchomůrky a některé druhy ryzců. Dubové porosty jsou rovněž vhodným prostředím pro řadu hub.

Důležitou roli hraje také složení a pH půdy. V kyselém podloží pod starými buky se bude dařit také již zmíněnému hřibu smrkovému či liškám, v teplejších dubových porostech s vápenitou půdou se setkáte převážně s hřibem dubovým, kolodějem nebo suchohřibem plstnatým. 

Mezi nejedlými houbami v listnatých lesích kraluje hřib kříšť, hřib medotrpký, penízovka dubová nebo síťkovec dubový. 

Některé houby si na vlastním stromě zakládají opravdu hodně

U některých druhů je vztah ke konkrétní dřevině tak výrazný, že zkušený houbař může stromům věnovat téměř stejnou pozornost jako samotnému prostoru pod nimi. Ryzec smrkový se typicky pojí se smrkem, zatímco ryzec dubový najdeme převážně pod duby. Podobně pak kozáky březové prozradí přítomnost bříz. Neznamená to však, že pod určitým stromem musí houba automaticky růst, rozhoduje spousta dalších faktorů, jako je počasí, nadmořská výška nebo stáří lesa.

Pokud se nechcete při hledání omezovat ve výběru hub, měli byste rovnou zamířit do smíšených porostů. Během jediné vycházky můžete nabírat pestrou skladbu hřibovitých hub, lišek, ale také bedel nebo václavek. Zde je ale na místě být opravdu obezřetní, protože smíšené lesy poskytují domov také celé paletě hub nejedlých a jedovatých. Mezi nimi to jsou hřiby žlučníky nebo kříště, ale také specifické druhy, jako je čechratice černohuňatá nebo některé druhy nejedlých holubinek.

Houby nerostou jen pod stromy, ale také na stromech

V listnatých lesích můžete narazit na tzv. dřevokazné houby, které ke svému růstu potřebují mrtvé dřevo, tedy pařezy, trouchnivějící kmeny nebo větve. Troudnatce, choroše, síťkovce nebo některé druhy hlív najdete přímo na kmenech a pařezech listnáčů. Jehličnaté dřevo nabízí bydliště řadě dalších druhů. Tyto houby pomáhají rozkládat dřevní hmotu a vracejí tak živiny zpět do půdy.

Z těchto dřevokazných hub je dobré zmínit hlavně hlívu ústřičnou nebo ucho Jidášovo, tedy dvě jedlé a velmi ceněné houby.

Určení houby podle místa růstu nestačí k bezpečné konzumaci. U jedlých druhů je vždy nutné spolehlivě poznat konkrétní houbu podle jejích znaků.

Pokud nemáte o jmenovaných houbách představu, jak vypadají, prohlédněte si je v naší fotogalerii.

Fotogalerie - Druhy hub z listnatých, jehličnatých i smíšených lesů

Dalších 14 fotek

Ukázat 17 fotografií

Zdroje informací: Naturatlas.cz, Myko.cz