Na Dušičky naši předkové pekli zvláštní pečivo a nechávali jídlo mrtvým. Některé zvyky dnes překvapí

Dušičky dříve nebyly jen o návštěvě hřbitova

Památka zesnulých připadá každoročně na 2. listopadu a navazuje na svátek Všech svatých, který se slaví o den dříve. Zatímco dnes lidé obvykle přicházejí na hřbitovy zapálit svíčku, ozdobit hroby květinami a věnovat tichou vzpomínku blízkým, kteří už nejsou mezi námi, naši předkové vnímali toto období také prostřednictvím lidových představ o návratu duší zemřelých.

 V minulosti ale toto období provázely také neobvyklé jídelní tradice. Hospodyně pekly zvláštní pečivo, rozdávaly ho potřebným a v některých krajích připravovaly jídlo i pro duše zemřelých. Některé z těchto zvyků mohou dnešního člověka překvapit.

Jídlo i pro duše zemřelých

Podle tehdejších představ se duše mohly v noci vracet ke svým blízkým. Rodiny proto někde nechávaly na stole jídlo nebo zbytky večeře, aby se zemřelé duše mohly symbolicky občerstvit. Věřilo se také, že jim světlo svíček pomůže najít cestu domů.

Tyto obyčeje se lišily podle jednotlivých regionů a postupně se proměňovaly. Společné jim ale bylo přesvědčení, že vztah mezi živými a mrtvými nekončí pohřbem a že vzpomínka na zesnulé si zaslouží zvláštní pozornost.

Kosti svatých patřily k nejzajímavějším dušičkovým pokrmům

Představte si, že přijdete do staré venkovské kuchyně na začátku listopadu. Na stole leží čerstvě upečené pečivo, které svým tvarem připomíná lidské kosti. Nejde o žádnou moderní halloweenskou specialitu, ale o tradiční pokrm známý jako kosti svatých.

Pekly se nejčastěji z kynutého těsta a jejich tvar připomínal zkřížené kosti nebo lidské hnátky. V některých oblastech se připravovaly také housky, pletence a další tvary, které měly pro dušičkové období charakteristickou podobu.

Zajímavé je, že toto pečivo nesloužilo pouze jako pochoutka pro rodinu. Dostávaly ho také děti, které chodily na koledu, chudí lidé a žebráci u kostelů. Rozdávání jídla bylo projevem štědrosti a křesťanského milosrdenství. Zároveň se v lidových představách spojovalo s úctou k zemřelým.

Dušičky se neobešly bez sladkého pečiva

Vedle kostí svatých se pekly také tzv. dušičky. Jejich podoba nebyla všude stejná. Někde šlo o malé bochánky, jinde o rohlíky, žemle nebo pletence z kynutého těsta. Pečivo se připravovalo podle místních zvyklostí a možností domácnosti.

Často se plnilo mákem, povidly nebo jinou sladkou náplní. Používalo se těsto podobné tomu na buchty či rohlíky, ale recepty se mohly výrazně lišit. V některých regionech se pro dušičkové pečivo vžily také názvy caletky nebo kruchovky.

Zvláštní význam mělo jeho rozdávání. Děti a potřební si odnášeli výslužku, která nebyla jen obyčejným jídlem, ale také připomínkou svátečního období. V některých místech se dokonce podle pečiva říkalo, že děti chodí na rohlíky.

Černá polévka, mléko a jídlo zemřelým

Mezi pokrmy spojovanými s dušičkovým obdobím se uvádí také černá polévka. Její tmavá barva souvisela s použitím krve a masa, což z ní dělalo výrazně odlišné jídlo oproti běžným zeleninovým či vývarovým polévkám.

V souvislosti s Dušičkami se černá polévka zmiňuje také v lidových výkladech o jídle určeném zemřelým. V některých domácnostech se proto nechávaly přes noc zbytky jídla na stole. Podle lidových představ se duše mohly vracet do míst, kde žily, a symbolicky se občerstvit. V souvislosti s dušičkovými pokrmy se podávaly také ořechové rohlíčky, medové placky nebo kaše z pohanky a jáhel.

Zvláštní místo mělo také studené mléko. Podle některých pověr mělo pomáhat duším trpícím v očistci, aby se ochladily. Podobný význam se přisuzoval i máslu, kterým se někde plnily lampy. Lidé věřili, že si jím duše mohou zmírnit utrpení.

Dušičky – rohlíkové pečivo

Dušičky nemusí být pouze dnem návštěvy hřbitova. Jsou také příležitostí poznat kulturní dědictví našich předků a připomenout si, že i obyčejné jídlo může nést příběh, který přetrval staletí. Vyzkoušejte také tradiční lidové pečivo podle našeho receptu.

Na přípravu pokrmu budete potřebovat: 500 g hladké mouky, 30 g droždí, 70 g cukru, 70 g másla, 1 vejce, špetku soli, 250 ml vlahého mléka, 400 g švestkových povidel, 2 lžíce mandlí, nejlépe nasekaných, a 1 vejce na potření.

Jak na to?

1. Do vlažného mléka přidejte lžičku cukru, rozdrobte droždí, přidejte lžičku mouky, vše zamíchejte a na teplém místě nechte vzejít kvásek.
2. Do mísy nasypte hladkou mouku, cukr, špetku soli, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a kvásek. V robotu nechte vypracovat těsto. Nesmí se lepit na mísu a musí být hladké. Pokud by lepilo, přidejte trochu mouky.
3. Hotové těsto přeneste na pomoučněnou plochu a krátce propracujte. Utvořte bochánek, vraťte do mísy, posypte lehce moukou a na teplém místě nechte kynout hodinu.
4. Na pomoučněné ploše vykynuté těsto rozválejte válečkem na obdélník o tloušťce 1 cm a nakrájejte čtverce asi 6 × 6 cm. Na každý dejte lžičku povidel a zabalte.
5. Povrch každého kousku potřete rozšlehaným vajíčkem a posypejte mandlemi. Pečte v troubě vyhřáté na 200 °C 20 minut. 

A v naší fotogalerii se podívejte na další pokrmy, které se připravují z kynutého těsta.

Fotogalerie - Výběr: kynuté moučníky

Dalších 33 fotek

Ukázat 36 fotografií