Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Česká gastronomie v průběhu věků: Za první republiky byla uznávaná, dnes je plná náhražek
Zdroj: Pixabay.com, RitaE, Pixabay License

Nejeden Čech by se klidně do krve pohádal, že česká kuchyně je ta nejlepší na světě. Různé variace skvělých omáček, lokální recepty, které chutnají všem napříč generacemi a nespočet výborných sladkých teček - to vše je jistě výborné. Přesto existuje mnoho prohřešků, kvůli kterým si naše zamilovaná kuchyně v porovnání s ostatními zeměmi láme zuby. Přitom to tak nebylo vždycky...

Česká kuchyně v průběhu času

V období první republiky jsme byli gastronomickou špičkou. O Česku se často hovoří jako o srdci Evropy a křižovatce národů - a to samé platilo o naší kuchyni. Existovaly speciální školy pro hospodyňky, které přísně udávaly kvalitu kuchyně. Česká kuchyně bývala na suroviny také daleko bohatší; v tehdy klasických kuchařkách nalezneme návody třeba na přípravu jeseterů i lanýžů, což jsou dnes spíše výjimečné speciality. Každý pivovar tehdy vyráběl své uzeniny. Sjednocujícím znakem zůstávalo, že česká kuchyně vždy byla vydatná.

Obrat nastal s druhou světovou válkou a po ní následujícím komunistickým režimem, jehož normy se podepsaly i na výběru surovin. Tuzemská kuchyně a její umění přestaly rozvíjet, nové recepty dostaly utrum. Duchem naší kuchyně zůstaly již zmiňované tradiční a lokální recepty, ale v gastronomii zůstával dynamicky se rozvíjející zbytek světa napřed. Postupem času se ovšem situace obrátila a česká kuchyně se pomalu vrátila na výsluní.

Česká kuchyně zůstává hutná, i když to již není třeba

Známý obrat z prvorepublikových kuchařek „Vhoďte kupu vajec, kostku másla a zasypte to moukou“ je přežitek. Vydatný nedělní oběd neměli tehdejší strávníci problém přes týden vypotit, a to díky vyčerpávající práci. Ačkoliv dnes práce snazší rozhodně není, řada z nás při ní celý den sedí u počítače. Navíc, zvýšením objemu peněz v našich peněženkách se z jídel kdysi svátečních stávají jídla každodenní. Na řízek s bramborem v úterý by prvorepublikový dělník ani nepomyslel.

S tím souvisí i nadvláda fritéz a smaženého. Restauratérům mnohdy nedělá problém jednu dávku fritovacího oleje použít hned na několik objednávek, což se na kvalitě pokrmu nevratně podepisuje. Jsme také jediná země na světě, kde se rozlišují minutky a hotovky.

Všeho moc škodí

Není velkým vědeckým objevem, když se řekne, že se jí i očima. Stále jsme se v Česku příliš nenaučili pracovat s prezentací jídel. V očích světových kuchařů zůstávají smrtelným hříchem naše oblohy, jejichž složení je v zásadě stejné: list povadlého zelí, měsíček rajčete a tři kolečka okurky. Snaha prezentaci zlepšit se objevuje jen v někdy zbytečně drahých podnicích, které navíc často otevřeně cílí na cizince a turisty. Dalším běžným prohřeškem je využívání a konzumace instantních potravin místo těch čerstvých. Bojíme se vařit jednoduše, přitom to je přesně způsob, jakým vařily naše babičky. Dnes se v restauracích velmi často místo poctivé omáčky dočkáme zle promíchaného prášku s vodou. Naší kuchyni také velmi často vládnou náhražky.

Jedním ze zlozvyků převzatých z dob za železnou oponou je nadužívání některých surovin. Nezřídka máme potřebu potřít sádlem i pečenou kachnu, která je sama o sobě dostatečně tučná. Že „méně je někdy více“ by mělo platit i u kořenía zejména soli. Naše kuchyně není historicky nastavená na obrovskou škálu orientálního koření, a to samé platí pro naše žaludky. Nešetříme ani na porcích. Málokdo v Česku řekne, že restaurace je dobrá, aniž by to spojil s prohlášením, že tam „mají tam velké porce“, ideálně ještě za málo peněz. Není divu, že se tomu restauratéři přizpůsobují a místo kvality dbají hlavně na kvantitu.

Témata: česká kuchyně, tradice, první republika, socialismus, historie, zajímavosti, dějiny gastronomie

Recepty k tomuto článku

Komentáře

bookmen

9. 3. 2021 11:20

Já si osobně myslím, že na kvalitě potravin se podílíme všichni. Protože pokud by lidé nevyhledávali párky, kde je málo masa, salámy z kuřecího separátu, umělé omáčky v restauracích jenom proto, že je to levné i když kvalita je v nedohlednu. Pokud by nebyl zájem kupujících tak by výrobce nebo restauratér museli zákonitě změnit přístup. Kvalitní věci i za slušné ceny se nakoupit dají, jenom musíme trochu pátrat.

jolopol

4. 3. 2021 12:43

Přesne tak,dneska se ty uzeniny nedají žrát,prodávají pomeje pro prasata,za bolševika byl párek párkem a špekáček měl chut,dneska želatínova tlačenka a paštiky jedine tak na posrání,dobrou chut.

Tomas1234

4. 3. 2021 04:24

Proč prokristapána všechno svádíte na bolševiky. Kdyby se dnes vařilo podle tehdejších norem, tak by ta jídla byla chutná a neošizená, zatímco dnes je vše náhražka, dochucovadlo atd. hlavně, aby se mohl zákazník okrást. Když si přečtete, že v párku je 17% masa tak vás na něj přejde chut. Párky a paštiky se vždy dělaly z nejkvalitnějších surovin a ne jako dnes v demokracii z oškrabaných kostí.
Tento režim je ve všech směrech největší hrůza v historii lidstva. Obzvláště v podání tohoto zkurveného národa

Přidat komentář

Přidat komentář


Související obsah

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům