Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Českem s chutí: Řepánky, oukrop a hoďbidlo. Víte, co se jí v Polabí?
Zdroj: Toprecepty, rebeka

Staročeské názvy jídel mnohým z nás dnes už nic neříkají. Přitom jde leckdy o jednoduché, obyčejné a moc dobré pokrmy. Dříve se jinak ani nevařilo. Používaly se základní suroviny a ty, které vyrostly na poli nebo na zahrádce. Jak se jedlo například v Polabí?

Úrodné Polabí

Polabím se nazývá území v Čechách podél řeky Labe ležící přibližně mezi městy Jaroměř a Lovosice. Někdy se tato oblast také označuje jako Polabská nížina, části dolního Polabí se pak přezdívá Zahrada Čech. A skutečně, odjakživa je zde úrodná půda a dostatek vody k zavlažování. Proto Polabí vždycky patřilo mezi nejbohatší regiony v republice. Mimo jiné zde nikdy nechybělo obilí a mouka, proto moučná jídla vítězila nad ostatními. Jak píše Petra Pospěchová ve své knize Regionální kuchařka, která vyšla v nakladatelství Smartpress, hospodyňky pekly z pomletého žita chleba a z pšeničné mouky buchty a jiné sladké pečivo. Zároveň však nerozhazovaly a pečivo pekly obvykle na dva týdny dopředu ve velkém. Pokud něco zbylo, zužitkovalo se to taky, například do „polévky chudých“, oukropu, nebo do jídla zvaného uhlířina či hoďbidlo.

Oukrop s česnekem a majoránkou

Ano, tušíte správně, je to česnečka, do které se v Polabí přidávaly žloutky. A jak se tedy připravovala? Na kostičky nakrájený chléb se osmažil na sádle. Zároveň si hospodyňka v hrnci v dostatečném množství osolené vody uvařila na kostičky nakrájené brambory, k nim přidala utřený česnek se solí a majoránku. Polévka se pak podávala tak, že se na dno každého talíře vyklepl syrový žloutek, přelil vroucí polévkou a doplnil chlebovými kostičkami. Oukrop byl považován za jednoduché, ale zdravé a výživné jídlo.

Hoďbidlo

Co je dnes módou, bylo dříve nutností. Zpracovávání zbytků a využívání celých částí rostlin nebo zvířat hospodyňky velmi dobře znaly. Jídlo se nevyhazovalo a neplýtvalo se jím. To, čemu dnes říkáme „zero waste“ (tedy bez odpadu), naše prababičky i babičky praktikovaly denně a úplně samozřejmě. A právě do kategorie „zero waste“ patří i pokrm s názvem uhlířina čili hoďbidlo. Základem byly doměkka uvařené brambory, které se smíchaly s noky, uvařenými zvlášť z mouky a vajec, a s osmaženou cibulí a slaninou. Uhlířina se vařívala i v jiných krajích a někde taky se zelím.

Řepánky

Jak uvádí Petra Pospěchová v Regionální kuchařce, z cukrové řepy se v mnoha krajích dělal tekutý sirob, jímž se nahrazoval med. V Polabí se pak cukrová řepa využívala ještě pro něco jiného: plnily se jí buchty z kynutého těsta. Řepánky s mákem, ochucené vanilkovým cukrem a citronovou kůrou, patřívaly mezi oblíbené moučníky. Zkuste si je připravit i dnes. Kombinace cukrové řepy, máku a vanilky v náplni je delikátní.

Témata: staročeská kuchyně, historie, zajímavosti, zdravá strava, recepty, Českem s chutí

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Edice Toprecepty.cz

Kuchařky a kalendář

Naše kuchařka

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům