Uvařte si valašský domikát: Snadnou polévku, jíž dodává pikantní chuť ovčí sýr brynza
11. 2. 2022 Vaření
Moravskou bílou polévku kyselici se zelím a klobásou zná už poměrně hodně lidí, za starých časů se ale na Valašsku vařily i další polévky, které zůstaly zapadlé v kuchařských knihách. Naštěstí se v některých rodinách vařily dál, takže se na ně úplně nezapomnělo. Jednou z nich je valašský domikát.
Když se spojí brambory, tvaroh a brynza
Valašsko bylo v minulých dobách chudým krajem, takže i místní kuchyně byla poměrně prostá a sestávala z těch nejobyčejnějších surovin. Prostí horalové žijící na valašských kopcích žili jen z toho, co si sami vypěstovali. Základem valašské kuchyně byly hlavně brambory a zelí, což dokládá i oblíbené rčení „Zemáky a zelé, živobytí celé.“ To vše doplňovaly výrobky z mléka koz a ovcí pasoucích se na zelených valašských stráních. Z mléka se tu vyráběly tvaroh, sýry, hlavně brynza, a kysaný nápoj žinčice podobající se kefíru. A všechny tyto suroviny najdete i v polévce domikát.
Mohlo by vás zajímat
Od rumunských pastevců
Domikát byl v časech dávno minulých oblíbenou postní polévkou. Šlo o tu nejobyčejnější polévku, která se jedla buď jako součást obědového menu nebo jen samotná s pořádným krajícem chleba na večeři. Přestože je domikát spojován hlavně s Valašskem, vařil se po celém území Karpat, zkrátka všude tam, kde žili Valaši. Tak byli v minulost nazývání pastevci původem z Rumunska, kteří podle knihy Lidová strava na Valašsku migrovali od 15. do 17. století přes Ukrajinu, Slovensko a Polsko až na východní Moravu a hledali nové pastviny pro svá stáda. Žili salašnickým způsobem života a z mléka vyráběli sýry, z nichž nejslavnější byla brynza. Společně s těmito mléčnými výrobky tak přinesli na Moravu i prostá jídla, jako jsou halušky nebo právě domikát. I zvláštní název polévky pochází podle Etymologického slovníku jazyka českého z rumunštiny, konkrétně z rumunského slova dumicat, které znamená „polévka s prosem“. Slovo domikát (někdy také demikát) se vyskytuje jen v nářeční podobě a podle knihy Dialektický slovník moravský znamená „vařená voda s brynzou vlitá na osolený chléb“ či „sýrová polévka“. Můžete se setkat i s názvem demikátovica, ale ta už spíš označuje česnekovou polévku.
Mohlo by vás zajímat
Jiná vesnice, jiný domikát
Předností domikátu je hlavně jeho snadná příprava. Vaří se hlavně z tvarohu či kysané smetany, v některých rodinách volí raději kefír. Tu hlavní chuť mu ale dodává známý měkký solený ovčí sýr brynza, který si spojujeme převážně se slovenskou kuchyní a s haluškami. Brynza do domikátu by měla být pořádně odleželá, klidně i několik měsíců stará, měla by mít ostrou a výraznou chuť. Na některých místech se místo brynzy používal nasolený a okmínovaný tvaroh, který se nechal odležet několik dní. Příprava domikátu se často odlišovala od vesnice k vesnici. Základní recept byl takový, že se ve vodě rozvařila stará brynza, k ní se přidala nadrobno nasekaná cibulka, pepř, sůl a kmín a vše se zalilo čerstvě nadojeným ovčím mlékem. Aby byla polévka vydatnější, přidaly se do ní oloupané vařené brambory. Častěji se však uvařily brambory na loupačku, které se pak na talíři zalily polévkou. Někdy chyběly i brambory a polévka se nalila stejně jako česnečka jen na nalámaný chléb. Nakonec se posypala nasekanou pažitkou, koprem nebo petrželkou. V původní verzi nesměl domikát přejít varem, aby se z něj neztratily všechny vitaminy. Na dochucení se přidával i rozdrcený česnek, občas se domikát zahušťoval i moukou rozšlehanou ve smetaně. Bohatší hospodyňky přidávaly na zjemnění trochu másla.
S tvarůžky i s vodou ze zelí
Na území Moravy se domikát váže k Valašsku, na Hané ale mají polévku hodně podobnou, které říkají syrnica. I jejím základem je mléko smíchané s vodou a ochucené solí a kmínem, místo brynzy se v něm ale rozvaří sýr typický pro oblast kolem Olomouce, a sice olomoucké tvarůžky. Podobnou polévku s brynzou připravují rovněž na Slovensku. Jmenuje se čir a dávají do ní vodu z kysaného zelí. Někdy se do něj přidávala na přilepšenou smažená husí kůže a často se připravovala i nasladko. A jak udělat ten nejjednodušší pravý domikát? Zkuste to podle receptu z knihy Lidová strava na Valašsku od J. Štiky. Budete potřebovat: 250 g brynzy, 300 g brambor a 1 litr mléka. Dobře omyté brambory uvařte ve slupce. Na talíře rozdrobíme brynzu a zalijte ji horkým mlékem. K polévce přikusujte oloupané brambory. A my už jen dodáváme – dochuťte solí, pepřem, kmínem a případně rozdrceným česnekem. Pro větší sytost můžete nakonec přidat i ztracené vejce.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Silvestrovské tipy
Oslava příchodu nového roku není pouze o bilancování, co se nám za uplynulý rok nepovedlo a na co jsme naopak hrdí, ale je to hlavně o oslavě,… Číst více
Odměna pro TOP autory receptů
Všichni se už těšíme ven, na čas strávený s přáteli, třeba u dobrého jídla z grilu. Na Topreceptech jsme moc rádi za každého z vás, kdo své… Číst více
Moderátorský panel
Návody tipy Nová sekce, kde budou tipy a návody při vařešní pečení. Můžete do tabulky i doplňovat, jen prosím využijte jinou barvou a pište pod… Číst více
Pivo je lék a Češi ho mají nejlepší na světě. Jak se "tekuté zlato" vlastně vaří?
Belgičané si s ním umí vyhrát, Angličané ho pijí… Číst více
Jak uchovat a zpracovat brokolici. Bez zmražení dlouho nevydrží
Brokolice je velice oblíbená zdravá zelenina zajímavého tvaru, příbuzná květáku nebo také kapustě. Pěstuje se a prodává v zelené (nebo sytě fialové)… Číst více
Komentáře