Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vítěz MasteChef Česko 2020 Roman Staša nám prozradil, jak vylepšit obyčejnou smaženku. Fígl je v dvojím obalování a hořčici
Zdroj: se souhlasem TV Nova a Romana Staši

V novém díle pořadu Souboj na talíři čeká na Přemka Forejta a Jana Punčocháře překvapení. Ráno je v jejich karavanu probudí nejen kouř, ale i bývalý vítěz soutěže MasterChef Česko Roman Staša, který protentokrát nahradí Radka Kašpárka. Zajímává vás, co Roman právě dělá a jak vzpomíná na soutěž, která mu změnila život? To vše se dozvíte v našem rozhovoru.

Do Masterchefa z hecu po pár pivech

Pokud dlouhodobě sledujete soutěž amatérských kuchařů MasterChef Česko, pak si možná pamatujete, že v roce 2020 se Roman Staša, dnes už známý kuchař, který má na svém instagramovém účtu skoor 200 tisíc sledujícíchdostal mezi 16 finalistů. Postupně se probojoval až do finále, kde porazil marketingovou specialistku Pavlínu Lubojatzky, a stal se tak vítězem ročníku. Od té doby se mu zcela změnil život a tak jsme Romana trochu vyzpovídali.

Od finále soutěže, v němž jste zvedl nad hlavou vítěznou trofej, za chvíli uplynou dva roky. Tenkrát jste stál před porotci v roli soutěžícího, nyní v pořadu Souboj na talíři budete jejich parťákem. Jaký to byl pocit?
Když přišla tato nabídka, tak jsem neváhal ani vteřinu. A postavit se vedle porotců bylo vlastně hrozně příjemné. Myslím, že už můžu říct, že jsou z nás kamarádi, ale samozřejmě k nim mám pořád obrovský respekt.

Tehdy před dvěma lety ale byla situace úplně jiná a porotci vám dávali občas pěkně zabrat. Když jste se hlásil do MasteChefa, napadlo vás, že byste se vařením mohl živit?
To ani náhodou. Přihlášení bylo čistě z hecu po pár pivech a v podstatě až do chvíle, kdy se mi povedlo postoupit do finále, tak jsem o nějaké kuchařské kariéře nepřemýšlel.

Vidíte, a nakonec to vyšlo a soutěž vám nasměrovala kariéru úplně jiným směrem. Většina lidí ví, že jste se původně věnoval hokeji. Kdy jste se ale vlastně dostal k vaření?
Moje první pokusy s vařením začaly v době, kdy jsem ještě hokej hrál. A stalo se to celkem z pragmatických důvodů. Bydlel jsem na intru, neměl jsem moc peněz, tak jsem musel začít s vařením, abych neumřel hlady. A byla to popravdě jídla spíš levná, než chutná.

Kdy jste si uvědomil, že vás vaření opravdu baví a chcete se mu věnovat?
Vaření mě začalo bavit, když už jsem se trochu od začátku posunul a celkem jsem věděl, co dělám a jak to dělám. Samozřejmě největší radost mi začalo přinášet, když jsem na jídle objevil jeho největší kouzlo, a to je to, že lidi spojuje.

Jak se vaří "Bez adresy"

Ostatně na tom jste tak trochu založil i svůj projekt #BEZADRESY, který spočívá v tom, že objíždíte republiku a vaříte lidem doma. Nikdy jste netoužil si otevřít vlastní podnik jako většina soutěžících, kteří do MasterChefa šli?
Po vlastním podniku jsem nikdy netoužil, ani jsem nechtěl jít vařit do nějakého již zavedeného. Takže jsem se po dlouhých úvahách, na které bylo díky tomu, že se MasterChef předtáčí, dost času, rozhodl spustit projekt privátního vaření. Jednoduše pokaždé vařím na různých místech, proto je moje vaření tak trochu bez adresy.

Na jaké nejzajímavější místo jste se s tímto projektem dostal a co nejzajímavějšího jste vařil?
Zajímavá místa jsou všechna, protože si mě lidé zvou vlastně do svého soukromí. Nejvíc zapamatovatelné bylo jednou vaření v lese, kde nebyla skoro žádná výbava, ale vaření se podařilo a bylo to moc fajn. Lidé si vybírají ze mnou navržených menu, která se mění podle ročních období, takže nejde říct, které je nejzajímavější. Ale jsem rád, že je pořád velký zájem o mé finálové menu, protože často to pro některé lidi bývá první setkání s foie gras, na kterých je celé menu postavené.

Vidím, že jste se v tomto způsobu vaření opravdu našel…
Našel jsem se v tom absolutně a naštěstí projekt nebaví jenom mě, ale i veřejnost, protože mám diář celkem na dlouho zaplněný. Což je téměř dva roky od vítězství v soutěži důkaz, že to pro mě byla cesta správným směrem.

Léto jste strávil na turné s Markem Ztraceným. Jaké bylo dělat cooking show na koncertech?
Nechci říct, že už to byla rutina, protože jsme spolu jeli druhé léto za sebou, ale naopak o to větší to byla sranda, protože jsme už byli sehraní. Navíc nás super doplňoval Richard Genzer, takže to byla většinou víc show než vaření, ale myslím, že diváci byli spokojení.

S Matlou už končím

Nedávno jste vydal už svou druhou kuchařskou knihu Matla – Kuchařka pro děti, kterou jste věnoval svému synovi. Stále se držíte své přezdívky z MasterChefa Matla, kterou vám dal Přemek Forejt?
V jednom z dílů MasterChefa mě tak pojmenoval Přemek Forejt, tak jsem si říkal, že dám tuhle přezdívku do názvu své první kuchařky. Nakonec se promítla i do názvu té aktuální pro děti, ale už je to určitě poslední, kde bude MATLA v názvu. Moje druhá kniha vlastně vznikla jako takový okamžitý nápad, že bych svou druhou kuchařkou chtěl zkusit přitáhnout k vaření i děti. Tak snad se to povede a bude se jim kuchařka líbit. Nejen proto, že je krásně ilustrovaná.

Váš syn je ještě malý, takže ten má na vaření dost času. Kdo ale doma nejčastěji připravuje večeře? Vy nebo vaše žena?
Nemáme to úplně přesně rozdělené, takže tak trochu na střídačku. A někdy za nás vaří v dobré restauraci, kam společně rádi vyrážíme.

Máte nějaké své oblíbené jídlo, které si vždy rád připravíte, nebo si na něj zajdete právě do restaurace?
Žádného super favorita nemám. Doslova se každý den budím s chutí na něco jiného.

A co třeba nějaké oblíbené jídlo z dětství? 
Oblíbených jídel bylo několik, ale nikdy jsem asi neměl žádné nejoblíbenější. Miloval jsem třeba tak obyčejné jídlo, jako je smaženka. Zavzpomínal jsem na něj dokonce i ve své kuchařce. 

Na smaženku vzpomíná spousta lidí a má ji spojenou s dětstvím. Prozradíte nám na ni svůj recept?
Fantastický chleba ve vajíčku dělal můj děda. Chleba smažil poctivě na sádle a na talíři nesměla chybět jeho speciální čalamáda a spousta česneku. Pokaždé, když jsme šli k dědovi a babičce na návštěvu, právě na tohle jídlo jsem se strašně těšil. Já jsem si ho ale trochu upravil a recept vám rád prozradím. 

Smaženka podle Romana s domácí hořčicí 

Budete potřebovat: 4 krajíce čerstvého chleba, 5 vajec, 8 plátků sýra raclette, 1 fenykl, 1 čerstvou chilli papričku, 4 hrsti klíčků z červené řepy, olej, sůl a pepř. Na domácí hořčici si připravte: 100 g semínek bílé hořčice, 300 ml 3%jablečného octa, 4 lžíce medu, 1/4 lžičky soli, 1/2 lžičky kurkumy, 1 šalotku. 

Postup: Do mísy nasypejte hořčiční semínka, zalijte je polovinou jablečného octa a nechte přes noc nasáknout. Pak přidejte zbytek octa a kurkumu a rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Přidejte med, sůl a promíchejte. Nakonec do hořčice vmíchejte najemno nakrájenou šalotku. Vajíčka rozklepněte do misky, osolte, opepřete a pořádně rozmíchejte vidličkou. Chleba obalte v rozšlehaných vejcích a ihned dejte na rozpálenou pánev s olejem. Smažte dozlatova z každé strany. Až bude chleba osmažený, obalte jej ještě jednou ve vajíčku a znovu dejte smažit. Ve chvíli, kdy jej budete smažit z druhé strany, dejte na chleba sýr raclette a počkejte, až se rozteče. Pak hotový chléb potřete hořčicí a ozdobte na plátky nakrájeným fenyklem a zasypejte najemno nakrájenou chilli papričkou a klíčky z červené řepy. 

 

Recepty k tomuto článku

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více