Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Štědrý den chce obvykle každý slavit doma, se svými blízkými a s tradičními pokrmy. Ale co když je to "doma" už dávno v jiné zemi? Vyzpovídali jsme tři Češky, které již léta žijí v zahraničí a zeptali jsme se, jaké to je trávit tento den v jiné zemi, kde jsou jiné zvyky a tradice...

Štědrej večer nastal...

Když se řekne tradiční štědrovečerní večeře, ani tady u nás v Česku to nemusí být u všech rodin stejné. Byť se má za to, že každý má na stole kapra a salát, a u většiny domácností to zřejmě opravdu platí, jsou rodiny, které si menu sestavují po svém. Ať už z důvodů jiných chuťových prefernecí, nebo proto, že jsou jinak zvyklí ze své rodiny.

Ovšem u našich krajanů žijících v zahraničí hrají roli ještě dvě skutečnosti. Tou první je, že v dané zemi nemusejí být všechny suroviny k sehnání, a tou druhou, že se po letech žití v cizině možná přizpůsobí tomu, co je obvyklé tam, kde zrovna jsou. Ať už je to Tunisko, Řecko nebo Francie, což jsou přesně tři země, ve kterých žijí a slaví Vánoce naše tři krajanky. Každá po svém a každá úplně jinak. A my jsme moc rádi, že se s námi o ten svůj Štědrý den podělily. 

Ludmila Chaabani, Tunisko
Delegátka cestovní kanceláře, Ludmila Chaabani, žije v tuniském přímořském městečku Hammametu se svým manželem již pátý rok. Jak slaví Vánoce v muslimksé zemi? "Já vařím v podstatě to samé jako kdybych byla v České republice. K obědu máme na Štědrý den jen polévku, většinou hovězí vývar. Ke štědrovečerní večeři dělám klasický bramborový salát, ale bez celeru, který tam běžné dávám. Celer zde ale není k sehnání a ani petržel. Pouze natě. Dále pak dělám kuřecí řízek a rybu. Bohužel kapra jsem zatím v Hammametu nesehnala, ale dočetla jsem se, že na severu Tuniska se sehnat dá. Takže my jíme většinou doradu," vyjmenovává pro Toprecepty.cz Ludmila a doplňuje, že kromě toho ještě připravuje chlebíčky se sýrovou pomazánkou a klasickým obložením, tedy se salámem, vajíčkem uvařeným natvrdo a paprikou, vše posypáno strouhaným sýrem. "Můj muž Wassim má naštěstí veškerá česká jídla rád a upřednostňuje je před tuniskými," uzavírá Ludmila, jejíž oslava Vánoc je velmi podobná té naší. S mužem si také dávají dárky a dokonce nechybí ani umělý stromeček.   

Pavla Apostolaki - Kréta
"Kréta je pověstná svou skvělou gastronomií a stejně je tomu i o vánočních svátcích, kdy se připravují různé dobroty. Zejména na venkově chovají krétské rodiny každý rok čuníka. Zabíjačka pak probíhá těsně před Vánocemi, aby se zhotovily tradiční sváteční jídla. K nim patří apaki (uzené maso), pixti (hlava prasete s kořením namočená v tuku), syglino (uzené vepřové maso v tuku) a omathies (střívko plněné vnitřnostmi, mandlemi, rozinkami). Kromě vepřového se na Krétě o svátcích jí také zelné závitky plněné rýží a mletým masem a často i ryby a plody moře," vypočítává pro Toprecepty.cz naše krajanka Pavla, která pracuje jako novinářka a střídavě žije mezi Českou republikou a Krétou již 8 let. 

"Dva až tři dny před Vánocemi peču christopsomo. Dekorativní, vánoční chléb, který je v řeckém pravoslaví považován za posvátný. Říká se, že christopsomo přináší štěstí do domu, kde byl vyroben. Proto si na jeho přípravě dávám záležet. Každá řecká hospodyňka má svůj recept, já do něj přidávám med, ovčí jogurt, hřebíček, rozemletá semínka koriandru a čerstvou pomerančovou šťávu, " popisuje Pavla a dodává, že Kristův bochník také doplňují mandlové, medové a sezamové sušenky.

"Součástí našich oslav Vánoc je samozřejmě i krétské víno. To se vždy podává s jídlem a v dobré společnosti, protože Kréťané nepijí nikdy sami. Raději se sejdou se svými přáteli, baví se a povídají ve společnosti dobrého vína a jídla. Mým oblíbeným červeným vínem je Kotsifali, protože se hodí k vydatným masitým pokrmům. Pokud jíme ryby či plody moře, raději volím bílé víno Vidiano nebo Chardonnay," přibližuje Pavla krétské i své zvyky.

Krétská pospolitost a pohostinnost se podle Pavly projevuje také v tom, že se příbuzní nebo sousedé chudších lidí skutečně starají o to, aby jim alespoň během Vánoc nic nechybělo a svátky hojnosti si užili. U štědrovečerní tabule se proto setkávají nejen rodiny, ale i přátelé. A to až 25. prosince, nikoli 24., jako je tomu u nás, protože v pravoslaví se vánoce slaví podle juliánského kalendáře. 

Alice Muthspiel, Francie

"Nemám děti, tudíž trávím Vánoce v Čechách nebo u francouzských přátel. Když mi vzácně na Vánoce přijede rodina z Čech a pozvu Francouze, dělám kulinářsky takové Česko-francouzské Vánoce, aby byla na obou stranách spokojenost," říká pro Toprecepty.cz korespondentka České televize ve Francie, Alice Muthspiel, a dodává, že v zemi, která prakticky vynalezla „umění stolování“, je jídlo skutečnou hvězdou Vánoc.

"Jsem už ve Francii skoro 20 let a jelikož Vánoce pro mě znamenají dětství, nejraději se vracím do Čech právě v tomto čase, abych svátek prožila se svou rodinou. Pro mého francouzského přítele Oliviera jsou však Vánoce také dětstvím, rád je tedy tráví u svého tatínka, kterému všichni říkají dědeček Pierre, v malé vesničce Oursbelille u Tarbes na úpatí Pyrenejských hor. Pokusím se vám popsat Vánoce právě u dědečka Pierra a jeho ženy Georginy v Oursbelilleprotože i já tam jsem nejčastěji, " říká Alice.

"Scházíme se tam vždy až 25.12., kdy je vzájemná shoda, že můžeme všichni. Pierre s Georginou mají dohromady 5 dětí a ty děti mají děti, takže se nás u stolu sejde kolem 17 lidí. Večer začíná kolem 18 hodin. U krbu se nejdříve pije aperitiv - každý, co má rád, ale také co má dědeček Pierre v zásobě z četných cest. Častým aperitivem je pravé šampaňské nebo tradiční francouzský aperitiv, který se pije po celý rok, nazývaný Kir, koktejl burgundské kuchyně, vyrobený z „crème de cassis“ - ovocného likéru z černého rybízu - a bílého burgundského vína. 

Jako předkrm se pak podávají malé jednohubky s kaviárem, uzeným lososem a crème fraîche s jemnými bylinkami. Na stole je i tradiční chléb s olivovým olejem ochucený citrusovou kůrou zvaný lidově „olejová pumpa“, nebo různé další jednohubky s paštikami, avokádem nebo lososem.

Kolem 20 hodin se přechází k velkému stolu, kde se ji entrée - velký předkrm, hlavní jídlo, pak sýry a dezert a vše je doprovázeno příslušným vínem. Stolujeme si až do půlnoci. Francouzi si večeři vychutnávají dlouho. Jako takzvaný velký předkrm míváme uzeného lososa a mořské plody, zejména ústřice, které jsou klasickou francouzskou vánoční tradicí, podávané s citronem a vinaigrette - zálivkou z červeného octa a šalotky. Nezbytným prvkem naší vánoční hostiny jsou i foie gras – ztučnělá husí játra. Francie je jejich největším výrobcem na osobu na světě. Různé průzkumy ukazují, že 60 % až 80 % Francouzů považuje foie gras za „povinnost“ na vánočním stole. 

Jako teplý předkrm máme mušle Svatého Jakuba orestované rychle na pánvi s trochou rozpuštěného másla. U dědečka Pierra se pak servírují v původní lastuře. Zapíjíme bílým vínem Pacherenc du Vic-Bilh. Hlavní jídlo je jelení pečeně na červeném víně se švestkami. Jako přílohu máme smažené hříbky na slanině a šalotce, glazovanou cibulku a opečené brambory na česneku s čerstvou petrželkou. 

Zapíjíme červeným vínem Madiran. Na závěr menu, neboli na zákrm, míváme sýry z Pyrenejí. No a pochopitelně nesmí chybět dezert, kterým je slavné francouzské bûche de Noël - vánoční poleno. Je to lahodný piškotový dort pokrytý polevou, pak stočený do válce a ozdobený tak, aby vypadal jako dřevěné poleno. Máme verzi s kopečkem čokoládové, karamelové a jahodové zmrzliny," popisuje dopodrobna Vánoce u dědečka Pierra naše krajanka Alice, která si ovšem o den později dává sváteční repete, tentokrát v českém stylu. 

"O den později, 26. prosince, dostávám příležitost já s českou kuchyni a na oběd připravuji guláš s houskovými knedlíky podle receptu mého tatínka, který, jak říká, má vaření jako dar od boha. Guláš má vždy úspěch. Miluji mořské plody, ale ve francouzské tabuli mi chybí přeci jen prvky české kuchyně, jako jsou třeba vinné klobásy, bramborový salát nebo rybí polévka. Proto, když mi přijede sestra se syny z Čech, mám konečně možnost sestavit menu česko-francouzské, a to si pak dáváme jako aperitiv suché šampaňské, dále vařím rybí polévku z jiker a kořenové zeleniny, na předkrm připravuji uzeného lososa, foie gras a perličku na pivě s omáčkou ze smržů. Hlavním jídlem jsou typicky české řízky a vinné klobásy s bramborovým salátem. Závěr menu patří sýrům, ale podávám i vánoční poleno a české cukroví," uzavírá Alice, která byla tak laskavá, že nám ke svému vyprávění poskytla také rodinné fotografie.

Podívejte se, jak česká rodačka slaví Vánoce u dědečka Pierra ve Francii: 

My všem našim třem krajankám děkujeme za přiblížení slavení svátků v cizině a přejeme krásné Vánoce!

Témata

Recepty k tomuto článku