Ve starověkém Řecku bylo maso drahé, jedly se víc ryby. Sparťané vařili polévku z vepřové krve podobnou naší „prdelačce“

Obilí, olivy a víno

Každodenní stravovací návyky starých Řeků byly dost podobné těm dnešním.  Nesmíme zapomenout, že tehdy ještě neznali řadu klíčových ingrediencí dnes používaných. Rajčata, papriky, brambory nebo rýže se dostaly do Evropy až mnohem později. Základem byla tzv. středomořská triáda – obiloviny, olivy a hrozny vína. To doplňovaly fazole, čočka a ořechy.

Většina tehdejší řecké populace se věnovala zemědělství, i když půda nebyla moc kvalitní a výnosy tedy poměrně malé. Letní měsíce byly ve znamení sklizně pšenice a ječmene, podzim patřil sběru a zpracování oliv a vína. To bylo důležité pro domácí spotřebu, ale i jako vývozní artikl. S vínem a olivovým olejem Řekové obchodovali po celém Středomoří.

Maso nebylo dostupné pro všechny

Ovce a kozy byly nejčastěji chovanými hospodářskými zvířaty, z jejich mléka se vyráběl sýr. A také předchůdce jogurtu „oxygala“. Bohatší farmáři si pořizovali i prasata. Maso konzumovali mnohem méně, než je dnes obvyklé, bylo totiž hodně drahé. Například v 5. století před naším letopočtem stálo sele 3 drachmy, což byla třídenní mzda státního úředníka. Mnohem častěji se jedly klobásy, které byly cenově dostupnější, a to i pro městskou chudinu.

Na venkově měli lidé k dispozici maso z divokých zvířat, na talíři se proto objevovali kanci, jeleni, zajíci a bažanti nebo divoké kachny. Pro lidi žijící v blízkosti moře byly zase běžné čerstvé ryby a mořské plody. Ryby se konzervovaly solí, sušily a prodávaly do vnitrozemí.

Lehká snídaně i oběd

„Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli,“ říká staré české přísloví. To ve starověkém Řecku rozhodně neplatilo. Ve většině domácností, a to chudých i bohatých, se snídaně odbývala.

Tvrdý chleba podobný dnešním sucharům se máčel většinou ve víně, někdy se připravovaly palačinky z pšeničné mouky, olivového oleje, medu a kyselého mléka. K tomu se přikusovaly olivy nebo fíky.

V poledne se podával lehký oběd, což byl chleba a solené ryby, sýr a olivy. Součástí oběda bývalo také ovoce (jablka, hrušky, švestky či fíky a hrozny) a ořechy.

Muži jedli zvlášť

Večeře se servírovala za soumraku a byla největším a nejdůležitějším jídlem dne a v rodinách bohatších Řeků i společenskou událostí, slavnostní večeře se nazývaly „sympozium“. Muži většinou jedli v jiné místnosti než ženy, které se „sympozia“ nesměly účastnit. Na jídelníčku byly téměř pokaždé ryby, výběr čočky, fazolí, cizrny, hrášku a fazolí, chleba, sýr a olivy, nechybělo ovoce a ořechy.

Starořecká „prdelačka“

Chudší lidé se museli spokojit s jednodušší večeří, oblíbené byly různé polévky. Připravovaly se z čočky, fazolí a dostupné zeleniny, což byly cibule, česnek, zelí a tuřín. Napadlo by vás, že ve starověké Spartě si pochutnávali na polévce podobné té naší zabíjačkové? Šlo o vývar z vepřové krve a vepřové kýty, byl tedy černý jako zabíjačkové polévka, kterou známe. Polévka se ochucovala octem a solí, servíroval se k ní vařený ječmen a syrová zelenina.

Dostali jste chuť na polévku? Podle našeho videoreceptu si můžete připravit výbornou z červené čočky.

Zdroje informací: 

greece-is.com: What Did the Ancient Greeks Eat?

thespruceeats.com: What the Ancient Greeks Ate

ducksters.com: Ancient Greece. Food