Tahle červencová pranostika nahání zahrádkářům obavy. Po vedrech může přijít to nejhorší

Červenec v pranostikách

Naši předkové neměli meteorology, aby jim o trochu dříve napověděli, na co si dát pozor, a tak si všímali projevů přírody. Své zkušenosti zjišťované po generace promítali do pranostik. Stejně tomu bylo i u těch červencových. Když bylo teplo v pravý čas, obilí dobře dozrávalo a ovoce sládlo. Když přišly kroupy nebo dlouhé deště, mohly zničit práci za mnoho týdnů. Proto se říkávalo třeba „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“

Letos nás potkal červen s extrémními teplotami, první seno už je nejspíš pod střechou a příroda je přibližně o dva týdny napřed. Když k tomu přidáme známé červencové rčení „Když dne ubývá, horka přibývá.“, máme před sebou měsíc, v němž se vyplatí sledovat stav ovoce, zeleniny i oblohy. Právě ta nám nejlépe naznačí, co bude následovat. Tedy přesně tak, jak to dělali naši předkové.

Červencové pranostiky se netýkají jen polí. Když je horko, rychleji vadne salát a měkne ovoce. Když je dusno a objeví se bouřka, snadno přijdeme o zralé višně, meruňky nebo rybíz. Právě v tom jsou stará rčení pořád užitečná: připomenou nám, co si v červenci pohlídat.

Co nám pranostiky na červenec říkají nejčastěji?

Červencové pranostiky se nejčastěji točí kolem horka, bouřek a sklizně. Není to náhoda. V tuto nejteplejší část roku se rozbíhají žně. Kromě toho zrají různé druhy ovoce a další poklady přírody, a tak je potřebujeme v co nejlepší kvalitě uskladnit na zimu.

• „Když dne ubývá, horka přibývá.“
• „Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.“
• „Červenec žne žita, višně k tomu vítá.“
• „Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy déšť se ozve.“

Po letním slunovratu se sice den zkracuje, ale horko často sílí. A čím větší horko a dusno, tím víc musíme počítat s možností bouřek. Letos k tomu máme ještě jeden důležitý detail. Extrémně horký konec června urychlil růst i zrání, a tak se s některými červencovými pracemi potkáváme dřív než obvykle. První seno už je za námi a zahrada potřebuje víc pozornosti. 

Proč se tolik mluví o svaté Markétě?

Jednou z nejznámějších červencových pranostik je „Svatá Markéta hodila srp do žita“. 

Svatá Markéta má svátek 13. července a naši předkové tento den spojovali se začátkem žní, což je pro každého hospodáře velmi důležité období. Jakmile obilí dozrálo, nesmělo se příliš otálet. Déšť, vítr nebo kroupy mohly zkomplikovat sklizeň i sušení. 

„Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.“

Po horkých dnech často přichází dusno a lokální bouřky, které mohou být pro zahradu i úrodu nepříjemné. Zralé ovoce tedy co nejlépe využijeme do koláče, kompotu, džemu nebo ovocné omáčky.

„Svatá Markyta češe první hrušky.“

„Svatá Markyta velí: Lidé, okopávejte zelí.“

Které červencové dny si lidé hlídali?

V červenci se pranostiky vážou hlavně k několika výrazným dnům. Pomáhají nám pochopit, proč se tento měsíc spojuje se žněmi, horkem, sušením a pozvolným zlomem léta.

• 20. července, Eliáš: „Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.“ Tahle pranostika připomíná, jak důležité bylo stihnout sušení v dobrém počasí. „O svatém Eliáši bouřky často straší.“
• 25. července, Jakub: „Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.“ Ke konci července, uprostřed léta, vnímáme změny v počasí.
• 26. července, Anna: „Svatá Anna, chladna z rána.“ Jedna z nejznámějších letních pranostik připomíná, že rána mohou být ke konci července citelně svěžejší. „K Anně svatý hodina ze dne se ztratí.“

Letní recepty

Ačkoliv každý, kdo není školou povinný, si nemůže užívat výsadu letních prázdnin, v nejteplejším období roku máme všichni tendenci tak trochu zvolnit a užívat si sluníčka a krásného počasí. Kdo by…

Červencové pranostiky v dnešním životě

Pranostiky nám nemusí říkat, co přesně se stane. Mohou nám ale připomenout, že červenec je rychlý měsíc. Co dozraje, nemusí vydržet dlouho. Co má uschnout, potřebuje skutečně suché počasí. Když je pak několik dní dusno, počítáme s tím, že bouřka může přijít rychleji, než bychom chtěli.

Co si odnést z červencových pranostik?

• Zralé višně, rybíz, meruňky, maliny nebo angrešt zpracujeme co nejdřív. Za horkého počasí měknou a po dešti se snadněji kazí.
• Bylinky na sušení sbíráme za suchého počasí, usušené od rosy. Vlhké listy se hůř suší a mohou zatuchnout.
• Před bouřkou sklidíme křehké plody. Mohl by je poškodit prudký déšť nebo kroupy.
• V horkých dnech zaléváme raději méně často a vydatněji, aby se voda dostala ke kořenům.
• Po dešti kontrolujeme hlavně rajčata, okurky, jahody a měkké ovoce. Teplo s vlhkem přeje plísním a hnilobě.
• Když je příroda napřed, sledujeme skutečný stav zahrady, stromů a záhonů.

Červencové pranostiky nám i dnes ukazují, že se vyplatí všímat si přírody a toho, co se kolem nás děje. 

Náš tip: Připravte si podle našeho videoreceptu meruňkovou marmeládu.