Co srpen neuvaří, září nedopeče. Staré pranostiky napovídají, proč si dát pozor na nástrahy konce léta

Srpen v pranostikách

Naši předkové během srpna ještě více než ve většině zbývajících měsíců pozorně sledovali přírodu: slunce, déšť, ranní rosu i bouřky. Potřebovali sklidit obilí, usušit seno a uchovat co největší část úrody na zimu. Léto se pomalu chýlí ke konci a teplé a suché počasí pomáhalo plodům dozrát, zatímco dlouhotrvající déšť mohl zkomplikovat situaci a hospodáře připravit o úrodu.

To, jak významný srpen byl a stále je, vystihuje pranostika „Co srpen neuvaří, září nedopeče.“ Připomíná nám, že rajčata, papriky, hrozny vína či švestky, a letní jablka a hrušky nedozrávají. Potřebují tu správnou sílu slunce.

Co nám srpnové pranostiky říkají nejčastěji?

Srpnové pranostiky se týkají hlavně dozrávání úrody, dokončování žní a blížícího se konce léta. Přestože mohou přijít tropické dny, délka noci se postupně prodlužuje a rána jsou stále chladnější.

„Když pálí srpen, bude pálit i víno.“

„Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.“

„Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.“

„V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.“

„V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.“

Srpnové slunečné počasí prospívá dozrávajícím rajčatům, paprikám, ovoci i vínu. Ranní rosa je spojená s krásným počasím, které umožňuje dozrávání plodin a tím i stravu pro vosy. Některé rostliny ale mohou i na záhon znovu právě v srpnu. Příkladem jsou okurky či ředkvičky. 

Proč se říká, že srpen úrodu dovaří?

V srpnu už většina rostlin nezakládá hlavní část úrody, ale spíše dozrávají plody. Slunce podporuje jejich vybarvení, tvorbu cukrů a tím i výslednou chuť. Díky tomu si můžeme vychutnávat všechna ta sladká rajčata a chystat z nich kečupy, ze švestek zase povidla a třeba z ostružin džemy.

Jakmile se dny výrazně zkrátí a noci ochladí, dozrávání se zpomaluje. Například nově nasazené květy a velmi malé plody rajčat už nejspíš nebudou mít dostatek času, aby plně dozrály. Proto se vyplatí zaštípnout vršky tyčkových rajčat, odstranit několik přebytečných listů. Zdravé listy rostlina stále potřebuje jako zdroj výživy. Zralé plody ovoce a zeleniny sbíráme, aby plodiny mohly věnovat sílu těm nezralým.

Které srpnové dny naši předkové sledovali?

K výrazným srpnovým dnům patřil svátek svatého Vavřince 10. srpna. Pranostiky ho spojovaly s teplem, dozráváním úrody i prvními náznaky blížícího se podzimu.

„Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.“

„Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.“

Důležitý byl také 24. srpen, kdy má svátek Bartoloměj. Pranostika „Bartoloměj svatý léto nenavrátí,“ připomíná, že ke konci měsíce už bývá změna ročního období nápadnější. Rána mohou být chladnější, rychleji se tvoří rosa a večer se dříve stmívá.„Po Bartoloměji studené rosy, nechoďte ráno bosí.“

Výrazným dnem byl také 29. srpen, na který připadá Stětí svatého Jana Křtitele. „Stětí svatého Jana – přestávají již parna,“ říká jedna z pranostik a připomíná, že na konci měsíce už obvykle slábnou největší letní vedra. Déšť mohl zhoršit dozrávání a sklízení úrody „Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.“ Na sklizeň pamatuje i „Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.“

Letní recepty

Ačkoliv každý, kdo není školou povinný, si nemůže užívat výsadu letních prázdnin, v nejteplejším období roku máme všichni tendenci tak trochu zvolnit a užívat si sluníčka a krásného počasí. Kdo by…

Co si ze srpnových pranostik odneseme na zahradu?

Pranostiky nám nepřinesou přesnou předpověď počasí. Připomínají ale, že na konci léta už není vhodné sklizeň zbytečně odkládat. Co právě dozrálo, včas sklidíme a zpracujeme v dobrém stavu, protože mohou přijít deště, bouřky a velmi chladné noci.

• Rajčata, papriky a jinou zeleninu, která miluje slunce, necháme hezky dozrát.
• Pravidelně sklízíme zralé plody, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly. Teplé počasí navíc urychluje přezrávání a kažení.
• Měkké a popraskané (nezkažené) ovoce zpracujeme co nejdříve do džemů, kompotů, koláčů nebo povidel.
• Před ohlášenými prudkými bouřkami sklidíme ovoce, které by se mohlo snadno poškodit.
• Po dešti kontrolujeme rajčata, okurky a cukety a napadené části včas odstraníme.

Zdroje informací: Pranostiky.cz, Velká kniha českých pranostik (Plot, 2010)

Náš tip: Z krásně vyzrálých rajčat si můžete podle našeho videoreceptu připravit kečup.