Míša Landová v nové knize představuje 40 receptů na celý rok. Jeden oblíbený jsem musela vyřadit, přiznává
12. 11. 2026 Rozhovory a reportáže
Podzim vonící ořechy, letní dezerty s ovocem nebo vánoční pečení. Oblíbená cukrářka Míša Landová představuje svou novou knihu Sladký rok. V rozhovoru pro Toprecepty.cz prozradila, proč se nejraději vrací k chutím dětství, jaké chyby dělají začátečníci a co doporučuje upéct na Vánoce.
Pečení rozdělené do celého roku
Míša Landová patří mezi nejznámější české cukrářky, které dokážou propojit tradiční domácí pečení s moderními dezerty. Porotkyně soutěže Peče celá země se ve své nové kuchařce Sladký rok rozhodla využít suroviny typické pro jednotlivá roční období a ukázat, že i z obyčejných ingrediencí může vzniknout něco výjimečného.
Přestože má s pečením bohaté zkušenosti, stále se ráda inspiruje recepty své babičky. V rozhovoru nám prozradila nejen to, který moučník z nové knihy je jejím favoritem, ale také proč není nutné utrácet za drahé cukrářské vybavení a jak si naplánovat vánoční pečení bez zbytečného stresu.
Mohlo by vás zajímat
Jak se vybíraly recepty
Vaše nová kuchařka se jmenuje Sladký rok. Co vás přivedlo k tomu rozdělit recepty podle ročních období a čím se tato kniha liší od vašich předchozích?
Myšlenka rozdělit knihu podle ročních období přišla vlastně docela přirozeně. Sama při pečení často vycházím z toho, co je zrovna dostupné, co dozrává na zahradě nebo co si s daným obdobím spojujeme. Na jaře máme chuť na něco svěžího, v létě využíváme čerstvé ovoce, podzim voní jablky a kořením a zima patří hlavně vánočnímu pečení. Chtěla jsem vytvořit knihu, po které lidé sáhnou kdykoliv během roku, nejen při nějaké výjimečné příležitosti.
Oproti předchozím knihám má Sladký rok jasnější tematické členění a možná je také o něco pestřejší, pokud jde o druhy těst a způsob přípravy. Vedle jednoduchých domácích moučníků v ní najdete i modernější dezerty, ale pořád jsem se držela toho, co je mi blízké – dostupných surovin, srozumitelných postupů a receptů, které dávají smysl i v běžné domácí kuchyni.
Do knihy jste vybrala 40 receptů. Podle čeho jste se rozhodovala, které zařadíte? Byl nějaký, který jste si opravdu přála čtenářům představit?
Výběr receptů byl možná náročnější než jejich samotné vymýšlení. Od začátku jsem věděla, že chci mít v každém ročním období deset receptů, ale zároveň jsem si hlídala, aby byla kniha pestrá. Nechtěla jsem deset podobných koláčů, jen pokaždé s jiným ovocem. Snažila jsem se střídat různé druhy těst, náročnost přípravy i samotné chutě. Některé recepty vznikly úplně nově, jiné jsem měla v hlavě už delší dobu a čekaly na správnou příležitost.
Velkou radost mám například z kynutých dýňových buchtiček v perníku. Je to trochu netradiční spojení, ale chuťově krásně funguje a přesně vystihuje to, co mám na pečení ráda – známé suroviny v trochu nečekané podobě.
Který recept z nové kuchařky je vám osobně nejbližší a proč?
Vybrat jeden jediný recept je pro mě opravdu těžké, protože ke každému mám trochu jiný vztah. Velkou radost mám ale z makového povidloně z odpalovaného těsta, který jsme dokonce fotili jako úplně první recept. Možná i proto pro mě zůstává trochu výjimečný. Mám ráda, když se podaří propojit tradiční české chutě s modernějším pojetím dezertu. A právě kombinace máku, povidel a odpalovaného těsta je podle mě krásným příkladem toho, že i z dobře známých surovin může vzniknout něco nového a zajímavého.
V knize propojujete moderní dezerty s klasikou. Ke kterému moučníku z dětství se nejraději vracíte a upravila jste nějak jeho původní recept?
Když se řekne dětství, okamžitě se mi vybaví bábovka od babičky nebo kynuté koláče, které neodmyslitelně patřily k prázdninám. Jsou to chutě, které člověku zůstanou v paměti celý život. Tradiční recepty mám moc ráda a občas mě baví dát jim trochu jinou, modernější podobu.
Příkladem jsou třeba Žloutkové řezy se švestkami z podzimní kapitoly. Inspirovala jsem se klasikou, jen marmeládu a cukrovou polevu jsem vyměnila za švestkový rozvar s kapkou slivovice a dezert poskládala do jednotlivých vrstev listového těsta. Základní chutě zůstaly zachované, jen výsledná podoba je o něco modernější a elegantnější.
Které roční období vás při pečení nejvíc baví? Existuje surovina, na jejíž sezonu se každý rok vyloženě těšíte?
Pokud jde o pečení, asi nejbližší je mi podzim. Mám ráda jeho vůně, chutě a také to, že se po létě zase vracíme k trochu sytějším a výraznějším dezertům. A pokud bych měla vybrat jednu surovinu, byly by to určitě ořechy, především ty vlašské. Miluji jejich chuť i rozmanité možnosti využití. Skvělé jsou v kynutých těstech, křehkých korpusech, krémech i jako součást náplní. Navíc se výborně kombinují s ovocem, čokoládou nebo karamelem. Vlastně si bez nich podzimní pečení ani nedokážu představit.
Teď na podzim máme doma jablka, hrušky nebo ořechy. Který recept z knihy byste doporučila čtenářům, kteří z nich chtějí upéct něco trochu jiného než obvyklý koláč nebo závin?
Za vyzkoušení stojí třeba oříšková roláda s hruškami. Je to krásná kombinace jemného oříškového korpusu, krému a ovoce, která působí slavnostně, ale přitom není nijak přehnaně složitá. Hrušky navíc při pečení často trochu opomíjíme, přestože se výborně doplňují právě s ořechy, čokoládou nebo karamelem.
A pokud má někdo rád kynuté těsto, určitě bych doporučila také ořechové pletence s kardamomem. Jsou krásně voňavé a představují příjemnou změnu oproti klasickým kynutým koláčům.
Myslela jste i na dostupnost surovin a pomůcek. Bez čeho se podle vás domácí pekař skutečně neobejde a jaké vybavení si naopak pořizuje zbytečně?
Kdybych měla vybrat jednu věc, bez které se při pečení opravdu neobejdu, byla by to digitální váha. Přesné odvažování surovin je podle mě základ úspěchu, zvlášť u cukrařiny, kde i malé odchylky mohou ovlivnit výsledek. Hodně užitečná je také dobrá stěrka, metla nebo ruční šlehač. A samozřejmě kvalitní formy na pečení.
Naopak si myslím, že lidé často zbytečně investují do nejrůznějších speciálních forem a pomůcek, které využijí jednou nebo dvakrát. Sama mám vybavení opravdu hodně, ale je to moje práce. Pro běžné domácí pečení není potřeba mít kuchyň plnou profesionálních přístrojů. Mnohem důležitější je naučit se dobře pracovat s tím, co už doma máme.
Kterým receptem ze Sladkého roku by měl začít úplný začátečník? Na co si u něj dát pozor, aby se povedl hned napoprvé?
Začala bych třeba borůvkovou bublaninou s podmáslím. Je to jednoduchý moučník, který nevyžaduje žádné speciální vybavení ani složité postupy, a přitom je díky podmáslí krásně vláčný.
Začátečníkům bych poradila hlavně to, aby si nejdříve přečetli celý recept, připravili všechny suroviny a dodržovali jejich množství.
Kolikrát obvykle recept zkoušíte, než ho pustíte do kuchařky? Potrápil vás při přípravě této knihy některý natolik, že jste musela změnit původní postup?
To je hodně individuální. Někdy recept vyjde téměř napoprvé, protože už mám s podobným typem těsta nebo krému zkušenosti a dokážu poměr surovin poměrně dobře odhadnout. Jindy je potřeba několik pokusů, než jsem s výsledkem opravdu spokojená. A nejde jen o chuť, ale také o konzistenci, vzhled nebo to, jak se bude s receptem pracovat někomu doma.
Při přípravě Sladkého roku jsem například původně plánovala zařadit řezy inspirované oblíbenou likérovou špičkou. Chuťově byly skvělé, ale postup se nakonec ukázal jako poměrně složitý a časově náročný. Rozhodla jsem se je proto z knihy vyřadit a nahradit žloutkovým větrníkem s pařížskou šlehačkou, který má podobný chuťový charakter, ale jeho příprava je podstatně jednodušší. Nechci totiž, aby recepty vypadaly krásně jen na fotografiích. Záleží mi především na tom, aby si je čtenáři dokázali s radostí připravit i doma.
Blíží se vánoční pečení. Který recept ze zimní části byste doporučila jako zpestření svátečního stolu a co z přípravy můžeme udělat předem, abychom si ušetřili stres?
Ze zimní kapitoly bych doporučila třeba plněné ořechové mušličky, které patří k tradičnímu vánočnímu cukroví. Jejich velkou výhodou je, že si je můžeme připravit s předstihem a v předvánočním shonu tak ušetřit čas.
A pokud bych měla vybrat něco přímo na sváteční stůl, byl by to určitě štědrák, tradiční skládaný kynutý koláč s několika druhy náplní. Je sice o něco pracnější, ale právě o Vánocích si můžeme dopřát něco výjimečného.
Obecně jsem velkým zastáncem plánování, zvlášť před Vánoci. Spoustu věcí si můžeme připravit předem a samotné pečení si rozdělit do několika dnů. Vánoční pečení by totiž mělo být především radostí, ne závodem s časem.
Jak vypadá nová kuchařka Míši Landové, zjistíte v naší fotogalerii:
Témata
Čtvrtá řada Peče celá země
Peče celá země 2026 byla čtvrtou řadou oblíbeného soutěžního pořadu, který Česká televize zařadila do svého programu na začátku roku 2026.
Porotci, soutěžící a moderátoři Peče celá země 2026
Celkem v deseti soutěžních kolech poměřilo své pekařské schopnosti dvanáct účastníků. Čtvrtá řada Peče celá země nabídla souboj prodavačky, ortodontisty, studenta i operní pěvkyně. Jejich výkony hodnotili dva porotci – pekař a cukrář Josef Maršálek a cukrářka Michaela Landová. Moderování se chopili herci Tereza Bebarová a Václav Kopta.
Vítěz 4. řady
V soutěži zvítězila Eliška, která ve finálovém souboji zazářila s obráceným dortem Erupce na Slunci.
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře