První český král Vratislav I. si pochutnával na sekaném telecím mase zabaleném do bránice i na plněném labutím krku

Rozhádaná Přemyslovská rodinka

Přemyslovci rozhodně nebyli rodinou, která by šla svým poddaným příkladem. Věčně rozhádaní příbuzní se vzájemně napadali, podváděli, věznili a daleko neměli ani k vraždám. To bylo prostředí, které formovalo budoucího krále Vratislava.

Na knížecí trůn usedl po smrti staršího bratra Spytihněva. Schopný vojevůdce a na svou dobu obratný politik si vysloužil uznání římského císaře Jindřicha IV., který ho v roce 1085 korunoval českým králem. (Zatím nešlo o dědičný královský titul, toho se dočkal až Přemysl Otakar I. po téměř dvou stech letech.)

Za své sídlo zvolil Vyšehrad

Pokud Vratislav zrovna nepobýval v zahraničí s mečem v ruce nebo za jednacím stolem, žil na pražském Vyšehradě. Ačkoli jeho předchůdci dávali přednost Pražskému hradu, král Vratislav I. zvolil Vyšehrad.

Na Hradě totiž mělo své sídlo i pražské biskupství, v jehož čele stál jeho bratr Jaromír. Bratři se moc nemuseli a Vratislav se snažil bratrovo jmenování biskupem neúspěšně překazit. Aby se s ním nemusel potkávat, přestěhoval se na Vyšehrad.

Co se jedlo na Vyšehradě?

Evropské šlechtické rody 11. století včetně Přemyslovců si potrpěly na dobré jídlo a pití. Přemyslovci si mohli dovolit lovit zvěř v lesích, proto zvěřina byla na jídelníčku poměrně často. Nejběžnějším masem ale bylo hovězí a drůbež, především slepice, pak maso vepřové.

A jak vypadala královská pečeně? Nejčastěji šlo o sekané telecí maso, které bylo zabaleno v  telecí bránici. Připomeňme si, že bránice je svalovina, která odděluje orgány savců od hrudi a břicha, v podstatě je to jakási síťka protkaná tukem.

Balí se do ní sušší masa, kterým dodá šťavnatost. Aby zabalené maso uvnitř dobře drželo a nevypadávalo ven, ještě se bránice před rožněním obtočila střevy (většinou vepřovými).

Vybraní ptáci a různé kaše

Chov hus a kachen nebyl v 11. století ještě nijak rozšířen, i když i ty se někdy dostaly na královský stůl. Mnohem běžnější byly labutě, jejichž dlouhý krk přímo volal po naplnění nádivkou, ale také holubi nebo kvíčaly. Zapomenout nesmíme také na ryby, které se podávaly většinou v době půstu.

K masu se přikusovaly různé nekvašené obilné placky a chleba. Nechyběly také kaše, které byly rozšířeným středověkým pokrmem, a to v bohatých i chudých rodinách. Kaše se často jedly nasladko, slazené medem.

Už tehdy se ze smetany stloukalo máslo, z mléka se vyráběly sýry a tvaroh, k dispozici byla syrovátka. 

Víno a pivo

Čím se zapíjely na vyšehradském dvoře pokrmy? Rozhodně vínem i pivem. Rozmach pěstování vína je sice spojen až s Karlem IV., tedy o tři století později, ale vinice byly vysazeny mnohem dřív. Údajně se o to zasloužila už kněžna Ludmila, babička svatého Václava, na přelomu 9. a 10. století.

Ve větší oblibě však byla medovina a pivo. To už koncem 10. století vařili mniši v Břevnovském klášteře. V roce 1039 vešla v platnost opatření, která omezovala (mimo jiné) také opilství, jež zjevně bylo velkým problémem. Nadační listina kolegiálního kostela vyšehradské kapituly z roku 1088 ovšem dokládá, že se pivo vařilo dál. 

První český král Vratislav I. se na svou dobu dožil poměrně vysokého věku. Zemřel v roce 1092, kdy mu zřejmě bylo kolem 60 let.

Náš tip: Na stole Vratislava I. by určitě neudělalo ostudu hovězí maso na víně s kořenovou zeleninou podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací:

is.slu.cz: Historie stravování od středověku po současnost

ustavprava.cz: Jak se jedlo v pravěku a ve středověku

curiavitkov.cz: Čas jídla: Stravování ve středověku