Jak správně zalévat rajčata: Fígle a triky zkušených zahrádkářů pro bohatou úrodu

Výsadba rajčat nejlépe probíhá za teplého počasí, protože teplo je pro rostliny zásadní. Nicméně určitě se nepouštíme do sázení za poledního horka, vhodnější je podvečer. Ideální jsou dny, kdy je pod mrakem, ale přitom teplo. Sledovat předpověď počasí se zahrádkářům vyplatí. Lepší je pár dnů s vysazováním počkat, než si nechat krásnou sadbu poničit chladem nebo naopak prudkým sluncem. Před výsadbou je vhodné otužování rostlin, aby pro ně přesazení neznamenalo šok.

Voda při výsadbě rajčat

Správný příjem vody je pro rajčata důležitý hned od výsadby. Před výsadbou vyhloubíme jamky, které naplníme vodou, a jakmile se voda vsákne, vložíme do jamek rostliny a zčásti je zahrneme. Znovu zalijeme a zahrneme úplně. Zavlažíme a udržujeme první dny přiměřenou vlhkost, aby rostliny přesazení dobře zvládly. Při horkých dnech je riziko, že slunce neotužilé rostliny sežehne, proto je na místě mírné zastínění například bílou netkanou textilií.

Zálivka brzy po výsadbě

Jakmile se rostliny ujmou, zálivku omezíme, abychom kořínky rajčat přinutili natahovat se za vodou. Mohutný a zdravý kořenový systém je pro růst a plození rostlin podstatný. Pro jeho zesílení děláme více kroků hned od správné výsadby. Rajčata například sázíme hluboko a šikmo, to je pro vznikající kořenový systém nejlepší.

Zálivka v době kvetení rajčat

Jakmile rostliny trochu zesílí, začínají kvést. Někdy se objevují květy už při výsadbě. Pokud jsou rostliny ještě malé, obvykle květy odstraňujeme, u silných sazenic je můžeme ponechat. Jde hlavně o to, kam budou rostliny směřovat své síly. Pokud chceme, aby zesílily kořeny, tak raději déle počkáme na první plody. V době květu rostliny budou potřebovat dostatek vody, jinak budou květy zasychat. Jakmile rajčata začnou nakvétat, pokvetou až do konce sezony.

Když se tvoří na rajčatech plody

Na plody se už těšíme. Aby byly kvalitní a zdravé, rostliny opět potřebují dostatek vody. Pokud je počasí mírné, zálivka postačí jednou za 2–3 dny. Přemokření rostlinám neprospívá, stejně jako přílišné sucho. Při horkých dnech je ale lepší častější zálivka. Zaléváme obvykle každé ráno.

Jak předcházet houbovým chorobám

Ranní zálivka je u rajčat nejvýhodnější. Rostliny jsou náchylné k houbovým chorobám, které se nejlépe šíří ve vlhku – vláha z listů proto musí co nejdříve oschnout. Při večerní zálivce jsou rostliny dlouho vlhké, a to pro ně představuje riziko. Pro ochranu rajčat je nutná zálivka přímo ke kořenům. Snažíme se zbytečně nepolévat rostliny. Proud z hadice nebo z konve směřujeme opatrně dolů.

Jak předcházet praskání plodů

Plody rajčat často popraskají po prudkých a silných deštích. Příliš vody naráz rostlinám škodí a plody "nalité" vodou praskají. S tím souvisí i způsob zálivky – zálivka musí být pravidelná a přiměřená. Nepravidelná a přílišná zálivka se může projevit popraskáním plodů. Přívalové deště i "přívalové" zalévání jsou pro rostliny špatné.

Co s rajčaty před deštěm

Co se týče větších dešťů, i v tomto případě se vyplatí sledovat předpověď počasí. Před očekávaným deštěm červenající plody raději otrháme, případně je necháme dojít doma. Pokud je neotrháme a popraskají, co nejdříve je spotřebujeme. Popraskání samo o sobě nevadí, ale problém je, že praskliny se brzy stávají vstupní branou pro infekce. Brzy se na nich začnou objevovat plísně.

Mulčování je i pro rajčata

Mulčování má stále více příznivců a vyplatí se i v případě rajčat. Mulč chrání půdu nejen před růstem plevelů, ale i před zbytečným vysycháním. Nám šetří práci s okopáváním, odplevelováním i zaléváním. Vrstva mulče musí být přiměřená, nejlepší je nízká vrstva oschlé trávy ze sekačky. Mulč raději průběžně doplňujeme, jakmile se začne sesychat, než abychom dali vysokou vrstvu, která může začít hnít nebo plesnivět.

Hnojivé zálivky pro rajčata

Pokud chcete svým rajčatům ještě více prospět, dopřejte jim také blahodárné hnojivé zálivky. V prvních dnech po výsadbě jim dejte čas na adaptaci, ale pak jim poskytněte to nejlepší. Mezi nejoblíbenější zálivky patří kopřivová jícha, zálivka připravená z droždí (kvasnic) a také zálivka ze slepičího trusu. Všechny zlepšují zakořeňování, životaschopnost  i odolnost rostlin. Zároveň mají pozitivní vliv na plodnost.