Jak zabránit plísni na rajčatech. 12 tipů, jak předejít houbovým chorobám

Rajčata mají vyšší pěstitelské nároky, které ale snadno splní i začínající pěstitelé. Rostliny potřebují dostatek živin, proto je vysazujeme do výživné půdy, případně ještě v průběhu léta přihnojujeme. Rajčata jsou náročná na teplotu - jedná se o teplomilnou plodovou zeleninu, jsou však méně náročná než např. papriky nebo okurky. Důležitá je také zálivka, kterou je nutné rostlinám poskytovat tím nejlepším způsobem.

Jak předcházet houbovým chorobám rajčat

Houbové choroby jsou nepříjemnou záležitostí, se kterou se pěstitelé rajčat často setkávají. Některými postupy můžeme výskyt plísní snížit, ale zcela jim zabránit nelze. Máme pro vás několik tipů.

1. Důležitou součástí prevence je výběr správných odrůd, všímejte si proto poznámek o odolnosti. Jako zvlášť odolná se uvádí divoká rajčata, která jsou mezi pěstiteli populární. Je však třeba často počítat se sběrem maličkých plodů z rostlin, které si rostou "divoce" bez opory.
2. Plíseň napadá hlavně rostliny, které jsou vystavené venkovnímu počasí. Škodlivé jsou především déletrvající deště. Listy potřebují oschnout. Vždy je dobré mít alespoň několik rostlin i ve skleníku nebo fóliovníku, těm by plíseň neměla tolik uškodit.
3. Plíseň bramborová (jedna z častých plísní na rajčatech) se vyskytuje v bramborách (i zbytcích po jejich pěstování), proto je rizikové pěstování rajčat po bramborách nebo v jejich blízkém okolí. Nesázíme brambory, které byly plísní napadené, raději si koupíme spolehlivou sadbu.
4. Plísně se snadno šíří při vyšší vlhkosti a nedostatečném proudění vzduchu. Porost rajčat by proto měl být vzdušný - rostliny nesázíme příliš blízko sebe, ale raději mezi nimi necháme dostatečný rozestup, péče o rostliny bude díky tomu snazší. Rostliny pěstujeme na osluněných záhonech. Sluníčko pomáhá osoušet rostliny po deštích.
5. Vzdušnost rostlin pomáhá udržovat pravidelné vyštipování (jednou za týden) a včasná sklizeň zralých plodů. Vhodné je také postupné odstraňování spodních listů, protože od nich se často houbové choroby šíří. Někdy postupně odstraňujeme i listy, které jsou výše, aby se rostliny provzdušnily.
6. Osvědčené je pěstování rostlin pod převislou střechou, nejsou pak zbytečně vystavené vlhkosti a dešťům. V tom případě lze využít různé větší nádoby nebo pytle. Sice je budeme muset častěji zalévat, ale pouze ke kořenům.
7. Opora tyčkových rajčat je samozřejmostí. Použijeme buď dřevěné tyčky nebo oblíbené kovové spirály. Porost keříčkových rajčat se hůře udržuje vzdušný, některé výhony se mohou "válet" po zemi, což jim neprospívá. 
8. Pro předcházení houbovým chorobám je důležité zalévání rostlin pouze ke kořenům. Rozhodně zbytečně nepoléváme jejich listy.
9. Při pěstování rajčat ve skleníku nebo fóliovníku dbáme také na dostatečné rozestupy a vzdušný porost. Zálivku provádíme pouze ke kořenům, před dalším zalitím půdu necháme oschnout - zemina nesmí být trvale přemokřená a blátivá. Dbáme na pravidelné větrání.
10. Všímáme si výskytu houbových chorob na rostlinách a na plodech. Při zjištění výskytu se obvykle vyplatí sáhnout co nejdříve po chemických prostředcích. V opačném případě se může stát, že přijdeme o velkou část úrody. 
11. V případě výskytu houbových chorob rostliny co nejdříve zbavujeme napadených listů (hlavně spodních a žloutnoucích) i plodů. Při větším napadení může být nutné odstranit celé rostliny.
12. Tip: Oblíbené jsou různé hnojivé zálivky, které zvyšují obranyschopnost rostlin. Populární je především kopřivový výluh, který je považován za výborné hnojivo.

Bohatou úrodu rajčat zužitkujeme v kuchyni. Rajčata konzumujeme tepelně upravená i syrová. Vyzkoušejte s námi např. výborný rajčatový salát s cibulí podle následujícího receptu: