Maďarský šéfkuchař radí, jak na pravé lečo: S voňavou slaninou a na sádle chutná tohle jídlo úplně fantasticky

Maďarská historie oblíbeného pokrmu

Jak už jsme psali dříve, neví se s jistotou, kdy přesně lečo vzniklo, ale z historických pramenů je patrný vliv turecké, španělské i srbské kuchyně. Zřejmě první maďarský recept na lečo, neboli lecsó, pochází z Týdenní kuchařky paní Emy z roku 1902. Tam se ovšem tohle jídlo ze tří surovin vyskytovalo ještě pod názvem „omácska“ a podávalo se tehdy jako příloha ke kachně.

Slovo lecsó se poprvé objevilo v 10. čísle časopisu Maďarský jazyk z roku 1914 a podle některých odborníků vzniklo zkomoleninou slovenského výrazu všeličo (smíšené, všelijaké). Dnes se lecsó, neboli počeštěle lečo, považuje za jeden ze základních pilířů maďarské kuchyně. I když podobné směsi dušené zeleniny najdete v kuchyních celého světa, lečo v našich končinách jednoznačně vede.

Základem pokrmu jsou, jak všichni dobře vědí, pouze čtyři suroviny: tuk (ideálně sádlo), cibule, rajčata a paprika. Podle některých kuchařů musejí být suroviny ve správném poměru a ten je: jeden díl cibule, dva díly rajčat a čtyři díly papriky. Jestli tomu tak skutečně je a jak se připravuje lečo hezky po maďarsky, na to jsem se zeptala maďarského šéfkuchaře Attily Sisky, kterého jsem potkala v květnu v rámci maďarského kulturního gastrofestivalu Naplavkőőő. 

Cibule je základ 

Podle šéfkuchaře Attily Sisky záleží při přípravě leča na několika věcech. Nejdůležitější je podle něj začít přípravou cibule, protože to trvá nejdéle. „Až když je cibule hotová, přidají se rajčata a na závěr paprika, ale vždycky se musí začínat cibulí a suroviny dusit postupně, protože každá z nich vyžaduje jinou délku přípravy,“ řekl pro Toprecepty.cz Attila Siska a dodal, že jako při každém vaření, základem skvělého jídla jsou kvalitní suroviny.

Naopak maďarský kuchař nesouhlasí s tím, že je univerzálně daný nějaký poměr cibule, papriky a rajčat. „Podle mě se to má dělat podle chuti. Takové pravidlo neexistuje, každému to chutná jinak,“ vysvětlil Siska, podle kterého je potřeba hlavně dbát na kvalitní, ideálně maďarské suroviny, dát tomu čas a přidávat je ve správnou chvíli.

Co se týká krájení, šéfkuchař Attila Siska nám prozradil, že papriku jen rozpůlí a nakrájí na plátky široké asi jako prst. A rajče stejně tak rozpůlí a potom ho nakrájí na kostičky. Pochopitelně padl dotaz i na to, jaký tuk je podle něj pro přípravu nejvhodnější. Odpověď nepřekvapila. „Lečo jedině na sádle. Tedy u nás v Maďarsku. Samozřejmě je možné připravovat tohle jídlo i na oleji, není na tom nic špatného, ale to pravé lecsó je dělané na sádle.“

Co se týká koření a dochucování, Attila Siska říká, že lečo nepotřebuje nic jiného, než sůl a pepř. V originále do něj nepatří ani mletá paprika. Chuť leča však může dobře vylepšit na začátku přidaná slanina a na konci klobásy. Jestli dávat nebo nedávat vejce, to je také každého volba, sám šéfkuchař ale tvrdí, že v této úpravě ještě lečo nikdy neměl. Naopak doporučuje podávat jídlo s tarhoňou, drobnou maďarskou těstovinou. To je sice u nás v Česku kombinace méně častá, ale proč to nezkusit!

Náš tip: Jednu z variant leča si můžete připravit také podle našeho videoreceptu: 

Zdroje informací: 
Telex.hu, Hungarytoday.hu