Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vánoční balíček za 499 Kč

Do obchodu

Oslavte Havelské posvícení ořechovými koláčky! Takové jste možná ještě nejedli!
Zdroj: Toprecepty, zizala

Podzim je časem posvícení, veselic, tancovaček, popíjení a hodování. Dřív se slavil konec zemědělského roku. Zavezení sklizně do stodoly dnes již sice neřešíme, ale posvícenské veselí si každý užije rád i teď, třeba i jen ve skanzenu. Jedno z nich souviselo se svátkem sv. Havla, který je v sobotu 16. října.

Oslavte konec zemědělského roku

Posvícení bylo v minulosti  jedním z důležitých svátků v roce. A že se jich na podzim konalo, i v každé vesnici se slavilo někdy jindy. Posvícení totiž neoslavovalo jen ukončení sklizně a pastvy, ale připomínalo i posvěcení kostela v obci. Posvícení se tedy konalo podle toho, kdy měl svátek patron, jemuž byl kostel zasvěcený. Slavilo se hlavně v neděli a v pondělí, často se to ale přehouplo až do úterka a nakonec někdy zábava trvala celý týden. Vrchnost toto veselení neviděla ráda a snažila se, aby se konalo jen jedno posvícení. Císař Josef II. pak stanovil, že by se  mělo konat vždy první neděli po sv. Havlu. Začalo se mu proto říkat Havelské nebo také císařské. Příliš se ale neujalo a lidé si dál slavili podle svých zvyků. Protože by ale byla škoda nevyužít příležitosti, vzali nakonec za své i to Havelské. A tak se v některých koutech naší vlasti pořádá Havelské posvícení až do dnešních dnů.

Aby bylo dostatek koláčů na výslužku

Havelské posvícení se od těch ostatních nijak neodlišovalo a slavilo se stejně jako ta další. Už přípravy na každé posvícení trvaly týden, musela se přece vydrhnout celá chalupa a připravit všechny dobroty na hodování. Zabíjela se drůbež, prasata, ovce a z masa se pak připravovala hostina. Její součástí byla polévka, maso s omáčkou nebo pečená husa či kachna se zelím a knedlíkem nebo pečená kuřata a samozřejmě posvícenské koláče. Ty se pekly rovnou nadvakrát. S první várkou se nejprve poslaly děti k sousedům s pozváním na hostinu. Podruhé už se peklo na samotnou slavnost a na výslužku pro hosty. Koláči dívky také obdarovávaly své nápadníky, kteří s nimi o posvícení tančili.

Když náplň vykukuje očky

A jaké koláče se o posvícení pekly? Zkrátka ty, které k tomu určitému kraji patřily. Dělaly se klasické kulaté, ale i očkaté s náplní povidlovou, makovou, tvarohovou, jablečnou, hruškovou či ořechovou. Když byly náplně různé a střídaly se, šlo o koláče kecané. Náplně byly mnohdy i netradiční, na které dnes nejsme moc zvyklí. Šlo tak třeba o koláče se zelím, mrkví a cukrovou řepou. Očkaté koláče byly vlastně šátečky, od těch kulatých se lišily tím, že byly čtyřhranné. Vyválené kynuté těsto se přehnulo do středu, a vytvořil se tak šáteček, z jehož dírek koukala nádivka, jako by to byla očka. V Pojizeří se pekly koláče obdélníkové, jak se píše v knize V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc, jimž se říkalo německé, drcny nebo ploce. Na Jičínsku se pak dělaly koláče s více vrstvami, jimž se říkalo skládanice nebo skládanky. Byla to vlastně jednodušší variantou klasických koláčů. Stačilo jen vyválet dvě placky z kynutého těsta, které se spojily náplní, nejčastěji tvarohovou s rozinkami. Nakonec se zdobily figurkami z těsta. Koláče s ovocem se také sypaly drobenkou, aby byly ještě lepší a křupavější. Aby bylo těsto trochu posvícensky výjimečné, zadělávalo se smetanou a máslem a přidávaly se do něj mandle a rozinky.  V 19. století se na posvícenský stůl dostaly i další dobroty – koblihy, baby neboli bábovky a preclíky. Vliv na to měla hlavně vídeňská kuchyně.

Upečte si hnětýnky nebo ořechy

Na havelské posvícení se na některých místech peklo speciální cukroví s lískovými oříšky. Těmto malým kuličkám se přímo říkalo posvícenské ořechy a upéct si je můžete podle originálního receptu. Těsto z másla, mouky, lískových oříšků a žloutků se hodí i pro přípravu vánočního cukroví. Udělejte si třeba malou generálku už teď! A pokud si chcete užít posvícení s plnou parádou, můžete zkusit místo klasických koláčů třeba hnětýnky. Potřebujete na ně 250 g másla, 250 g práškového cukru, 500 g hladké mouky, 2-3 vejce a trochu vanilkového cukru. Vše smíchejte ve velké míse a hněťte (odkud myslíte, že je název hnětýnky?), až vás budou bolet ruce a těsto bude krásně vláčné. Poté se těsto vyválí a vykrajují se z něj koláčky silné asi jako prst. Potřete je žloutkem zředěným s vodou a pečte v předem vyhřáté na 200 °C asi 15-20 minut dozlatova. Hotové hnětýnky ozdobte cukrovými růžičkami a lístečky, které seženete v potřebách pro cukráře. Je lepší je péct dopředu, aby se rozležely, takže když se do toho pustíte ještě dnes, termín havelského posvícení tak, jak jej stanovil císař ještě stihnete.

Témata: posvícení, koláče, hnětýnky, posvícenské ořechy, pečená husa

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům