Staročeská velikonoční nádivka z krupice: Plněná uzeným masem a bylinkami a sypaná mákem chutná skvěle

Nádivka jako sváteční pokrm

Velikonoční nádivka je jedním z nejdůležitějších velikonočních pokrmů, a to již pěknou řádku let. Již od pradávna se pekla vždy na Bílou sobotu, aby byla připravena na sváteční stůl na Velikonoční neděli. Pokud se podávala již v sobotu, musela být ještě bez masa. Při zmínce o nádivce si každý představí klasický nákyp ze ztvrdlého pečiva, které se namočí do mléka, pak se smíchá s vejci, uzeným masem a petrželkou. V minulosti ale vypadala nádivka trochu jinak. 

V nádivce nesmí chybět bylinky 

Hlavní rozdíl spočíval už v tom, že se do ní přidávaly i jiné bylinky, než jen obyčejná petržel či pažitka, které se v ní vyskytují nečastěji dnes. Běžná byla hlavně kopřiva, k níž se nyní lidé opět vracejí, ale i další volně rostoucí rostlinky jako bršlice, popenec nebo listy pampelišek. I dnes tak oblíbené uzené byste v nádivce z časů dávno minulých hledali marně. Nahrazovalo je totiž maso z telecí hlavy, které dalo nádivce dodnes používaný název hlavička. Později je nahradila libová bílá masa (drůbež nebo králík) a až mnohem později kus krkovice nebo bůčku. 

Hlavička, sekanina, svítek nebo řežábek?

Samotný název nádivka byl pak zřejmě odvozen od podobnosti nákypu s nádivkami, jimiž se již v minulosti plnily různé pečínky. Nádivka byla ovšem známá i pod mnoha jinými názvy, občas se jí říkalo sekanina nebo sekanice, jeřábek či řežábek nebo dokonce svítek. Vaječnému svítku, který byl kdysi oblíbenou vložkou do polévky se totiž opravdu podobala, a to i proto, že se do ní nepoužívalo pečivo, ale krupice nebo dětská krupička a pak se pekla právě podobně jako svítek na pekáči v troubě. 

Bílé pečivo totiž bylo v minulosti vzácné a nemohl si ho každý dovolit, natož aby se nechávalo ztvrdnout. Proto se používala právě krupice. Z ní se pak uvařila hustá kaše, jakou běžně jíme samotnou nebo ji děláme dětem, a ta se pak použila jako základ celého nákypu. Pak už se přidaly další běžné suroviny, jako maso, vejce, jež byly symbolem nového života a bylinky, které měly na jaře přinášet sílu. Místo uzeného se často tato nádivka dělala také s kůzlečím nebo jehněčím kořínkem (neboli pajšlem, tedy plícemi společně se srdcem). Podobný recept na nádivku ostatně najdete i u slavné prvorepublikové kuchařky Marie Janků-Sandtnerové, která ale místo krupice používá na zahuštění nádivky strouhanku. 

Recept na původní staročeskou nádivku s krupicí

Pokud by vám třeba doma na Velikonoce došlo pečivo nebo se rádi držíte původních tradic, můžete si krupičnou nádivku upéct podle následujícího receptu. Tato nádivka je navíc na povrchu netradičně posypaná mákem, což jí dodává křupavost. Klidně ale mák můžete vynechat.  

Budete potřebovat: 500 ml mléka, špetku soli, 60 g krupičky, 3-4 vejce, 200 g uzeného masa, 2 hrsti nasekaných bylinek (kopřivy, libeček, tymián, petrželka, rozmarýn), 3-4 stroužky česneku, máslo na vymazání zapékací misky a mák na posypání. 

1. Troubu předehřejte na 200 °C. Mléko nalijte do hrnku, osolte je a přiveďte k varu. Přisypejte krupici a za stálého míchání uvařte hustou kaši. Nechte ji vychladnout. 
2. Pak do kaše vmíchejte vejce, na menší kousky nakrájené vařené uzené maso a nadrobno nasekané bylinky a rozetřený česnek. Pokud byste použili libovější maso, je třeba přidat lžíci sádla. 
3. Vše dobře promíchejte a vložte do máslem vymazané a moukou vysypané (nebo papírem vyložené) formy a posypejte mákem. Pečte 30 až 45 v předehřáté troubě dozlatova. Nádivku podávejte teplou i studenou nejlépe s jarním zeleninovým salátem. 

Náš tip: Klasickou velikonoční nádivku s pečivem si pak můžete připravit podle našeho video receptu.