Svatý Havel do zelí zajel. Říjnové pranostiky prozradí, jak naši předkové odhadovali úrodu i příchod zimy

Pranostiky pro říjen

Sledování počasí a jeho proměn není ničím novým, zabývali se jím už naši předci. Také si všímáte, jak se počasí během jednotlivých dnů mění a jak moc se od sebe mohou lišit jednotlivé roky?

Naše babičky a dědečkové své zkušenosti promítli do pranostik, tedy lidových rčení. Ty často zachycují, jaký vliv má počasí v průběhu měsíce na přírodu, růst různých plodin i jejich sklizeň.

To, že v říjnu bývá většina úrody sklizená, neznamená, že na zahradách a polích není co dělat. Dny se krátí a stále častěji nás zajímá, jaké počasí přinesou následující týdny a třeba i jaká bude zima. Odpověď samozřejmě můžeme hledat v meteorologických předpovědích, své kouzlo ale mají i dávná pozorování našich předků. A některé říjnové pranostiky dokážou i pobavit.

Co říkají říjnové pranostiky o očekávané zimě?

Teploty i množství srážek hrály v životě našich předků důležitou roli a neméně podstatné jsou pro přírodu i dnes. Dostatek vláhy je zásadní pro rostliny i půdu. Teplý říjen pak naši předci považovali za znamení, že později přijde výraznější ochlazení.

• „Teplý říjen – studený listopad.“
• „Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.“
• „V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy sněhu jest se báti.“ 

Ale také se říkalo:

• „Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.“ 

Význam měly ale podle našich předků i další projevy počasí.

• „Říjen-li blýská, zima pak blízká.“
• „Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.“

Proč si naši předkové všímali listí na stromech či ptáků?

Většina ovoce a zeleniny už je uskladněná, ořechům praskají slupky a plody padají pod stromy. V říjnu také začíná ze stromů mnohem rychleji opadávat listí. Právě toho si všímali i naši předci a podle rychlosti opadávání odhadovali, jaká bude nadcházející zima.

• „Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá.“
• „Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.“

Příroda se v říjnu začíná připravovat na zimu, a to jak rostliny, tak zvířata. Naši předci si všímali také chování ptáků a sledovali, kdy odlétají do teplých krajin.

• „Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.“
• „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.“

Co připomínají říjnové pranostiky o úrodě?

Sklizeň podzimního ovoce a zeleniny začala už v září, v říjnu pak vrcholí. V tomto ohledu je důležitým termínem 16. říjen, svátek svatého Havla, kdy také probíhalo havelské posvícení.

• „Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.“
• „Svatý Havel do zelí zajel.“

Říkalo se ale také: „Svatý Havel – devět počasí za den.“

Podzimní

Podzim po parném létě přináší první chladné dny i deštivé počasí, které ale rozhodně není na škodu. Právě díky vlhku totiž v lesích raší houby. A Češi houbaření milují! Bedly, hříbky, babky - to…

Které říjnové dny byly pro naše předky důležité?

Už začátkem měsíce dávalo střídání teplých dnů a studených rán najevo, že podzim postupuje. Ke 4. říjnu se dochovala pranostika:

• „Svatý František – v poledne košile, ráno kožíšek.“

V polovině října už předkové vypozorovali větší ochlazení. O 15. říjnu se říká:

• „Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.“

17. říjen si předkové spojovali s řepou: 

• „Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.“

Konec října už podle pranostik téměř patří zimě. Ke svátku Šimona a Judy, který připadá na 28. října, se váže hned několik lidových rčení:

• „Šimona a Judy – zima je všudy.“
• „Šimona a Judy – kožich sneste z půdy.“

Předpověď počasí, kterou nám sdělují meteorologové, je mnohem přesnější než to, co si zaznamenali naši předkové. Sledování a vnímání přírody ovšem bylo a stále je důležitým procesem. Napomáhá nám včas zjistit, jak se postarat o úrodu a zahradu a jak se připravovat na zimu.
 

Zdroje informací: Pranostiky.cz, Velká kniha českých pranostik (Plot, 2010)

Co můžete sklízet v říjnu? Podívejte se do naší fotogalerie.

Fotogalerie - Říjnová úroda

Další 4 fotky

Ukázat 7 fotografií