Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Hostina na svatého Martina: Připravte si husí pečínku, svatomartinské rohlíčky nebo kaldoun!
Zdroj: Toprecepty, LukasM

Na svatého Martina nejlepší je husina, říká jedna z pranostik. Další se zase zmiňují o potřebě peřiny nebo kouření z komína. V minulosti si totiž lidé tento den spojovali s koncem podzimu a začátkem zimy. Svatý Martin přijížděl na bílém koni a přivážel sníh a také se konalo poslední z podzimní řady posvícení. Právě to si můžete užít i dnes!

Když skončila služba…

Svatomartinské posvícení bylo za starých časů jedno z nejdůležitějších vůbec. Zakončovalo sérii podzimních veselic oslavujících ukončení sklizně obilí, prací na poli nebo na vinicích a také pastvy. Služba končila i čeledi nebo obecním pastýřům, všichni dostávali odměny za své služby a nastávalo jim období svobody. To vše bylo důvodem k oslavě, proto se pilo a hodovalo, děti se už pomalu těšily na první sníh a hospodyně chystaly hostinu, jejíž součástí byla pečená husa, zahuštěná polévka z husích drůbků kaldoun, mladá vína a také sladké rohlíčky nebo podkovy z kynutého těsto. Svatomartinskému pečivo se často říkalo vandrovnice, neboť je čeládka dostávala na cestu domů jako poděkování za věrné služby.

Trest pro husy

Se svátkem svatého Martina je neoddělitelně spojená tradice pečení husy. Husy se v tomto období obvykle zabíjely, neboť byly tak akorát vykrmené, aby mohly skončit na pekáči. Svatým Martinem také pomalu začínalo kouzelné adventní období, s nímž se pojilo mnoho pověr a zvyků. I s husou tak byla spjata spousta tradic a obyčejů, jak je uvedeno v knize V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc. Husy třeba našich předkům prozrazovaly, jaká bude zima. Když byly tučnější, věřilo se, že bude zima tuhá. „Vysportovanější“ husy hlásaly mírnou zimu. Vývoj počasí se usuzoval i podle kostry již snědené husy. Pokud byla hnědá, očekávali naši předci Vánoce na blátě, bílá slibovala sníh a namodralá holomráz. Stehno z husy dostával při hostině čeledín, aby prý dobře běhal, křídlo se zase přidělovalo pohůnkovi, aby hodně lítal. Blána ze svatomartinské husy se také vkládala do bot, aby lidem nemrzly nohy.

K pojídání hus právě v tento den se rovněž vážou dvě legendy. Podle jedné z nich se prý svatý Martin, biskup z Tours, na husy rozhněval, protože jej rušily při kázání. Podle druhé prý ale Martin, který před svým zvolením žil jako poustevník, vůbec biskupem být nechtěl, schoval se proto před lidmi, ale husy ho svým kejháním prozradily a zpečetily tak jeho další osud. Ať je to, jak chce, svatý Martin se zkrátka na husy rozzlobil a ony od té doby za své činy pykají na pekáči. Pokud se sami rozhodnete některou z husího pokolení potrestat a udělat si husí pečínku, je vždy lepší koupit husu čerstvou, nejlépe někde na farmě. Pokud to již nestíháte, nepodléhejte beznaději, dnes již husy koupíte i v supermarketu – většinou mraženou, ale občas narazíte i na čerstvou. Návod, jak ji nejlépe upéct, najdete v následujícím odkazu.

Místo knedlíků lokše

K dokřupava propečené huse se u nás tradičně podává zelí (červené či bílé) a jako příloha knedlíky. V každé rodině mají v oblibě nějaké jiné, hodí se k ní ale snad všechny. Kromě klasických houskových či bramborových, tak můžete vyzkoušet i speciální karlovarské s houstičkami a bylinkami, kulaté špekové nebo chlupaté čili drbáky z čerstvých nastrouhaných brambor. Chcete-li si dát něco netradičního, pusťte se do lokší. Tyto velké a tenké bramborové placky se k huse obvykle servírují na Slovensku. Stejně jako naše bramborové placky se připravují z těsta z předem uvařených brambor, opékají se ale nasucho na pánvi a pak se potírají husím nebo kachním sádlem.

Podkovy pro koně svatého Martina

Součástí svatomartinské hostiny bylo i kynuté pečivo – rohlíčky a podkovy. Byly plněné sladkou náplní - většinou makovou nebo ořechovou, někdy se do nich dávala i řepa nebo mrkev. Tvar rohlíčků byl také spjat s koncem pastvy, měly totiž odkazovat ke kravským rohům. Původně se dokonce dělaly i tak velké. Pasáci pak dostávali od hospodáře pečivo ve tvaru podkovy. Rohlíky ve tvaru podkovy musely být dokonale vytvarované, aby koně dobře chodili. Pekly se i k uctění památky svatého Martina, který přijíždí na bílém koni.

K huse se hodí i víno

Přestože je u nás zvykem zapíjet pečenou husu spíš pivem, kdysi se k ní popíjelo i víno. I vinařům totiž končila sezona a užívali si první vzorky svého celoročního úsilí. V průběhu listopadu vinaři ochutnávali první vína z letošní sklizně. Postupně se tento zvyk spojil právě se svátkem svatého Martina. Mladá vína se totiž báječně hodila k svatomartinskému hodování a veselení se. V dnešní době se na tento zvyk navázalo prodejem svatomartinských vín, která se s velkou slávou otevírají přesně 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut. Pokud byste se na nějakou takovou událost chtěli podívat, přečtěte si náš článek o svatomartinských akcích a vyrazte za vínkem i za husou.

 

Témata: Svatomartinské hody, svatomartinská husa, svatomartinské posvícení, svatomartinské víno, lokše, kaldoun, svatomartinské rohlíčky, svatomartinské podkovy

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Josef Maršálek

nově v eshopu

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům