Jak vařit efektivně a nevyhazovat jídlo zbytečně

Velký nový módní trend současnosti (Zero waste) není vlastně vůbec nový. Bezodpadové hospodaření a s ním spojené vaření měly v krvi celé generace našich předků. Až moderní doba s bohatstvím a odklonem od půdy přinesla plýtvání a devastaci zdrojů, často naprosto nesmyslné. Kdo má osobní zkušenost s tím, kolik práce je potřeba na vypěstování a výrobu potravin (rostlinných i živočišných), umí si jich většinou i patřičně vážit.

Přinášíme návod, jak lze spotřebovat potraviny bez zbytečného vyhazování, které svědčí o neúctě k těm, kdo jídlo vypěstovali.

V první řadě je třeba naučit se plánovat jídelníček, nakupovat a vařit s rozmyslem a pouze v potřebném množství. Vyhazujeme jen nahnilé a zkažené potraviny. Vítanou novinkou jsou v supermarketech takzvané bedýnky, kde za pár korun pořídíme méně standardní ovoce a zeleninu, přesto ještě dobře upotřebitelné. Nakoupené potraviny správně skladujeme.

Pravidelně každý týden kontrolujeme chladničku a trvanlivost potravin a nakoupené potraviny včas zužitkujeme nebo raději darujeme, než abychom je vyhodili.

Vaříme a nakupujeme raději jen takové množství jídla, o kterém bezpečně víme, že ho sníme.

Průměrné množství surovin na jednu porci

Na jednu porci potřebujeme asi ½ litru vývaru (na polévku), v syrovém stavu 150 g masa, 250 g masa s kostí, 200 g ryby, 300-450 g brambor, 80-90 g těstovin, 60-70 g rýže, 100 g luštěnin, 200-250 g zeleniny.

Jak bezodpadově zpracujeme:

• Tučné syrové maso, sádlo a kůže můžeme vyškvařit (ale pokud držíme redukční dietu, koupíme jen libové maso bez kůže).
• Ze zbylého vařeného nebo pečeného masa můžeme vyrobit pomazánky, hašé, saláty, nádivky, paštiky a podobně.

• Z odřezků masa a kostí je skvělý vývar. Kuchaři v restauracích kosti na vývar předem opékají, my se můžeme jejich postupem inspirovat. Takový vývar pak můžeme zredukovat, zamrazit a mít ho připravený na příště. Žádná kostka sebelepšího bujónu se mu nevyrovná.

• Brambory vaříme se slupkami, pokud jsou pěkné. Když potřebujeme brambory oškrábat, můžeme v troubě ze slupek promíchaných s trochou oleje vyrobit výborné chipsy.
• Také zeleninu dokážeme zpracovat bezodpadově. Odkrojené, odlomené a odškrabané části zpracujeme na vývar tak, že košťály, odlomené listy, natě, odkrojené části kořenové zeleniny omyjeme, uvaříme a scedíme. Zredukovaný vývar pak můžeme použít do rizota nebo na polévku. Z natí a listů kedluben, ředkviček, červené řepy a podobně můžeme vyrábět pesto nebo saláty. Z tence nakrájené zeleniny jsou skvělé zeleninové chipsy.

• Díky plánování se nemůže stát, že nám v ledničce zbude třeba půl kelímku smetany, kterou po čase vylijeme do odpadu. Zbylou smetanu můžeme přidat do omáček, krémů, moučníků nebo palačinek.
• Zbytek vyschlého ztvrdlého sýra namočíme do mléka a pak klidně použijeme jako čerstvý. Zbylý nastrouhaný tvrdý tvaroh také namočíme do mléka a pak použijeme jako měkký, jen ho musíme propasírovat přes síto nebo rozmixovat.
• Slupky a jádřince z jablek sušíme a vaříme z nich lahodný čaj nebo je naložíme na jablečný ocet.

• Citrony, zvláště ty bio, lze zpracovat zcela bezodpadově celé.

• Topinky nebo chleba či rohlíky ve vajíčku asi každý zná, ale zbylé pečivo můžete zpracovat i na krutonky do polévek a salátů. Nakrájejte pečivo na kostičky, usušte v troubě a dobře uskladněte. Také domácí strouhanka najde jistě své uplatnění, a to dokonce i ta chlebová. Můžete s ní zahustit guláš nebo použít místo parmezánu na posypání těstovin italského typu.

• Při výrobě ovocných sirupů, marmelád a rosolů často zbude ovocná dřeň. Můžeme z ní v sušičce vyrobit oblíbené ovocné placky nebo ji usušit či zmrazit a používat na čaj.
• Zbylou vařenou rýži uplatníme do salátu nebo jako zavářku do polévky. Ze zbylé bramborové kaše můžeme vyrobit oblíbené bramborové pusinky nebo krokety.

Možností je moc. K šetření potravinami najdeme nejvíce nápadů u tzv. chudších národů, starší české, čínské, italské i jiné hospodyně toto umění nasytit rodinu z mála skvěle ovládaly a mnohdy ještě ovládají. Máme se co učit.