Pranostiky na červen: Jedna budí pozornost dodnes. Nejen zahrádkáři ji sledují už po staletí

Červen v pranostikách

Červen je velmi pestrý měsíc, ve kterém se toho děje spousta. A to se promítlo i do lidových pranostik. Je to měsíc, kdy se počasí přestává tvářit nevinně. Už nejde jen o to, jestli si vezmeme svetr, nebo půjdeme ven nalehko. V dřívějších dobách lidé odhadovali a přenášeli svá pozorování do pranostik podle červnového nebe. Jak dopadne seno, obilí, ovoce, víno i houby?

Červen má spoustu podob. Nabídne ostré slunce a o chvíli později třeba i dusno, bouřku či prudký liják. „Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.“ O studených ránech a velmi horkých dnech ani nemluvě. Není divu, že červnu věnovaly lidové moudrosti tolik pozornosti.

Pranostiky na červen se nejčastěji točí kolem zmíněného deště, bouřek, sena a začátku skutečného léta ve všech jeho podobách. Když si je čteme, nemusíme jim věřit doslova. Můžeme je ale brát jako připomínku, že červen má význam pro hospodáře a lidi, kteří mají zahradu. Hlavně je to čas jahod, třešní, bylinek, prvních větších sklizní, ale i rychlých změn počasí. A právě ty uměly našim předkům pořádně zhatit plány.

Co nám pranostiky na červen říkají nejčastěji?

Červnové pranostiky často řeší, jestli je měsíc mokrý, suchý, studený nebo bouřlivý. Není to náhoda. Během tohoto měsíce je potřeba nasušit seno a v té nejlepší podobě ho i uskladnit. Sledovalo se třeba i obilí. Dlouhý déšť mohl představovat a dodnes představuje skutečný problém. Stejně tak jako dlouhodobé sucho.

Proto si naši předkové předávali pranostiky jako „Červen mokrý a studený — bývají žně vždy zkaženy.“, ale pak také „Pak-li červen suchem mokro převyšuje, dobrým vínem sudy naplňuje.“

Pranostiky neřeknou přesnou předpověď, ale ukazují, čeho si lidé všímali. Když je červen chladný a mokrý, počítáme s pomalejším zráním plodů, větším rizikem plísní a složitějším sušením bylinek nebo sena. Když je naopak suchý, víc hlídáme zálivku, hlavně u zeleniny, bylinek v nádobách a u dalších rostlin.

Proč se tolik mluví o Medardovi?

Nejznámější červnovou pranostikou nejspíš zůstává „Medardova kápě – čtyřicet dní kape.“ Medard má svátek 8. června a lidé si s ním spojovali delší období vlhčího počasí. Český hydrometeorologický ústav se na tuto pranostiku podíval blíže ze záznamů vybraných meteorologických stanic a upozornil, že déšť na Medarda sám o sobě neznamená automaticky čtyřicet deštivých dnů. V některých letech se ale deštivé období po Medardovi skutečně protáhlo, například na Churáňově v roce 2009 pršelo v 35 dnech ze 40 sledovaných.

Smysl výše uvedené pranostiky připomíná, že začátek června často přináší proměnlivé počasí a srážky se mohou vracet ve vlnách. „Červen louky kosí, Medard vodu nosí,“ říkávalo se také.

Které červnové dny si lidé hlídali?

V červnu se pranostiky vážou nejen k Medardovi, ale i dalším výrazným dnům, které nám pomohou pochopit, proč se v lidové tradici červen tolik spojuje s deštěm, senem, žitem a bylinkami.

• 13. června (Antonín): „Na svatého Antonína, broušení kos se započíná,“ odkazuje na tradiční sečení luk. 
• 15. června (Vít): „Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.“ nebo „Svatý Vít dává trávě pít.“ Pranostiky odkazují na sledování dešťů, které mohly škodit i pomáhat.
• 24. června (Jan Křtitel): Pranostiky „Na svatého Jana otvírá se létu brána.“ a „Na svatého Jána noc nebývá žádná.“ připomínají období kolem letního slunovratu. Ke svatojánskému času se váže doba důležitá pro milovníky bylinek. Říkávalo se ale také „Prší-li na Jana Křtitele, zkazí se ořechy.“ a „Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.“
• 29. června (Petr a Pavel): „Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.“ nebo „Prší-li na svatého Petra a Pavla, urodí se hojně hub.“ Tyto pranostiky spojují konec června s blížícími se žněmi i s výhledem na sběr hub.

Letní recepty

Ačkoliv každý, kdo není školou povinný, si nemůže užívat výsadu letních prázdnin, v nejteplejším období roku máme všichni tendenci tak trochu zvolnit a užívat si sluníčka a krásného počasí. Kdo by…

Červnové pranostiky v dnešním životě

Pranostiky nám nemusí říkat, co přesně se stane. Mohou nám ale připomenout, na co se v tomto měsíci vyplatí myslet. Když je vlhko a teplo, rychleji se kazí čerstvé ovoce, bylinky se hůř suší a musíme také více hlídat tvorbu plísní. Když je několik dní horko a sucho, rychle vadnou saláty, a tak potřebují více zálivky.

Prakticky si z červnových pranostik můžeme například odnést:

• Jahody, třešně a další měkké ovoce zpracujeme co nejdřív. Po dešti rychleji měkne a snadněji se kazí. Bylinky na sušení sbíráme za suchého počasí, ne po dešti ani za vlhka, aby dobře proschly, nezatuchly a vydržely nám do další sezóny.
• Před bouřkami je čas na sklizeň zralých jahod, salátů a křehčích bylinek. Snadno se kvůli prudkému dešti poškodí.
• Po delším dešti více kontrolujeme záhony, hlavně jahody a rajčata, protože vlhko přeje chorobám.
• V suchém červnu zaléváme raději méně často a vydatněji, aby se voda dostala ke kořenům a poskytla rostlinám dostatek vláhy pro dobrý růst.

Červnové pranostiky jsou nejen zábava. Když k nim přidáme aktuální předpověď počasí a obyčejný pohled z okna, pořád nám mohou dobře posloužit. Ne kvůli pověrám, ale kvůli všímavosti. A ta se v kuchyni, na zahradě i při plánování sklizně hodí pořád.

Zdroje informací: Chmi.cz, Velká kniha českých pranostik (Plot, 2010)

Náš tip: V červnu zraje první domácí ovoce, jako jsou jahody, a my se můžeme těšit na nejrůznější dobroty. Připravte si podle našeho videoreceptu třeba jahodovou roládu.