Ryzec syrovinka je houba, kterou prozradí mléko a vůně po slanečcích. Výborný je opečený s kmínem

Kde a kdy ryzec syrovinka roste

Ryzec syrovinka se objevuje zhruba od července do října, ale samozřejmě podle aktuálních podmínek může začít růst už v průběhu června. Najít ji můžete nejen v listnatých, ale i jehličnatých a smíšených lesích. Při jejím sběru vyhledávejte spíše světlá místa. Je to jedna z mála hub, která dokáže růst i za suššího počasí.

Syrovinka je mezi skupinou podobných hub trochu výjimečná. Při poranění roní mléko jako ostatní jedlé ryzce, toto ale není oranžové, nýbrž bílé. Právě lepkavé mléko, které po čase hnědne, a výrazná vůně po slanečcích patří mezi její nejzajímavější poznávací znaky.

Jak ryzec syrovinku poznat a s čím si ji splést

Ryzec syrovinka je lupenatá, ale zcela jedlá houba. Klobouk bývá široký až 15 centimetrů. Mladé plodnice mají klobouk vyklenutý a okraj zakřivený směrem dospod či dovnitř, později se rozkládá a spíše prohlubuje. Typické je žlutooranžové, rezavě oranžové až rezavě hnědé zbarvení. Povrch někdy za sucha popraská. 

Nejčastější záměna je s některými dalšími ryzci. Například nejedlý ryzec ryšavý bývá menší, má výraznější středový hrbolek a jeho mléko je ostře palčivé. Syrovinka je naopak obvykle větší, zbarvená většinou do oranžova, bez typického hrbolku a má charakteristickou slanečkovou vůni.

Podobný může být jedovatý ryzec hnědý nebo jedlý ryzec dubový. Samotná barva proto k bezpečnému určení nestačí. Při sběru je nutné posuzovat další kombinaci znaků, jako je vzhled klobouku, lupeny, třeň, mléko, změna barvy po poranění i vůně. Pokud si nejste jistí, raději byste měli takové houby ponechat v lese.

Jak syrovinku správně sbírat a využít v kuchyni

Sbírejte mladé, pevné a zdravé plodnice. Při manipulaci počítejte s tím, že bílé mléko je lepkavé a může zanechávat skvrny na vašem oblečení, a ty mohou být obtížně odstranitelné.

Stejně jako u ostatních hub je očistěte od jehličí a nečistot a ukládejte do vzdušného košíku nebo plátěné tašky, ale určitě ne do neprodyšného plastového sáčku. 

Syrovinka má pevnou, křehkou dužninu a výrazné aroma. Tradičně se připravuje velmi jednoduše, osolená a opečená na pánvi, plotně nebo nad ohněm. Hodí se také do smaženice a dalších houbových jídel. Někteří houbaři ji dokonce konzumují i syrovou. Pro citlivější zažívání může být ale syrová houba problematická, proto je bezpečnější tepelná úprava. 

Pokud je hub větší množství, lze je tepelně zpracovat a následně zamrazit, případně usušit.

Ryzce na kmíně s křupavou bagetkou

Kuchyňská úprava ryzců je omezená, nejčastěji se nakládají do láku. Ryzce naložené v oleji s kořením se považují za delikatesu. Mají tužší konzistenci, proto se jen pečou na sádle se solí a dochucují kmínem jako v našem receptu.

Na přípravu pokrmu budete potřebovat: ryzce, olej nebo sádlo (je možné i nasucho), celý kmín, sůl, petrželovou nať (či jiné oblíbené bylinky) a opečené pečivo.

Jak na to?

1. Ryzce očistěte, seřízněte nohy, a pokud jsou klobouky velké a prohnuté, nakrájejte je na ploché kousky, které pěkně přilnou k pánvi.
2. Ve větší pánvi s rovným dnem zahřejte trochu oleje, vložte ryzce tak, aby nebyla pánev přeplněná, a lehce posolte.
3. Na mírném ohni zvolna opékejte, pokud jsou houby tuhé a masité, na chvíli pánev přiklopte pokličkou a trochu je poduste.
4. Po chvilce obraťte, přidejte kmín a ještě chvíli opékejte.
5. Podávejte ihned s čerstvou petrželkou, opečeným pečivem a zeleninou, nejlépe lehkým salátem.

A pokud máte v košíku i další druhy hub, podívejte se pro inspiraci do naší fotogalerie, co všechno z nich můžete v kuchyni připravit.

Fotogalerie - Výběr: Houbové recepty

Dalších 30 fotek

Ukázat 33 fotografií