Ježíškova krupička neboli šrotka: Vánoční valašská krupicová kaše se jedla s medem a milovali ji děti i dospělí

Štědrý den za starých časů

V minulosti vypadal jídelníček na Štědrý den trochu jinak než dnes. Vzhledem k tomu, že šlo ještě o postní den, o mase si mohli naši předci jen zdát. Místo toho se jedly jednoduché pokrmy jako byla hrachová pučálka, houbový kuba, hubník, muzika ze sušeného ovoce nebo třeba zelná polévka kyselica. Pro děti vařily maminky večer sladkou šrotku – kaši, které se říkalo také Ježíškova krupička, protože takovou prý jedl i samotný Ježíšek, aby se trochu zahřál.

Sváteční kaše Ježíškova krupička

I když šlo o obyčejnou kaši podobající se současné krupičce, byl to poměrně vzácný pokrm hodný sváteční příležitosti. Různé kaše se jedly běžně, přičemž na Valašsku byla nejčastější pohanková, případně ječmenná. Kaše ze pšenice neboli ze rži zvaná krupičná nebo jednoduše krupica byla považována za nejvzácnější a jedla se jen v neděli, v chudších rodinách si ji mohli dovolit jako slavnostní pokrm pouze na Vánoce. Kaše se navíc mastila máslem, které ale bylo také drahé a muselo se jím šetřit.

Na šrotku byla potřeba šrotná mouka

Na příprava se používala nejčastěji právě šrotná mouka, která dala kaši jméno. Tzv. pšeničná rupice – tedy surovina na výrobu kaše, byla tehdy k dostání v různé kvalitě. Nejkvalitnější krupice byla prosátá – šlo o mouku stejné hrubosti bez otrub. Někdy se ale ve mlýně vše sešrotovalo, tedy rozemlelo, se vším všudy a získal se tak hrubý nebo jemnější šrot, z něhož se právě vařila kaše (šrotka) v chudších rodinách. Dnes můžete místo ní použít třeba grahamovou mouku, což je druh celozrnné mouky z pšenice. Do této mouky se kromě samotného zrna pšenice melou i otruby a klíčkové části. Díky tomu má tato mouka hrubší strukturu a je nahnědlá. Kromě toho má i trochu jinou nasládlou a lehce ořechovou chuť.

Jako krupicová kaše

Kaše se připravuje podobně jako dnešní krupicová kaše z dětské krupičky – tedy vmícháním mouky do vroucího lehce osoleného mléka za stálého míchání, aby se nepřipálila a nehrudkovatěla. Kdysi se mléko někdy ředilo vodou a kaše se vařilo v hrnci na otevřeném ohništi. Někdy se jen krupice zalila horkým mlékem, pak se přendala do mísy, kde se omastila a osladila.

Kaše, která zaručovala lásku

Občas se krupice polévala jen podmáslím, žinčicí (nápoj z ovčího mléka podobný kefíru) nebo v nouzi  sladkou vodou. Na Štědrý den se ovšem dělala i ze smetany, doprostřed se dal vždy kus másla a kaše se pokapala medem kolem dokola, aby se všichni v rodině měli rádi, aby jejich láska byla nekonečná. Nakonec se přidával i cukr či skořice nebo se kaše posypala strouhaným perníkem. Někde ji sladili i rozemletými sušenými hruškami, tzv. prachandou, nebo rozvařenými sušenými švestkami.

Recept na Ježíškovu krupičku

Pokud vás šrotka zaujala, můžete si ji připravit třeba podle našeho receptu na Štědrý den třeba na snídani místo vánočky. A hlavně ji nezapomeňte zakápnout medem, abyste si zajistili nejen lásku, ale i zdraví.

Budete potřebovat: 1 litr mléka, 120-150 g šrotkové mouky/grahamové mouky (použít ovšem lze i klasickou krupičku), špetku soli, cukr, máslo a med podle chuti, skořici a strouhaný perník na posypání.

Postup: Oslazené mléko s trochou soli přiveďte k varu a nasypejte do něj mouku. Důkladně míchejte, aby se nepřipálila. Povařte za stálého míchání, dokud nevytvoříte hustou, ale jemnou kaši. Přendejte ji na talíř, doprostřed dejte kousek másla nebo nalijte trochu přepuštěného a zakápněte medem. Posypejte skořicí a strouhaným perníkem.