Muzikanti s uzeným jsou podkrkonošskou lahůdkou: Voní masem i zelím a jejich přípravu zvládne podle receptu každý

Krajové speciality

Podkrkonoší je malebný region v severovýchodní části České republiky, který je známý nejen svou krásnou přírodou, ale také bohatou a tradiční kuchyní. Kuchyně Podkrkonoší je typická využitím místních surovin, jako jsou brambory, zelí, houby a různé druhy masa.

‚Po cestě ke Krkonoším míjíte pole s bílými hlávkami, ze kterých se nakládá podle tradiční receptury dobrovodské zelí, střídají je rozsáhlé jabloňové sady. Na severovýchod odtud zase narazíte na lány červeného zelí, které se podle starobylého receptu nakládá spolu s cibulí a křenem,“ čteme v knize Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska autorky Petry Pospěchové.

Největší dobroty

Mezi nejvyhlášenější pokrmy místní kuchyně patří bezesporu kyselo. „Základem krkonošského kysela je kvas, řídké těsto, které hospodyně mívaly v hrnci zvaném kyselák či kvasák, umístěném na teplém místě, kupříkladu u kamen,“ vysvětluje kniha popisující mimo jiné i podkrkonošské zvyky. „Druhou zásadní ingrediencí kysela jsou houby, a to houby sušené - dávají totiž kyselu intenzivnější chuť,“ dodává.

Důležitou součástí podkrkonošské kuchyně jsou podle Atlasu i bylinky. Například kopřivy se krátkým svařením připravovaly jako špenát, mladé lístky sedmikrásek fialek či petrželky zase dodaly chuť jarní polévce mlíkačce. Z bejlí se dělával také ochucený ocet. Kromě bylinek se zde daří i ovocným stromům, nejčastěji třešním a jabloním.

Zelenina jako základ

„Hlavní roli na poli a posléze v kuchyni hrály různé okopaniny: kedluben, řepa, tykev, ředkve či tuřín, zvaný zde také dumlík. Půlka žlutomasé bulvy tuřínu stačila na přípravu polévky dumlíkačky pro celou rodinu,“ stojí v regionální kuchařce nakladatelství Smart Press. 

Z řepy se zase připravovalo třeba sladidlo sirob. Ten se přidával do kaší či perníků. Polévají se s ním i různé druhy buchtiček, kupříkladu „peciválky“ plněné mákem.

Sladkosti nezaostávají

V Podkrkonoší pochopitelně najdeme i mnoho receptů na koláče, buchty, koblihy či masopustní boží milosti. Velikonoční specialitou jsou potom ptáčci klubáčci, pečivo, které mělo značit stěhování ptactva z jižních krajin, tedy příchod jara. Zapomínat se ovšem nesmí ani na vyhlášené hořické trubičky, křehkou delikatesu z oplatkového těsta.

My si tentokrát nepřipravíme nic sladkého, ale naopak slaného a masitého. Jedná se o tradiční recept, který si určitě oblíbíte a možná se stane i součástí vašeho domácího jídelníčku. 

Muzikanti s uzeným

Na přípravu 4 porcí krkonošské lahůdky budete potřebovat: 1 kg brambor (nejlépe varný typ C), 150 g krupice, 2 vejce, 200 g hrubé mouky, 3 cibule, 2 lžíce strouhanky, 300 g uzeného masa, 4 lžíce sádla a 1 lžičku soli.

Jak na to?

1. Ve větším hrnci uvařte uzené. Poté ho nakrájejte na kostičky.
2. Jednu z cibulí nakrájejte na kostičky. Na pánvi zpěňte dvě lžíce sádla a cibuli na něm osmažte. Když začne sklovatět, přidejte strouhanku a nakrájené uzené a krátce orestujte. Nechte zchladnout.
3. Brambory uvařte ve slupce. Uvařené brambory ještě horké oloupejte, dejte je na vál posypaný krupicí a rozmačkejte úplně dohladka.
4. Přidejte vejce, sůl a hrubou mouku a vypracujte těsto. Je-li řídké, přidejte mouku. Vyválejte z těsta plát silný asi 1 centimetr a rozkrájejte jej na čtverce. 
5. Připravenou náplň rozdělte na čtverce těsta, které zmáčknutím vnějších stran důkladně spojte, takže vzniknou taštičky.
6. Ve větším hrnci přiveďte k varu mírně osolenou vodu a připravené taštičky v ní 10 minut vařte.
7. Než budou hotové, rozehřejte zbývající sádlo a osmažte na něm dozlatova zbytek na kostičky nakrájené cibule. Tou potom posypte uvařené muzikanty.

Ukázka z knihy Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska byla použita s laskavým svolením nakladatelství Smart Press, které vydává knihy českých autorů s tematikou tradic, koloběhu přírody, kuchařky pro zdravý životní styl i publikace zaměřené na hubnutí, osobní růst a přírodní zahradničení. 

Náš tip: Jestli máte rádi uzené maso, uvítáte náš videorecept na vynikající uzené koleno: