Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Bedly patří k největším houbám. Jejich světlý klobouk v lese svítí do daleka. Rozeznáváme dva podobné druhy, bedlu vysokou a bedlu červenající. Každá z nich má natolik specifické vlastnosti, že je snadno rozeznáme, pokud jsme pozorní.

Bedly nejčastěji najdeme ve smíšených lesích, ve vysoké trávě pasek, řidčeji i pod listnatými stromy v parcích nebo zahradách. Rostou ve skupinkách, a to od července do října, nejvíce ovšem v září, když je vlhké počasí.

Bedla vysoká (Lepiota procera)

Tato houba má některé charakteristické znaky:

  • Klobouk má široký 9–32 cm, u mladých hub je palicovitě uzavřený, protáhle vejčitý, později sklenutý až deštníkovitě rozložitý s tmavším hrbolkem uprostřed. Na klobouku se tvoří v soustředných kruzích nepravidelně rozložené, plstnaté, hnědé šupiny.  Klobouk neloupeme, jen směrem od středu šetrně seškrábneme šupiny.
  • Lupeny jsou bílé nebo bělavé, proti jiným lupenovitým houbám vysoké (až 2 cm), husté, tenké a vyklenuté.
  • Třeň je pro bedly typický, vysoký 18–40 cm, dole cibulovitě ztluštěný, u mladých hub je hladký, později rozpukaný. Barva u mladých hub hnědavá (později tmavne), v horní třetině má bělavý a kožovitý posuvný prsten.
  • Dužnina bedly vysoké je bělavá, suchá a neměnící se. V klobouku je často měkká, až vatovitá. Zároveň příjemně voní a málo červiví.

Bedla červenající (Lepiota rhacodes)

Od předchozí bedly se liší v některých typických znacích:

  • Klobouk je menší (6–16 cm), nejprve kulovitý, později klenutý až plochý, s malým hodně tmavým hrbolkem ve středu. Šupiny u mladých hub jsou bledě hnědé, u starších tmavočervené. Při čištění šupiny směrem k okraji jemně oškrábeme.
  • Lupeny po poranění červenají, což je typický znak pro tuto houbu.
  • Třeň vysoký 8–18 cm je hladký, bělavý, později okrově hnědavý, dole ukončený kulovitou hlízou, snadno vylomitelný z klobouku. Posuvný prsten je vatovitě jemný.
  • Dužnina je bílá až bělavá, voňavá, jemná. Na vzduchu rychle žloutne, červená a později zhnědne.

Zdroj: Smotlachův atlas hub, oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub.

Pozor! Podle posledních výzkumů se nedoporučuje sbírat bedly červenající, které mohou vyvolat alergickou reakci. 

Oba druhy bedel jsou velmi chutné, z klobouků jsou výborné řízky, mladé uzavřené lze plnit a zapékat, také bedly jako minutka na kmíně jsou oblíbeným houbovým pokrmem. Třeně jsou tuhé, hodí se do polévek nebo jsou výborné sušené a rozemleté na houbové koření.

Možná vás naláká náš videorecept na bedly na kmíně, začátečníky provede postupem krok za krokem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky