Loupáním okurky se připravujete se o to nejcennější, co tato zelenina nabízí

Boj o vitaminy pod povrchem

Když vezmete do ruky škrabku, chystáte se ochudit svůj organismus. Z výživového hlediska je slupka okurky jasný přínos, nikoli odpad. Okurka sice nepřevrátí nutriční tabulky vzhůru nohama, ale právě v její povrchové vrstvě se koncentruje podstatná část vlákniny a cenných mikroživin.

Skvělým příkladem je vitamin K. Jakmile plod zbavíte zeleného kabátku, jeho hustota v porci výrazně klesne. Nehledejme v tom zázrak, jde o jednoduchou logiku: když slupku sníte, využijete potenciál zeleniny na maximum. Nerozpustná vláknina navíc perfektně podporuje přirozený pohyb potravy trávicím traktem a dává našemu zažívání tu správnou, zdravou práci.

Chemie z regálu musí pryč

Slupka je logicky tou částí, která schytá nejvíc ran. Přichází do styku s půdou, rukama sběračů, přepravními bednami i případnými zbytky postřiků. Prvním krokem v kuchyni by proto nikdy nemělo být loupání, nýbrž důkladné omytí okurek.

Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství apeluje na základní pravidlo. Veškeré ovoce a zeleninu musíme před jídlem důkladně opláchnout pod tekoucí vodou. Je úplně jedno, jestli jde o úlovek ze supermarketu, trhu, nebo z vlastní zahrady. Zároveň zapomeňte na mýdlo či saponáty. Plody jsou porézní a chemické látky do salátu zatáhnout nechcete. Bohatě stačí poctivý proud studené vody a mechanické očištění rukou.

U klasické hadovky dává největší smysl očista těsně před krájením. Pokud má hrubší povrch, pomůže čistý kartáček na zeleninu. Pozor na častou chybu: nemyjte zeleninu do zásoby hned po příchodu z nákupu. Zbytková vlhkost v lednici totiž dramaticky urychluje kažení plodů a hnilobu.

Kdy musí jít „z kůže“

Kdy se do loupání přece jen pustit? Selský rozum velí jasně – ve chvíli, kdy je slupka viditelně poškozená, silně znečištěná, nahořklá nebo potažená vrstvou umělého vosku. Stejně tak nůž použijte v momentě, kdy okurku servírujete lidem s citlivým žaludkem, kterým by tvrdší sousta mohla podráždit zažívání.

Oškrabání si zaslouží i starší, přezrálé kusy okurek s tuhou slupkou a velkými semínky. Tady jde o obyčejnou kulinární slušnost. Slupka má příjemně křupnout, nemá připomínat kus plastového obalu.

Okurky

Nakládané okurky jsou oblíbená česká klasika a recepty se v rodinách často předávají po generace. Základem je vybírat menší a tvrdší okurky, které je potřeba důkladně zbavit všech nečistot. Dalším… Podívejte se na všechny okurky.

Strach z pesticidů je zbytečný

Samostatným strašákem jsou pesticidy. V České republice i v celé Evropské unii jsou limity reziduí přísně sledované. Potravinářská inspekce provádí na trhu neustálé kontroly a jejich zprávy mluví jasně – drtivá většina vzorků prochází bez jediného problému a reálné riziko pro zdraví zůstává dlouhodobě mizivé.

U bio okurek narazíte na úplně stejnou logiku. Označení „bio“ neznamená sterilní čistotu. I ekologicky pěstovaná zelenina rostla v hlíně, cestovala v dodávkách a prošla rukama personálu. Z hlediska hygieny si proto zaslouží naprosto stejnou péči jako ta konvenční. Rozdíl spočívá v pravidlech pro hnojení na poli, nikoliv v tom, že by se plod v obchodě proměnil v laboratorní exponát.

Náš tip: Okurková limonáda osvěží. Zkuste si ji připravit podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Bezpečnost potravin