Třešňová klevela podle retro kuchařky: Trochu jiná marmeláda našich babiček je plná kousků ovoce

Trochu jiná marmeláda

Klevela patřila k oblíbeným dobrotám našich babiček. Nejde o klasickou zavařeninu, ale spíš o hustší omáčku, v níž jsou patrné kousky ovoce. Často se ale zavařovala i do sklenic, takže je i jednou z možností, jak zpracovat ovocnou úrodu, třeba právě tu třešňovou. 

Z různých druhů ovoce

V minulosti se klevela připravovala z různých druhů ovoce. Původně se dělávala ze švestek, posléze i broskvová či meruňková, vynikající je také z jablek, hrušek nebo třeba z jahod, zkrátka z většiny sladkých plodin, které máte na zahrádce. 
Původní klevela mívala podobu sladké omáčky, na níž se ovoce jen povařilo s cukrem.

Šlo tak o jednoduchý recept a způsob, jak rychle a úsporně naložit s ovocem, aby se nezkazilo. Pro vylepšení se směs často ještě dochucovala kořením, například skořicí, hřebíčkem nebo badyánem.

Maminky ji dětem připravovaly, když je honila mlsná. Ovocnou omáčkou se často i přelévaly lívance, šišky, škubánky nebo knedlíky. Podávala se teplá, pro zjemnění bylo možné do ní přidat smetanu. Někdy se servírovala dokonce i jako omáčka k masu.

Lepivá ovocná omáčka

I když se občas uvádí, že klevela pochází z oblasti Srbska, Makedonie či Černé Hory, s největší pravděpodobností má spíš německý původ, alespoň co se jejího názvu týče. Označení klevela totiž zřejmě pochází z německého slova kleben, které znamená lepit. Slovo se občas vyslovovalo i kleven, z čehož pak patrně vznikl název klevela nebo klevera. Za starých časů jste se mohli ovšem setkat i s označeními klabera nebo klebera. Česky bychom ji mohli nazvat třeba rozvářka nebo zavářka. 

Pokud vás napadlo, zda klevela nemá něco společného se slovem klevetit, tak i o takové teorii se uvažuje. Usuzuje se totiž, že hospodyně vždy zavařovaly společně v jedné chalupě a u toho se samozřejmě klevetilo, a tak se tak začalo říkat i produktu, který z tohoto společného posezení vzešel.

Třešňová klevela se skořicí

Pokud byste chtěli klevelu připravit místo zavařeniny, je to snadné. Stačí vám jen ovoce povařit s cukrem a pak nalít do čistých a vysterilovaných sklenic. Máte-li v marmeládách rádi větší kusy ovoce, budete z klevely nadšeni. V třešňové klevele pak chuť ovoce krásně vynikne.

Předností klevely je také snazší příprava, to, že neobsahuje tolik cukru, a také to, že se obejdete bez různých želírovacích přípravků. Trvanlivost prodloužíte tak, že do směsi nakonec přidáte trochu rumu.

Vynikající klevelu s vůní skořice si můžete připravit podle receptu z retro kuchařky z roku 1986 Zavařujeme ovoce, zeleninu a houby. 

Budete potřebovat: 1 kg odpeckovaných třešní (a višní), 250 g cukru, 1 lžíci rumu a kousek celé skořice.

Jak na to?

1. Třešně přeberte, odstopkujte, operte, červivé třešně zbavte červů a po okapání odpeckujte, přičemž zachyťte šťávu. Ovoce podlijte trochou vody, přidejte zachycenou šťávu a opláchnutou skořici a vařte za stálého míchání, až třešně zcela změknou.
2. Při vaření přidávejte po částech cukr, po poslední dávce ovoce ještě chvilku povařte. Vařící klevelu sejměte z plotýnky, skořici odstraňte, vmíchejte rum a ihned plňte až po okraj do vymytých skleniček ovinutých vlhkou utěrkou, okraje otřete, upevněte víčka, skleničky obraťte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Náš tip: Klasickou třešňovou zavařeninu můžete udělat podle našeho videoreceptu.