Řízky jako od babičky: Rozhoduje i to, co dáte na pánev místo běžného oleje
3. 9. 2026 Ostatní
Na konci minulého století se symbolem zdravého stravování staly rostlinné oleje a téměř úplně vytlačily do té doby jeden z nejoblíbenějších tuků v české kuchyni. Dnes se ukazuje, že ne vždycky je olej ta nejlepší volba a že se tradičního způsobu smažení a vaření nemusíme tak úplně vzdávat.
Do kuchyní se vrací sádlo
Sádlo kdysi patřilo k základním potravinám, které v žádné domácnosti nesměly chybět. Velký vliv na to měl kromě chuti i fakt, že sádlo bylo možné bez problémů dlouhodobě skladovat a bylo dostupné.
Ve 20. století se ale karta obrátila a sádlo začaly nahrazovat průmyslově vyráběné rostlinné oleje. Sádlo mělo dlouhou dobu punc velmi nezdravé potraviny, která stojí za zvýšeným cholesterolem a které bychom se měli vyhýbat. Dnes se však ukazuje, že situace není tak dramatická a že se sádlu nemusíme vyhýbat. Některé novější studie ukazují, že sádlo neobsahuje zdaleka tolik škodlivých látek, jak se dříve tvrdilo. Kromě nasycených tuků obsahuje i prospěšné mononenasycené tuky stejné jako olivový olej a mnohem méně cholesterolu než máslo.
Sádlo je lepší na smažení
Když si připustíme, že používání sádla není zlo, uvidíme, že má mnohé výhody. A ta největší se projevuje právě při smažení. Na smažení jsou nejvhodnější tuky, které mají vysoký kouřový bod. Jako kouřový bod označujeme hraniční teplotu, po jejímž překročení se už v daném tuku mění jeho chemické vlastnosti a začínají se tvořit toxické látky.
Sádlo je velmi tepelně stabilní, jeho kouřový bod je 190–200 °C. Při smažení se vám tedy tuk nepřepálí tak rychle. Poměrně vysoký kouřový bod mají i rafinované (upravované) rostlinné oleje, například slunečnicový nebo řepkový. Ty ale mají v porovnání se sádlem tu nevýhodu, že kvůli svému složení nemají tak pevnou strukturu a ve vysokých teplotách se snadněji rozpadají.
Sádlo vydrží dlouho nepřepálené a navíc se dá na rozdíl od rostlinných olejů bezpečně používat i opakovaně. Stačí ho po vaření přecedit, aby se odstranily zbytky potravin.
Mohlo by vás zajímat
Řízek na sádle chutná vždycky víc
Sádlo nevytváří při smažení nepříjemný zápach a rovnoměrně rozvádí na pánvi teplo, takže jídlo při smažení zlátne po celém povrchu a nepřipaluje se. Sádlo tak patří k nejvhodnějším tukům na smažení. Když budete smažit třeba oblíbené řízky na sádle místo na oleji, budou na povrchu krásně křupavé a uvnitř měkké a šťavnaté. Zároveň jim dodá specifickou chuť a vůni.
Sádlo se také dobře hodí ke smažení cibule pod maso, k přípravě vepřového masa nebo třeba na smažení obalovaného kapra. Je skvělou volbou i pro sladké pečení. Koláčům nebo buchtám dodá nezaměnitelnou chuť a vláčnost, křehkému pečivu nadýchanost a prodlouží jeho trvanlivost.
Zároveň ale najdeme pokrmy, kterým příprava na sádle příliš neprospěje. Nehodí se příliš například k tepelné úpravě (neobalovaných) ryb nebo zeleniny.
Přehánět to ale nemusíte
Sice se už dnes výživoví poradci a vědci přiklánějí k názoru, že sádlo jako takové škodlivé není, ale jako u všeho se vyplatí řídit zásadou „všeho s mírou“. Nemusíme se bát, že nám řízek smažený na sádle nebo chleba se sádlem ublíží, pokud si je nebudeme dopřávat příliš často. Pořád platí, že sádlo je tuk a jako takový má vysokou energetickou hodnotu. Stačí ale sledovat svůj celkový jídelníček, a pokud je dostatečně pestrý a příjem energie nepřevyšuje její výdej, není žádný důvod, proč sádlo znovu v rozumné míře do kuchyně nevpustit.
A i v případě sádla platí, že nejlepší je vyrobit si domácí sádlo, u kterého přesně víte, co obsahuje. Výroba sádla nemusí být jen doména zabíjaček, sádlo si můžete snadno vyškvařit i doma. Na kvalitu vepřového sádla má také velký vliv to, v jakých podmínkách bylo prase chováno. Pokud má přirozenou stravu, má sádlo vyšší obsah prospěšných látek a je kvalitnější.
Zdroje informací: Sciencedirect.com, Pmc.ncbi.nlm.nih.gov, Margit.cz
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře