Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Mohlo by se vám líbit

Mohlo by se vám líbit

Jak pěstovat pastiňák? Podobně jako další kořenovou zeleninu, jen pozor na alergické reakce

4×

Eva Skoumalová Eva Skoumalová

Jak pěstovat pastiňák? Podobně jako další kořenovou zeleninu, jen pozor na alergické reakce
Zdroj: Pixabay. Leopictures

Pastiňák řadíme mezi kořenovou zeleninou, ale přestože je velmi výnosný, pěstuje se méně než mrkev a petržel. Vzhledem a barvou petržel připomíná, avšak jeho chuť je mírně nasládlá. Používá se do polévek a všude tam, kde používáme i další kořenovou zeleninu.

Pastiňák je výborný nejen do polévek (s další zeleninou), ale i do salátů a přílohových kaší, na které ho zpracujeme podobně jako brambory nebo mrkev. Pastiňák můžeme dusit, vařit, smažit, grilovat a zapékat. Je vhodný pod dušená masa i k přidání do karbanátků a zeleninových placiček. Použijeme ho do různých zeleninových směsí - sušených, zavařených a mražených. Dokonce semena pastiňáku jsou vhodná jako koření.

Jak pěstovat pastiňák

Tato nenáročná kořenová zelenina se snadno pěstuje a přináší dobrou úrodu.

  • Pastiňák vyséváme od března do dubna, pak trvá 3–4 týdny než vyklíčí. Do řádků k němu můžeme vyset i značkovací semínka ředkviček.
  • Rostlinky postupně jednotíme. Vzdálenost mezi nimi by měla být 10–15 cm. Pastiňák potřebuje dostatek prostoru, mohutný je nejen dlouhý kořen, ale i nadzemní olistění.
  • Pěstování pastiňáku je obdobné jako pěstování petržele nebo mrkve. Na půdu není náročný a snese i mírný polostín. Vegetační doba je poměrně dlouhá.
  • Pastiňák je velmi úrodný. Mohutné kořeny je potřeba opatrně vyrýt rýčem, protože jsou křehké a snadnou se lámou. Sklízíme je pozdě na podzim. Po příchodu prvních mrazíků jsou ještě chutnější.
  • Pastiňák často pěstujeme jako dvouletku, proto pokud některé kořeny necháme na záhonech, vůbec to nevadí. Přestože nadzemní části sežehne mráz, podzemní mrazuvzdorné kořeny zůstanou neporušené. Můžeme je chránit mulčem a sklízet podle potřeby, a to buď během mírné zimy nebo brzy na jaře.
  • Do sladkých kořenů se s chutí pustí myši, proto při jejich vyšším výskytu je lepší pastiňák vyrýt a uskladnit v pařeništi nebo ve sklepě, případně část úrody zmrazit či jinak zpracovat.
  • Pastiňák používáme obdobně jako mrkev, kořenovou petržel a celer. Vyznačuje se výrazně nasládlou chutí a svou velikostí je snadno předčí.

Opatrnost při zpracování pastiňáku 

Sklizeň a zpracování pastiňáku vyžaduje větší opatrnost, někteří lidé na něj mohou být alergičtí. Riziková situace může nastat po vystavení se slunečním paprskům. 
  • Nico Vermeulen ve své Encyklopedii bylin a koření radí: "Čaj se sušených semen se v lidovém léčitelství používá při žaludečních a střevních potížích, vodnatelnosti a neduzích ledvin a močového měchýře. Někteří lidé jsou na pastiňák alergičtí a dostanou po něm kožní vyrážku.". 
  • Dagmar Lánská v knize Od artyčoku po zelí poznamenává: "U pastiňáku nelze využít nať, u citlivých lidí vyvolává alergii."
Na závěr pro vás máme video-recept na kedlubnovou polévku s máslovou jíškou. Patří do ní i pastiňák, stejně jako do mnoha dalších polévek. S jeho nasládlou chutí je třeba počítat, proto to s množstvím nepřeháníme.
Jaké zkušenosti s pěstováním a využitím pastiňáku máte vy? Setkali jste se někdy s alergickou reakcí v souvislosti s jeho sklizní? Budeme rádi za vaše tipy a postřehy do komentářů pod článkem.

 

 

Tento tip je užitečný  (4×)

Sdílejte s přáteli

Vytisknout

Facebook Sdílet na Facebooku

Messenger Poslat na Messenger

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více

Přečtěte si Zobrazit více