Ozkoušený postup zkušených zahrádkářů: Díky tomu sklízí zeleninu ještě dlouho po létě

Výsev pozdní zeleniny

Pozdní zelenina se vysévá na záhonyuvolněné po jarní sklizni salátů, ředkviček, hrášku a podobně. Jedná se o tzv. pozdní a ozimé druhy, které zvládnou podzimní nebo dokonce zimní chladno a nevlídné počasí. S výsevem můžete začít prakticky ihned, jakmile sklidíte ranou zeleninu , a můžete v něm pokračovat klidně po celé letní období. Pro pozdní výsevy volte odrůdy rané a polorané, pro ozimou kulturu pak zeleninu na přezimování.

Řeč je hlavně o kořenové zelenině, ale také o česneku, cibuli, pórku nebo listových druzích. A pak překvapivě také o typickém jarním výsevu, protože saláty nebo ředkvičky mají krátkou vegetační dobu a stihnou vyrůst a dozrát ještě dříve, než začnou děti po prázdninách znovu chodit do školy. A vy tím pádem pro ně budete mít nálož vitamínů, které nejsou vyhnané dusičnany a chutnají skvěle.

Které konkrétní druhy zeleniny vysévat a jak?

Kořenová zelenina zahrnuje pozdní odrůdy mrkve, celer, petržel nebo pastinák. Košťáloviny, což jsou zejména pozdní zelí, kapusta, kadeřávek a růžičková kapusta. Ozimou cibuli (s tou počkejte až do srpna) a zimní pórek. A listovou zeleninu, tedy špenát, polníček, rukolu a dále všechny druhy salátů, včetně asijských. 

Výsev vybraných druhů provedete v podstatě stejně jako ten jarní. To znamená, že nejprve vyčistíte místo, kde chcete osivo vysít. Záhon nebo pěstební nádobu zbavte kořínků, plevele a nečistot. Půdu zkypřete a podle potřeby doplňte kompostem nebo substrátem na vybrané plodiny. 

Semena ukládejte do mělké rýhy nebo jednotlivých důlků a snažte se nevysévat příliš hustě. Poté urovnejte povrch a důkladně zalijte.

Rady do zahrady

Protože výsev pozdní zeleniny je přeci jen o něco odlišnější než jarní, mohou se vám hodit následující rady:

1. Pozdní zelenina je zcela závislá na zálivce. Půda je v tomto ročním období již vyschlá (pokud se neočekává zvlášť deštivé léto) , a proto je potřeba minimálně každý druhý den zalévat. Vyhraďte si na to buď ráno , nebo večer, kdy ještě nebo už není slunce tolik nehřeje. Nikdy nezalévejte během dne. Hrozí, že rostliny spálíte, protože i maličké krůpěje vody na listech se chovají jako lupa a ohřívají se.
2. Nikdy nezalévejte vodou přímo z kohoutku nebo ze studny. Raději si opatřete sudy nebo větší nádoby, ve kterých budete vodu schraňovat. Tato odstátá voda se mírně ohřeje, vyprchají z ní některé látky (chlor) a zálivka nebude pro rostliny šokem. Pokud můžete, zalévejte dešťovou vodou.
3. Mladé sazeničky můžete v době největších veder zakrývat bílou netkanou textilií. Ta je jednak ochrání před spalujícími paprsky, ale také vám pomůže odradit některé škůdce.
4. V letním období mají škůdci žně. Proto volte vhodnou ochranu biologickou, případně chemickou, abyste slimáky, mšice nebo housenky odehnali. Pomoci vám mohou jejich přirození nepřátelé jako slunéčka, škvoři, zlatoočka, ale také ježci nebo drobné ptactvo.
5. Některé druhy pozdní zeleniny mají delší dobu klíčení. Nepanikařte, pokud se vám bude zdát, že semena nevzejdou. Všechno má svůj čas.
6. Přihnojujte vhodným hnojivem, které ale neobsahuje dusík. Rostliny budou potřebovat především draslík a fosfor, aby byly odolné vůči mrazu a škůdcům. Ideální je vyzrálý a přesátý kompost.

Náš tip: Jakmile vám tato pozdní zelenina vyroste a uzraje, můžete si podle našeho videoreceptu připravit podzimní pečenou zeleninu.