Papriky porostou jako z vody: Pomůže jim křída, mléko i obyčejné banánové slupky

Pěstování paprik

Papriky potřebují živin pro bohatou úrodu a ochranu před škůdci. Také budou potřebovat dostatek světla a tepla, ale ne přímé slunce. To by jim, zejména přes léto, mohlo popálit listy. Při pěstování paprik používejte spíše rozptýlené světlo, ale nepřenášejte rostliny do stínu, jinak se úrody nedočkáte. 

Papriky ocení rozestupy mezi rostlinami obvykle okolo 40–50 cm – zajistíte jim tak cirkulaci vzduchu a omezíte výskyt plísní. Do sousedních záhonů nevysazujte rajčata nebo brambory. Mohou přenést některé choroby nebo plíseň bramborovou.

Pravidelná zálivka je nutností. Používejte na ni ale odstátou vodu. V žádném případě papriky nekropte z konve vodou, kterou jste čerstvě natočili a ani nezalévejte hadicí např. ze studny. Ledová voda může přehřátým rostlinám způsobit teplotní šok a ty mohou odumřít. Vhodnější je zálivka ke kořenům buď po ránu, nebo večer, když slunce zachází.

Hnojení bez chemických přípravků

Základem spokojeného růstu rostlin je dobře vyhnojený záhon. Hnojení je ovšem nutné provést už na podzim nebo brzy zjara, aby se chlévský hnůj nebo kompost stihly rozležet. 

Osvědčenou volbou je i kopřivová jícha, která rostlinám dodá potřebné živiny. Nezapomeňte ji však před použitím důkladně naředit. Pro zálivku ke kořenům se doporučuje poměr 1:10.

V době kvetení a nasazování plodů aplikujte především hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu a omezte dusík. Ten by způsoboval bujné olistění, a to v případě plodů není plně cílem. Přísun draslíku vám zajistí obyčejné banánové slupky, které necháte nakrájené louhovat až 48 hodin a poté použijete výluh jako zálivku. Po této zálivce ještě můžete ke každé rostlině přidat 1 lžíci dřevěného popela. Paprikám tak kromě draslíku dodáte i fosfor. Přírodní hnojiva podávejte zhruba jednou za 14 dní.

Křída nejen na tabuli a obyčejné mléko

Křída a mléko se možná s pěstováním zeleniny na první pohled nespojují, paprikám ale mohou výrazně pomoci. Křída pomůže rostlinám jednak získat vápník, který potřebují, a zároveň zamezí černání špiček plodů. Používejte ale pouze bílou a nebarvenou křídu. Asi 50 g mleté křídy rozpusťte v 10 litrech vody. Směs dobře promíchejte a nalijte přímo ke kořenům.

Jen pozor! Pokud pěstujete papriky v zásadité půdě, vyhněte se nadměrnému používání křídy, protože křída zvyšuje pH a rostliny by nemusely dobře prospívat.

Mléko a mléčné výrobky jsou rovněž zdrojem vápníku, navíc ještě i fosforu. Použijte přírodní, neochucené a neošetřené mléko, kefír, přírodní bílý jogurt a podobně. Mléčné bakterie, obsažené v produktech, navíc vytvoří na listech paprik ochranný film, který pomáhá předcházet houbovým chorobám.

Kefír nebo čerstvé mléko nařeďte s vodou v poměru 1:10 a jednou za 14 dní použijte jako zálivku i jako postřik na listy.

Náš tip: Jakmile se vám urodí, můžete si podle našeho videoreceptu připravit nakládané papriky v oleji.