Hlíva ústřičná roste na pařezech i kmenech: Poradíme, kde ji hledat a jak poznat mladé plodnice

Hlíva ústřičná 

Hlíva ústřičná patří k velmi zajímavým jedlým houbám, které můžete v naší přírodě najít. Roste především na kmenech, pařezech a odumírajícím dřevě listnatých stromů, protože se jedná o dřevokaznou houbu. Najdete ji například na buku, topolu, lípě nebo bříze. Typická je u ní tvorba velkých trsů. Jednotlivé plodnice vyrůstají těsně vedle sebe a jejich klobouky se překrývají. Velmi často ji můžete spatřit už z dálky jako nápadný šedý nebo šedohnědý trs na kmeni. Nemusíte přitom chodit hluboko do lesa. Hlíva může růst také v parcích, alejích nebo na okrajích lesů.

Nejlepší jsou mladé až středně velké plodnice, které se nejvíc hodí na přípravu pokrmů. Staré hlívy mohou být tvrdé, vyschlé nebo napadené plísní. Při sběru celý trs odřízněte a doma pak jednotlivé plodnice oddělte a odstraňte dřevnaté části.

Jak hlívu ústřičnou poznat a nesplést s jinými

Nejvýraznějším znakem této houby je vějířovitý až lasturovitý klobouk, který vyrůstá ze dřeva bokem. Bývá šedý, šedomodrý nebo šedohnědý. Starší plodnice mohou být světlejší nebo naopak tmavší. Pod kloboukem jsou bílé až našedlé lupeny, které sbíhají směrem ke třeni. Třeň je velmi krátký, postranní a bělavý. Někdy je natolik nenápadný, že na první pohled téměř není vidět.

Hlívu ústřičnou si můžete splést s několika dalšími druhy, a pozor, ne všechny jsou jedlé. Ačkoliv hlavní sezona hlívy ústřičné přichází na podzim a v zimě, kdy už většina klasických lesních hub dávno neroste, můžete v lesích spatřit v létě její jedlou příbuznou hlívu plicní, pokud jsou příznivé podmínky pro její výskyt. Při mírné zimě pak můžete hlívu najít dokonce ještě na jaře.

Zvláštní pozornost si zaslouží houby, které rostou na již zetlelém dřevě jehličnanů a hlívu pouze připomínají. Mezi ně patří například hlíva ušatá, která je považována za jedovatou. Další je hlívovník olivový neboli hlíva olivová, rovněž jedovatá, avšak u nás spíše vzácná.

V pozdním podzimu můžete narazit také na pařezník pozdní. Ten má často olivové nebo zelenožluté odstíny, podle kterých jej lze od hlívy odlišit. O jeho použití se vedou mezi mykology spory, ale je uváděn spíše jako toxický.

Jak hlívu uchovat

Čerstvou hlívu byste měli zpracovat co nejdříve. V lednici ji můžete několik dní uchovat v papírovém sáčku nebo volně zabalenou v papíru. V žádném případě ji nenechávejte v plastovém obalu, kde zvlhne a začne rychle plesnivět. Před uložením ji neomývejte. Nečistoty pouze mechanicky odstraňte za sucha.

Pokud jste měli štěstí a máte více hub, než stihnete zpracovat, můžete je zamrazit nebo z nich připravit třeba fajnovou čínu.

„Čína“ z hlívy ústřičné se žampiony, lilkem a cuketou

Tento pokrm je ideální jako hlavní chod pro vegetariány i pro milovníky exotických jídel. Připravte si tuto barevnou a voňavou delikatesu a užijte si výlet do světa asijské kuchyně přímo u vás doma.

Na přípravu pokrmu budete potřebovat: 200 g hlívy ústřičné, 150 g malých žampionů, 1 jarní cibulku, tymián, petrželku, sůl, mletý pepř, drcený kmín, ústřicovou omáčku, olivový olej, 1 malou cuketu, ½ žluté papriky a ½ lilku.

Jak na to?

1. Hlívu pokrájejte na proužky, žampiony na plátky, jarní cibulku na kolečka.
2. Na pánvi rozehřejte olej a dejte orestovat oba druhy hub. Posypejte kmínem, osolte, opepřete, přidejte snítku tymiánu a petrželky. Duste doměkka.
3. Nakonec přidejte k houbám na kostičky pokrájenou žlutou papriku, lilek a cuketu. Dochuťte ústřicovou omáčkou. Podávejte s pečivem.

Náš tip: Pokud vám kousek hlívy zbude, můžete si podle našeho videoreceptu připravit oblíbenou hlívovou polévku à la dršťková.