Tři neobvyklé houby, které můžete potkat v českých lesích: Za sběr jedné můžete dostat pokutu až 100 tisíc

Jak houbařům zamotat hlavu?

Pokud chodíte pravidelně na houby, asi víte, že v lese se dá najít ledacos. Kromě běžných druhů se občas objeví i houby, které na vašem oblíbeném místě běžně nerostou. Důvodů může být několik.

Výtrusy se přenášejí větrem, vodou nebo na srsti zvířat a přibližně stejné podmínky jim umožní vyrůst i daleko od jejich obvyklého stanoviště. Roli hraje také počasí. Neobvykle teplé, vlhké nebo naopak suché období může změnit podmínky v půdě a způsobit, že se některé druhy objeví tam, kde je houbaři v minulosti téměř nevídali.

Na neznámé houby dávejte pozor

Takový nález může být pro houbaře zajímavým překvapením, ale neznamená automaticky, že jde o nový nebo vzácný druh. Houby jsou unikátní organismy, které si žijí svým vlastním životem bez ohledu na okolí, a některé se objeví jen v určitých letech.

Pokud narazíte na houbu, kterou neznáte nebo která vám připadá nezvyklá, je lepší ji nesbírat k jídlu jen podle podobnosti s jiným druhem. Pomoci může fotografie celé plodnice včetně klobouku, třeně a místa růstu a následné ověření v důvěryhodném atlasu hub nebo u mykologů.

Tři méně obvyklé houby, které můžete najít

1. Hřib štíhlotřenný 

V současnosti jde o mimořádně zajímavý druh jedlé hřibovité houby, protože v českých lesích je nováčkem. Pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostal pravděpodobně s borovicovými sazenicemi. V září 2026 už byl potvrzen také v Česku, konkrétně na Liberecku. Má nápadně dlouhý třeň (nohu), zatímco klobouk působí v poměru k noze poměrně malým dojmem. Právě podle dlouhého, štíhlého a výrazně zdobeného třeně ho můžete poměrně snadno poznat.

Mykologové z jeho objevu nejsou příliš nadšeni, protože tento hřib se projevuje jako invazivní. Znamená to, že by mohl konkurovat některým evropským druhům, zejména houbám, které se vyskytují pod borovicemi, a postupně některé druhy dokonce úplně vytlačit.

2. Křemenáč krvavý 

Patří mezi nápadné jedlé houby. Poznáte jej podle oranžově až červeně zbarveného klobouku a třeně pokrytého rezavými až červenohnědými šupinkami. Roste především v listnatých a smíšených lesích, často v blízkosti osik a dubů, a najít jej můžete od června až do pozdního podzimu. Zajímavé je, že při poranění se jeho noha mění na výrazně načervenalou.

Jde o poměrně statnou houbu s průměrem klobouku až 20 cm. Výhodou je, že hmyzu příliš nechutná, takže je výrazně méně červivý než jiné druhy hřibovitých hub.

Babiččina houbová smaženice

Smaženice z hub je základ, který snad každý správný houbař připraví jako první po příchodu z lesa. Vůni čerstvých hub doplní vajíčka, cibulka a také sádlo, na kterém smaženici usmažíme. S čerstvým chlebem si pochutná každý.

Na přípravu budete potřebovat: 500 g čerstvých hub (např. klouzky a babky), 2 vejce, dětskou krupičku, sádlo, mletý černý pepř, 1 lžičku soli a 80 g cibule.

Jak na to?

1. Houby omyjte a nakrájejte.
2. Na sádle osmahněte omyté a nakrájené houby. Osolte je a opepřete.
3. Houby nechte vydusit na tuk a zasypejte krupičkou, na jednu porci asi 2 polévkové lžíce, opražte, přidejte vejce a nechte zhoustnout.
4. Na talíři přidejte nakrájenou cibulku a podávejte s čerstvým pečivem, nejlépe domácím.

V naší fotogalerii se potom můžete podívat nejen na výše uvedené jedlé houby, ale i na další druhy, se kterými se v lese můžete setkat.

Fotogalerie - Houby našich lesů

Dalších 12 fotek

Ukázat 15 fotografií