Uvařte si indický čočkový dhal. Tohle jídlo voní kořením a zvládnete je připravit snadno doma!

Dal není jen polévka

Když se řekne dhal, většina lidí si představí kaši nebo hustou polévku z červené čočky. V Indii a dalších okolních asijských zemích, kde dhal „frčí“ a odkud i pochází, je však výklad tohoto názvu mnohem širší. Jako dhal (nebo také dal či daal) se totiž označují všechny suché půlené či lámané luštěniny, které není před přípravou nutné namáčet (různé druhy čočky, hrachu, fazolí nebo cizrna) a rovnou se vaří. I slovo dhal pochází ze sanskrtského slovního kořene dal-, jenž znamená dělit. Setkat se tak můžete třeba s channa dal (cizrna), masoor dal (červená čočka), moong dal (mungo fazole) či s toor dal (žlutá čočka). Všechny druhy těchto luštěnin se prodávají ve třech formách - v loupané, neloupané a neloupané a rozdělené. Název dhal nebo dal se pak přenesl i na nejznámější jídlo z těchto luštěnin konzistenčně se podobající právě kaši nebo polévce. Používá se ale i pro další indické luštěninové speciality. 

S plackami nebo s rýží

Obliba luštěninových jídel v Asii je celkem pochopitelná. Některé země této oblasti, třeba právě Indie či Bangladéš, jsou největšími pěstiteli luštěnin na světě. V každém regionu se dhal (neboli půlené luštěniny) připravuje trochu jinak. Na jihu Indie se mu třeba říká pappu a připravuje se z něj pokrm sambar, do nějž se často přidává zelenina okra. Jako dal nebo dhal jsou označovány různé luštěninové koláčky, placičky či smažené krokety. Tomuto malému občerstvení se pak v Indii říká vada. Nejčastěji je to ale již zmiňovaná kaše či polévka. Ta se jí buď samotná, ale častěji se k ní podávají různé druhy indických placek (roti, čapátí, naan či papadam) nebo rýže. Pro poslední kombinaci existuje přímo název, takže pokud byste si někdy v Indii, v Bangladéši nebo v Nepálu objednávali dal s rýží, stačí říct, že chcete dal bhat a dají vám misku rýže, na níž vám nalijí luštěninovou kaši. Vzhledem k tomu, že rýže se tu příliš často nesolí, dochucuje se právě dhalem. Možná vás teď mate, zda je správné označení dhal nebo dal. Ve světě se spíše používá slovo dal, u nás naopak dhal. 

Vůně exotického koření

Příprava základního dhalu je opravdu jednoduchá. Na pánvi na tuku nejprve osmahněte asi 30 zrníček pískavice, pak přidejte 2 rozdrcené stroužky česneku a osmažte jej dohněda. Poté přisypte 200 g proprané červené čočky a restujte asi minutu. Ochuťte špetkou soli a kurkumy a přilijte cca 500 ml vody. Vařte, dokud čočka nezměkne, asi čtvrt hodiny. Hotový dhal podávejte s rýží nebo plackami naan. Nejvhodnějším tukem na přípravu dhalu je buď pro indickou kuchyni typické přepuštěné máslo ghí nebo hořčičný olej. To, co dělá dhal dhalem je ale hlavně aromatické koření. Tradičním kořením pro přípravu dhalu je – kurkuma, římský kmín, pískavice, hořčičné semínko, zázvor, koriandr, chilli papričky nebo směs koření garam masala.

Koření i česnek by se měly rozdrtit v hmoždíři, jen tak se uvolní všechny chutě a vůně. V některých variantách se do dhalu přidávají rajčata, můžete jej vylepšit i zeleninou (mrkví či řapíkatým celerem) a dodat mu krémovou chuť pomocí kokosového mléka, které zjemní jeho případnou pikantnost. Pro dodání sladkokyselé chutě v Indii někdy přidávají nezralé mango, exotické plody kokum či jagger. Někdy se dhal podává posypaný smaženou přílohou (např. cibulkou). Tomuto dhalu se říká dal tadka. Chcete-li, aby byl dhal ještě výživnější, můžete jej posypat opraženými kešu oříšky. A pokud chcete dodat navíc nějakou bylinku na ozdobu, není nic lepšího než čerstvý koriandr.