Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Máme tu čas masopustu: Jak jej oslavit? Nahoďte masky, osmažte koblihy a dejte si jitrnici!
Zdroj: PIxabay, Couleur

Většinou se mu říká masopust, někde ale také fašank, ostatky, končiny či voračky. Neslaví se jen u nás, ale i jinde ve světě, třeba slavný karneval v Riu de Janeiru je vlastně pompéznější verzí našich průvodů masek. Nejdůležitější jsou jeho poslední tři dny, ale masopustní akce probíhají už nyní.

Než nastane půst

Dnes na masopustní akce narazíte skoro po celou zimu bez ohledu na to, zda zrovna je, či není masopustní období. V dobách dávno minulých  bylo ale slovem masopust označován třídenní období těch největších radovánek, masopustních průvodů masek, popíjení a tanečních zábav, po němž pak následovalo tiché období půstu a rozjímání, které trvalo až do Velikonoc. Masopust tak byl poslední možností pořádně si užít, pochutnat si na něčem tučném a sladkém, vše spláchnout slivovičkou nebo pivem a tancovat u muziky až do rána.

Masopust

Když se řekne masopust, vybavíme si asi především vesnickou pouť s průvodem masek. Je to ale zároveň označení pro období mezi vánočními svátky a čtyřicetidenním postním obdobím, které předchází…

Samotné masopustní období ale bylo mnohem delší a trvalo od Tří králů (tedy 6. ledna) až do Popeleční středy. Ta letos připadá na 2. března, každý rok ale vychází na jiný den. Jde totiž o pohyblivý svátek stejně jako Velikonoce, jimiž se řídí. Popeleční středa tak připadá na vždy 46. den před Velikonoční nedělí. Celý masopust byl obdobím mezi dvěma půsty. Byl tak ideálním časem ke konání různých slavností, tancovaček, hodování i svateb. Lidé se konečně mohli pořádně nacpat všeho, co si během půstu museli odepřít a hlavně si dopřát maso. Ne nadarmo se právě v tomto období konalo nejvíce zabijaček. Podíl na tom samozřejmě měl i fakt, že masopust připadá na zimu, která je k pořádání těchto akcí ideální, neboť se maso nekazilo ani v dobách, kdy ještě lidé neměli k dispozici lednice.

Masopust nebo karneval?

Na první pohled by se sice mohlo zdát, že slovo masopust je odvozeno od slova půst, tedy postit se. Půst ovšem nastává až po jeho skončení a masopust je vlastně jeho  přesným opakem. Podle stránek Ústavu pro jazyk český je však výraz spjat se slovesem pustit ve významu opustit maso nebo upustit od masa. Jde vlastně jen o český ekvivalent italského slova carnevale, které vzniklo ze slov carne, jež znamená maso, a levare, jehož překlad zní odstranit, odložit. Neodkazuje to však k tomu, že by lidé v průběhu masopustu nesměli jíst maso, jen mu pomalu dávali vale a loučili se s ním.

Od kdy se slaví masopust

Podle knihy V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc prý kořeny masopustních zvyků a obchůzek maškar sahají až do předkřesťanských dob a k oslavám zimního slunovratu a také ke starověkým oslavám boha vína Dionýsa. Tradice masopustních akcí vznikla zřejmě v Německu někdy ve 12. století, první doložená masopustní oslava u nás se konala již ve 13. století. Tento zvyk se pak rozšířil hlavně v 19. století na českém venkově, kde se pravidelně konaly obchůzky masopustních masek. Ty se na mnoha místech, hlavně na venkově konají dodnes. Na ty tradiční se můžete zajet podívat do mnoha českých i moravských skanzenů. Právě tady uvidíte opravdové masopustní průvody s typickými maškarami, jakými byli medvěd, klibna, kobyla, koza či kozlík, žid, bachus, laufr, dědek a bába, nevěsta a ženich, medvěd s medvědářem, slaměný, turek a ras. Každá maska má nějaký svůj symbolický význam, smyslem celého masopustního průvodu je zahnat už konečně zimu a přivolat slunce.

Masopustní dny

Jak již bylo zmíněno, v minulosti se slovem masopust označovaly spíše poslední tři dny (tedy neděle, pondělí a úterý) před započetím předvelikonočního půstu. Slovo masopust se pak přeneslo na celé zimní období, kdy bylo možné pořádat různé oslavy, bály, divadelní představení a zabijačky. Dvě nejdůležitěji data – tedy Tři krále a Popeleční středu – již známe, mezi nimi ale vznikl prostor pro slavení dalších významných dnů. V týdnu před Popeleční středou se slavil Tučný čtvrtek. Říkalo se, že tento den se má člověk pořádně „nadlábnout“ zkrátka sníst co nejvíc masa a tučného jídla. Po něm následující masopustní neděle byla označována jako „taneční“. V ten den se konaly taneční zábavy, které často končily až nad ránem. Tancovalo se i na masopustní pondělí, kdy se pořádaly tzv. mužovské bály. Byly určené pouze pro ženaté a vdané. Na těchto bálech se při tanci hojně vyskakovalo, neboť lidé věřili, že jak vysoko selka vyskočí, tak vysoko jí v následujícím roce poroste obilí. Vrcholem masopustu bylo úterý, kdy se pořádaly průvody maškar, probíhaly různé taškařice a hrály se divadelní hry. Nejoblíbenějším námětem byl soud s opilcem Bakchusem. Vše končilo „pochováváním basy“, které symbolizuje konec veselí až do Velikonoc. Poslední dozvuky veselí probíhaly na Pytlový čtvrtek, kdy se všichni sešli v hospodě, aby dojedli zbytky. Zpívat, hrát a tančit se už ale nesmělo.

Jídla nejen ze zabijačky

Během masopustu se vždy konaly zabijačky a vepřové hody. Šlo o jakousi oslavu hojnosti, při níž se hodně zpívalo a tančilo. Za tradiční masopustní pokrmy se proto považují jelita, jitrničky, klobásy, ovar nebo polévka prdelačka. Na rozdíl od posvícení se na masopust příliš nepečou koláče, i když i ty se na mnoha místech dělaly, ale nadýchané koblihy. Díky zabijačkám bylo totiž k dispozici hodně sádla, které přímo vyzývalo k tomu na něm něco osmažit. Navíc horké smažené pochutiny výborně zahřály mrazem prokřehlé ruce. Z kynutého těsta na koblížky se dělaly i tzv. šišky – pletence, které se po usmažení obalovaly ve skořicovém cukru. Smažené bylo i křehké cukroví boží milosti. Mělo tvar placiček či růžiček, bylo krásně křupavé a navíc se ještě obalovalo v moučkovém cukru ochuceném vanilkou či skořicí, což mu dodávalo na lahodnosti. Zkrátka, masopustní hodování stálo vždycky za to! 

Další zajímavé články o masopustních tradicích, recepty na masopustní dobroty a tipy a triky, jak si užít Masopust 2022, najdete zde.

 

Témata: Masopust, tradice, zabijačka

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Josef Maršálek

nově v eshopu

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům