Štědrovečerní a velikonoční tabule 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024

Veronika.Hrozna: Veru nevím nevím zda letošní vánoční tabule bude jako vloni,vše se změnilo ale neva snad na tom tak nezáleží jde o to aby se rodina o tyto svátky sešla a co bude na tabuli ještě uvidíme,snad to vyjde a neošidíme se!!!Ale jinak preferuji se sejít!!!!

Veronika.Hrozna: Krasne napsane prani, a stejne leti i k Vam.
Chodim sem pro inspirace denne a at si zvolim co zvolim ,vzdy je to moc dobre.
Tak na zdravi v tom roce 2022

Veronika.Hrozna: Dekuji za pozitivní zpětnou vazbu to byla letos premiéra a všem se nám to moc líbilo

a já bych ráda použila staré přání, které bylo a je stále zvykem na Slovácku:

Vinšuju vám v tyto Svátky vánoční, abychom si od Pána Boha vyžádali předně zdraví, pokoj svatý a po smrti království nebeské.
A odpovídá se: co přejete vy nám, ať se stane i Vám.

Veronika.Hrozna: no jéje! To mi něco velice důvěrně připomíná. Navzdory hysterickému oblouku, ve kterém se nacházím, když mi manžel nebo zeť něco potajmu seže... se situace opakuje, jakmile spolu tráví večerní a noční hodiny u sportu v TV.
Na druhou stranu - oplatky jsou chuťově neutrální, tak proč ne. Akorát žasnu nad vynalézavostí

Veronika.Hrozna: Verunko, to je koupená chilli omáčka s ananasem. Namáčím do ní ty závitky z listového těsta s mletým vepřovým masem.

Dovolila jsem si přidat fotky... Dnešní koblihy, které nesmí u nás na Silvestra chybět a taky slané pečení z listového těsta. Veselého Silvestra a krásný Nový rok všem..

zdenka.s: Dík ,ale já bych taky k té mojí šlehačce s karamelem asi přišlehala prolisovaný tvaroh. A co se týká vymýšlení, to říkával už i můj muž, že nejlépe ze všeho mi jde vymýšlení, ale on to říkal vždy, když jsem si na něj vymyslela nějakou práci!!! Zdravím!

MamlajdaD : však ten Váš recept taky bude určitě MOC dobrý ,obdivuji jak si dovedete poradit
Jak se mohl ten včerejší recept ztratit

zdenka.s: Ten tvaroh by tam byl určitě moc dobrý, byla by svěžejší chuť! Škoda, že si toho nepamatuješ víc.

Veronika.Hrozna: /Verunko, nebveč, maminta pšíde a koupí slona! / Veru, nebojím se o tvoje poháry, ty jsi šikovná a poradíš si. Uvař si salko na karamel, nech ho zchladnout a vyšlehej se šlehačkou, a ozdob to dokola - opusinkuj šlehačkou, doprostřed vanilkovou zmrzkou, tu pocintej cik cak nějakou čokoládovou polevou nebo spíš nakyslým ovocným toppingem, nebo ozdob, čím tě napadne, nějakými sekanými ořechy, píchni do toho těsně před podáváním dvě pěkné trubičky, čoko nebo vanilkové a pochutnáte si. Tebe třeba napadne ještě něco lepšího, to já jen tak z oleje, abych ti dodala chuť do tvoření bez receptu!

Veronika .Hrozna : já si pamatuji ,že tam byly dva tvarohy a karamelový Salko a to je , bohužel, všechno
Možná bychom to daly dohromady , každá něco

Nebol to tento recept? https://www.toprecepty.cz/recept/15383-kouzelny-ka...

Veronika.Hrozna: Veru, prohlédla jsem všechny recepty za listopad a prosinec, a nic. Zadala jsem do vyhledáváče karamelový pohár, vyběhly mi jen dva poháry, a podle tvého popisu to nebyl ani jeden z nich. Tak jsem zadala do vyhledávače jen slovo "pohár" a vyběhlo mi šest stránek pohárů, prohlédla jsem je všechny a pohár, který popisuješ, jsem tam nenašla. Už mi nenapadá, jak ti pomoci.
Jedině si udělělej karamel a ozdobení poháru už snadno zvládneš, dobrý recept na karamel je myslím v Kuchařce pro dceru:
https://www.kucharkaprodceru.cz/karamelova-omacka/
Jsou určitě podobné recepty i tady na Topkách, to už jsem nehledala, to si snadno najdeš sama a vybereš si podle svých představ. Moc tě zdravím!

Veronika.Hrozna: já fakt hledám...a nemůžu najít

Veronika.Hrozna: https://www.toprecepty.cz/recept/58282-karamelovy-...

casino: tohle je takový volný NErecept...po dohodě s adminy loni...takze i diskuse na téma pahreb asi ano...

No, může se mi to nelíbit, můžu s tím i nesouhlasit, ale to je tak asi vše co můžu, že
I přes "Poznámka od kuchařky" pod receptem se domnívám, že toto do komentářů nepatří...

MamlajdaD: Google prekladač prekladá ako vie, to nie je spoľahlivý zdroj. V slovenčine je to tá pahreba, podstatné meno ženského rodu. Nijaký pahreb. Slovník slovenského jazyka hovorí jasne, nie googlový. Ale nárečovo sa niekde používa pojem pahraba, takže je možné, že niekde aj pahreb, či pahrab, ale spisovne jedine pahreba.

tejaja: Ještě zpět k tomu pahrebu. Kontrolovala jsem si pahrebu v slovensko-českém slovníku a k mému překvapení tam byly oba výrazy - pahreb i pahreba a jejich význam v češtině je ohniště a žhavé uhlíky. To mne tedy dost překvapilo, proto jsem to napsala i do toho komentáře. No slovníky googlu nevědí vždy všechno akurátně, už jsem se párkrát přesvědčila. Takže dík za upřesnění.
tejaja a magdalenka: Gabo Zelenaje si také moc dobře pamatuji, ale pan Mašlonka (křestní jméno už nevím, byla jsem opravdu malá, bylo to někdy pár roků po válce), byl jeho předchůdce a byl to snad ještě větší talent na rychlou mluvu, nežli Gabo Zelenaj, a to už je co říct! Zdravím!

tejaja: Nikdy som nepočula nikoho tak rýchlo a pritom zrozumiteľne hovoriť. Jeho počúvať bol naozaj zážitok.

Veronika.Hrozna: Verčo, zkusila bych po dobrých zkušenostech se všemi recepty tuhle veku - blbuvzdorný recept
www.kucharkaprodceru.cz/domaci-veka/?utm_source=E-mailov%C3%BD+klub+Kucha%C5%99ky+pro+dceru&utm_campaign=6aa2ce9ca5-EK_KPD_275_COPY_01&utm_medium=email&utm_term=0_9af21c0b17-6aa2ce9ca5-177326801&mc_cid=6aa2ce9ca5&mc_eid=88665c972b

magdalenka: Gaba Zelenaya som mala raz možnosť vidieť naživo v Prešove na medzinárodnej pionierskej olympiáde. To bol zážitok. Toho bolo vidieť a počuť v celom 12.posch. internáte všade a keď vyšiel do ulíc, celý Prešov vedel, že je tam.

MamlajdaD: Gabo Zelenay... To bola legenda... Neskutocne rychlo mu isla pusa...

Dovolím si doplniť magdalenku: slovník slovenského jazyka pri slove "sendvič" uvádza 2 významy: 1. valcovitý biely chlieb, 2. obložený krajíček takéhoto chleba.

Veronika.Hrozna: slovnik slovenskeho jazyka slovo "veka" nepozna. Ja tiez kupujem "sendvic".

MamlajdaD: Na Slovensku je to pahreba, nie pahreb. A ohnisko je tiež, je rozdiel, či mám ohnisko alebo pahrebu. Ohnisko je miesto, kde horí oheň. Pahreba je to, čo po ohni ostane, teda žeravé uhlíky s popolom.

Dajda: V tom ti dávám plně za pravdu a se Slovenštinou nemám žádné problémy. Kdysi ve škole jsme měli i několik hodin slovenské gramatiky, hlavně to byly odlišnosti v gramotice. Jinak jsem si jaktěživo třeba knížky, když jsem titul nesehnala v češtině, klidně koupila knihu ve slovenštině. Ale mladí, pokud se ani trochu nesnaží, tak moc slovensky nerozumí. Ale když se snaží, tak text pochopí. Nejen televizní pondělky, ale také večerní zprávy byly denně dvojjazyčné, pamatuješ? Když jsem byla malá a televize u nás ještě neexistovala, poslouchali jsme rádiové reportáže z mezinárodních zápasů (mistovství světa apod.) také dvojjazyčně, reportéři se střídali, a vzpomínám na to, protže ti reportéři, aby posluchačům stihli všechno vypodobnit, museli mluvit strašně rychle a největším mistrem byl někaký Mašlonka, Slovák, tomu ta pusa jela, že si to ti dnešní reportéři ani představit neumí. Přitom mu samozřejmě bylo vše rozumět. Fakt majster! Nikdy jsem od té doby nic takového neslyšela a asi ani neuslyším.

MamlajdaD: Možná pro mladé, kteří slovenštině nerozumějí a pletou si ji s jinými slovanskými jazyky, je cizí, ale myslím, že pro starší generaci, odkojenou skvělými pondělními televizními hrami bratislavské televize, nikoliv. Jsou to dávné vzpomínky jako na to eskymo a šumáky: Dočolomanský, Kvietik, Adamovič, Božidara a budoucí paní velvyslankyně ve Vídni ......

Dajda: Jasně, že máme pahreb i pahrebu, ale říkéme tomu jinak, tak jako na Slovensku mají veku, ale říkají jí jinak. Na Slovensku pahreb, u nás ohniště, na Slovensku pahreba, u nás žhavé uhlíky. Preto je u nás slovenčina cudzia reč. Moc vás, děvčata zdravím! Asi budu taky zítra muset upéct veku, takže posílám dík Veronice za objevení dobrého receptu!

magdalenka: Tak teď už je mi to jasné, samozřejmě, že jsem tomu dialogu přestala rozumět.

Já myslím, že pahrebu máme, pokud má můj překladač pravdu!

Dajda: Veronika je ovplyvnená slovenčinou...my na Slovensku nepoznáme slovo "veka", nemáme výraz pre tento druh chleba. U nás je to "sendvičový chlieb" a bežne sa slovo "sendvič" používa pre českú veku. Aj keď sendvič je správne obložený chlebík.
(A vy v Čechách zas nemáte "pahrebu"! )

Frantiska:

Dajda: ja nechci slovickarit, cesky chlebicek je taky nejlepsi z veky a jinak se maze obklada kde co ... ale puvodne byl proste z veky. Ne vse co prichazi ze zapadu je spatne a nemusi se o tom psat pejorativně jen proto, ze to neni ceske.

https://en.wikipedia.org/wiki/Sandwich

Veronika.Hrozna: Docela jsem zvědavá na fotku a doporučení, kterého receptu jsi využila.

Veronika.Hrozna: Určitě nakyne a pečka taky upeče (ne?), takže řádný tvar je zaručen! Stala se ze mě úspěšná pekařka rohlíků a žemliček (na základě magdalenčina a bibičina receptu), ale veky nebo bagety mi moc nejdou , tedy hlavně tvarově - vždycky jsou zpláclé (pekárnu nemám).

Frantiska: ... a nebo z jakéhokoliv jiného pečiva, které lze nakrájet na plátky nebo rozkrojit a naplnit

Veronika.Hrozna: sendvic se dela z toustoveho chleba

http://www.maskrtnica.cz/toastovy-chleb-bez-hneten...

Veronika.Hrozna: Sendvič ale upéct opravdu nemůžeš, protože sendvič je způsob úpravy, ne druh pečiva. Je to vznešený název pro dva slepené chleby nebo rozkrojenou a slepenou houskuhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Sendvi%C4%8D, kterou jsme kdysi nosili všichni do školy na svačinu. Určitě ale jde udělat v nějaké nóbl verzi s domácím pečivem pro silvestrovskou noc.

Veronika.Hrozna: Verčo, dej si veka, kategorie slané pečivo

Veronika.Hrozna: Verunko,no není to honosná tabule,ale chtěla jsem dát v letošním roce počinekJsme jen dva,když ještě byly doma děti,tak to bylo jiné,ale to už je dávno pryč

Vložila jsem fotečku,jak dnes u večeře u násBudu se těšit i na vaše fotečky štědrovečerní tabuleroku 2020

Také já přeji všem účastníkům TOPek radostné a klidné prožití Vánoc v dobré náladě a zdraví. Marie

Není to tak úplně vánoční, ale dost naléhavé:

Svatý Václave,
volá tě tvůj lid.
Dej své zemi požehnání
vrať svým dětem klid.

Toč se a vrč, můj kolovrátku,však jest adventu již nakrátku a přede dveřmi Štědrý den!
A opravdu, jak praví K.J. Erben, zítra je už Štědrý den! Tak si ho nachystejte podle tradic nebo i po novu a připravte foťáky, abyste zdokumentovali pro sebe i pro ty budoucí, jak to bylo v roce 2020!
Moc vás všechny z Topek, kuchařinky, kuchaře, moderátorky, které mají s námi někdy plno práce a celé vedení i s administrátory zdravím a přeji každému z vás moc krásné vánoce prožité v radosti, pohodě a ve zdraví!

MamlajdaD: Dekuji moc.

hazel: To je parádní fotka! To sváteční napětí těch dětí je z ní úplně cítit! A ty jsi úžasná přátelská ženská!

A kdepak vidíš nějakou připečenou vánočku? He? Tak jsem asi slepobarvá, když jsem žádnou takovou nenašla! He? Raději se těš na to, že letos přidá víc kuchařek svoje fotky vánoční tabule, a to bude moc fajn! Já se těším, protože co rodina, to trochu jiný styl, i když jsou si ty fotky v něčem podobné, je každá fotka jiná a všechny jsou úžasné! Ty dámy, které přidaly už loni mají můj veliký obdiv, jsou to průkopnice, které se osmělily a přidaly něco pro další pokolení! Tak letos těch příspěvků bude doufám ještě víc! !

Potvrzuji ze Mikulas je oblibeny a vazeny skutecne na celem svete. Na orazku je kdyz zavital do Kanady v minulem roce. Bohuzel letos sem neprijede. Skoda.

A navíc jeden jednoduchý a možná už zapomenutý receptík na Mikuláškou mlsotu:
MIKULÁŠSKÉ ŠPEJLE - z časopisu KVĚTY
Potřebujeme: Sušené ovoce - datle, fíky, suš. meruňky, suš. švestky bez pecek, kand. třešně, hrušky, ananas apod., špejle a čokoláda na vaření.
Ovoce napícháme na špejli a můžeme (ale nemusíme) protáhnout v rozehřáté čokoládě.

Dobrou chuť dětem i dospělým a zkuste přidat fotku připravené nadílky pro vaše děti a vnoučata! Bude to prima!

Tak já teď přidám také něco "Mikulášského", kratičký příběh o sv. Mikuláši.
O SV. MIKULÁŠI
Málokterý patron je opředen tolika legendami, jako sv. Mikuláš, jehož tradiční osobnost požívá skutečně obliby v celém světě. V Anglii je jeho postava nerozlučně spojena se svátky anglických vánoc, ale také v jiných zemích zahajuje tento světec sváteční tažení vánočního míru.
Tajemství, obklopující tohoto svatého dobroděje, se začala spřádat před šestnácti stoletími. Mikuláš se narodil v Pataře, v maloasijské provincii Lycii, a byl biskupem v Miře. Všeobecnou pozornost k sobě obrátil mocným odporem proti Ariánům na nicarejském koncilu. Když zemřel, pohřbili jej jako každého jiného chudého kněze. Pohřbili jej v katedrále v Miře, ale již v hodině jeho pohřbu se začaly rodit legendy a šířit po celém světě.
Dobrodružné historky kolem postavy velkého kněze se pak rozrůstaly do takové šíře, že by vyplnily knihu. A do takové hloubky, že našly ohlas i v Římě. Mikuláš byl prohlášen za světce. Roku 1087 byly kosti biskupa Mikuláše vyzvednuty z hrobky v mirské katedrále a v slavnostním průvodu dopraveny do chrámu San Nicola v Bari v Itálii, kde jsou od té doby uloženy. Každoročně zde obklopuje posmrtnou schránku světce tisíce poutníků.
Některé historky o sv. Mikuláši jsou i hrůzostrašné, ba morbidní, Jako tato opsaná z časopisu Spirit:
Ač to zní neuvěřitelně, byl to vrah, kdo poprvé zpopularizoval moc velkého světce. Jeden hostinský totiž potřeboval narychlo naložené maso, i zabil tři malá dítka a jejich rozčtvrcená těla naložil do sudu se solí. Rodiče, zneklidnění ztrátou dětí, běželi ke knězi v Miře a Mikuláš je vedl, osvícen zázračným poznáním, do blízkosti místa, kde děti zmizely. Sousedé potvrdili, že je tu nedávno ještě viděli. I kráčel kněz rovnou k sudu v hostinci a žádal, aby byl otevřen. A nad otevřeným sudem se svatý muž začal modlit. Modlil se dlouho a vroucně, až pojednou vyšly ze sudu ztracené děti, zdravé a čilé... To je legenda, která stvořila ze sv. Mikuláše ochránce a přítele všech dětí.
Opsáno ze Spiritu 1997.

*Sv. Mikuláš je také patronem obchodníků.

Veronika.Hrozna: Přeji zdar a úspěch a dej vědět!

casino: Ono to asi bude něco podobného, nevím, nikdy jsem nedělala ani tkuřátka, ani pěnové indiánky!

Veronika.Hrozna: Jestli jsem to trefila, tak mám radost. Ať se ti to povede!

Veronika.Hrozna:
https://www.semag.cz/produkty/zakusek-indian-penov...
Jo, teď to jde. Jestli je to ono, tak už si zadej do vyhledávače název "Indián pěnový" a naběhnou i recepty

Veronika.Hrozna: No vložila jsem, ale nejde mi to teď rozkliknout, zkusím najít jiný obrázek

Veronika.Hrozna:
INDIÁN PĚNOVÝ - jahodová bílková náplň na piškoto...
Myslíš tenhle?

Veronika.Hrozna: "Velmi podobné indiánkám a uvnitř byl bílkový sníh."
No a nemyslíte to co se dělává na velikonoce a říkají tomu Kuřátka?

Veronika.Hrozna: Jo, to máš asi pravdu!

Veronika.Hrozna: No to je právě ten scifi prvek, chtěla jsi přece scifi příběh. no takový není, ale prosím tě, nebreč! Přežily jsme to každý rok, přežijeme zas! Určitě!!

Eja57: No má obyčejného manžela, kdyby měla čarodějě, nemusela by to dělat nikdy, čaroděj mávne hůlkou a okna jsou čistá. Ale chtěj to po normálním chlapovi!

Veronika.Hrozna: myje okna až v březnu

Veronika.Hrozna: No na to by asi moje spisovatelská invence nestačila! Ale vidím to spíš na pohádkový příběh, no prvky scifi by se asi do té pohádky hodily! Taky kouzla a hodní čarodějové! Asi takhle? Když čaroděj přišel jednou před vánoci domů, manželce přinesl květiny a uvařil jí kávu. Pak umyl okna, dveře a pečlivě vygruntoval celý byt. Protože to byl čaroděj, měl do večera hotovo. Když čaroděj přišel druhý den domů, přinesl manželce výtečný dortík, uvařil jí kávu a pak ještě stihl do večera upéct všechno vánoční cukroví, 25 druhů, jedno krásnější a chutnější než druhé. Třetí den přišel čaroděj domů později, přinesl manželce bonboniéru a šel schovat všechny vánoční dárky, které manželce na koupil. Nějaké za manželku nakoupil i sobě, protože věděl, co by si přál. A pak žili pár dní v pohodě, vlastně až do štědrého dne. Mezitím čaroděj ještě dodělal některé nutné záležitosti, jako je pečení vánoček, štol, nákup kapra a dalších dobrot, nakonec den předem udělal brsalát, na Štědrý den se postaral a navařil celé štědrovečerní menu. A pak zazvonil zvonec, a jestli si myslíte, že to přišel Ježíšek, tak jste děti na velikém omylu, on zazvonil zvonec, protože pohádky je konec!
To je ale hnusná pohádka, ani žádnou zápletku, ani žádné nástrahy
Ahojky!!!

Veronika.Hrozna: Ale tady, na tomto "receptu" šéfuješ je to tebou vypiplané dítě, no bez všech těch přátelských "pomocníčků" by to nešlo! Zdar všem, "pomocníčkům" i tobě! Já se těším, že letos víc lidí odloží ostych a přidá svoje fotky, zajímavé příběhy, recepty nebo nápady!

Veronika.Hrozna: Provedu, šéfe!

Veronika.Hrozna: Veroniko, ještě mám krátký článeček o sv. Mikuláši (ne o jeho svátku, ale přímo o tom svatém, je to hezká legenda), taky s jedním receptem. Mám, nebo nemám (přidat)?

Veronika.Hrozna:

Protože znalosti starých svátečních dní nebo náboženských období se zmenšují, dovolím si přidat něco málo o Adventu, předvánočním období. Pokud nevyhovuje, ráda smáznu.

ADVENT
Vánočním svátkům předchází čtyřtýdenní doba adventní. Začíná nedělí nejbližší 30. listopadu (před tímto datem). Advent by měl vést k celkovému zklidnění, utišení a rozjímání, měli bychom dodržovat půst nebo aspoň střídmost v jídle. V katolických kostelích i v domácnostech se objevují adventní věnce se čtyřmi svíčkami. Každý týden se zapaluje jedna nová. Adventní doba končí večer 24. prosince. Během adventu bychom se měli vystříhat záludných a nenávistných činů více, než jindy a také zlobných myšlenek.

RAJČATOVÁ ADVENTNÍ POLÉVKA - časopis KVĚTY (hodně staré číslo)
400 g rajčat, 1 mrkev, 1 petržel, 1 malý celer, 2 lžíce hrášku, sůl, pepř, 2 lžíce olivového oleje, 1 stroužek česneku, pažitka a 80 g barevných těstovin.
Rajčata spaříme, oloupeme, nakrájíme na kousky a na oleji podusíme. Přidáme očištěnou nakrájenou zeleninu, utřený česnek, sůl, pepř a uvaříme. Před dokončením zavaříme těstoviny a nakonec přidáme pažitku na ozdobu.

Veronika.Hrozna: Vietnamci

Veronika.Hrozna: Máš naprostou pravdu, v tomto opravdu excelujeme. Ale četla jsem před časem, že u některých národů nejenže si nepotrpí na vtipy, ale oni se místo zasmání přímo urazí do hloubi duše. Nepochopím je! Hlavně prý některé státy v Jižní Americe. Za ten tvůj podařený vtip s vajíčkem by tě snad i ukamenovali, nebo přinejmenším by si přesdli k jinému stolu. A bylo by po srandě. Jsme určitě lepší!!!

Veronika.Hrozna: No tedy to je fór! Za to máš jedničku s hvězdičkou!

Ještě tedy něco k Velikonočním svátkům:
*Poslední velikonoční neděli se říká Boží hod velikonoční, protože končil půst.
*O Velikonočním pondělí se dodržuje starý zvyk chození na pomlázku.
Pomlázka (nářečně také tatar) se plete z vrbového proutí.
*Koledníkům se dávají kraslice, což jsou obarvená nebo malovaná vařená
vejce. Název kraslice vznikl podle červené - staroslovansky
krásné barvy.
*Dalším roztomilým velikonočním zvykem je obléknout si na Velikonoční
neděli něco nového, kdo tak neučiní, pokaká ho beránek.

BARVENÍ VAJEC PŘÍRODNÍMI BARVIVY
Většina surovin se najde doma ve spíži.
K sytě oranžovému zabarvení použijeme mrkev, hodí se rovněž slupky z červené cibule, které vaříme spolu s vejci ve vodě s octem nebo solí.
Žlutě vajíčka obarví odvar z kmínu nebo lipového květu nebo použijeme trochu šafránu.
Tmavohnědý odstín docílíme dubovou kůrou nebo dubovým listím či cibulovými slupkami.
Zlatohnědou barvu docílíme vařením vajec v cibulových slupkách nebo v odvaru z žitné kávy.
Z naklíčeného obilí je světlezelená barva, zelenou dosáhneme také z kopřiv nebo špenátu.
Z červeného zelí modrofialovou, z červené řepy růžovou až červenou, hnědé odstíny ze silného čaje.
Pro žádaný odstín barvy je třeba mít o něco silnější rostlinný vývar. Barvy je možné i navzájem míchat.
Vejce též zdobíme batikováním včelím voskem a následným obarvením zvolenou barvou (studenou).
Vněkterých krajích se vajíčka zdobí slámou (nejlepší je žitná nebo ječná. Slaměné motivy vyniknou nejlépe na tmavém podkladě.
Aby barva na vejcích dobře držela, musíme každé vejce před barvením omýt v teplé octové vodě a dobře osušit. Obarvená vejce odkládáme na hadřík a otáčíme jím, dokud neoschne.

BARVENÍ LÁTEK - některé barvy je možné použít i k obarvení vajíček.
Barvy se získávají ze stromů, rostlin, živočichů... Třeba černá se získává z olšové kůry nebo duběnek, hnědá z cibulových slupek, dubové kůry nebo šišek, zelená z listů černého bezu nebo špenátu, červená z červené řípy, višně nebo moruše, modrá z ostružin, bezinek, chrpy nebo červeného zelí, žlutá z lipových květů a listů, rebarborového kořene nebo kari, oranžová ze šafránu nebo mydlice lékařské.
Z plodů se udělá vývar v poměru 1 : 1. Ale rostliny musejí být sušené, jinak je účinek menší. Přidá se sůl, vinný kámen, roztok kamence hlinitodraselného (aby barvy lépe držely). Přadena se nechají v lázni tak dlouho, až dostanou požadovaný odstín. Pak se vymáchají ve vlažné octové vodě a může se tkát.

KVETOUCÍ POMLÁZKY - KLAUSOVKY
V době, kdy se stříhají ještě nevypučené forzithie, si vybereme tenké proutky, které uschováme v tmavém sklepě ve vlhkém písku (jako rouby). Týden před velikonocemi z nich oloupáme všechny pupeny a ponecháme jen ty na koncích v délce asi 3 cm. Pak z nich upleteme drobné pomlázky, které dáme do vázy a ony poslušně vykvetou právě na svátky. Vypadá to půvabně, když na konci maličké pomlázky září žlutý chochol květů. Pomlázky pak buď necháme ve váze, nebo je zapícháme do květináčů, také se dobře vyjímají ve středovém otvoru velikonoční bábovky, fantazii se meze nekladou. Po velikonocích je můžeme zasadit do zeminy a nechat růst.

"VLASATÁ" VAJÍČKA - KLAUSOVKY
Jako základ se hodí keramické kruhové krmítko pro zvířata, které můžeme koupit v obchodě s chovatelskými potřebami za přijatelnou cenu. Krmítko je těžké, takže nehrozí snadné zvrhnutí či shození, má hnědou glazuru, trochu světleji duhovanou, což působí pěkně. Na dno krmítka dáme slabou vrstvu drenáže (střípky ze starých rozbitých květináčů nebo drobné kamínky) a zasypeme běžnou kupovanou zeminou. Zasejeme řeřichu, která nám v krátké době vytvoří zelený kobereček. Pak si připravíme pouky - vyfouknutá vajíčka. Tupější špičku skořápky asi do jedné třetiny zubatě olámeme a vnitřek naplníme také zeminou a to až ke kraji. Do těchto vajíčkových "květináčků" zasadíme žito (koupíme v semenářství). Je hezké předem obarvit vyfouklá vajíčka třeba na červeno, žluto apod. Žito zakrátko vzejde a vytvoří na vršcích vajíček zelené "vlasy ostříhané na ježka". Misku přizdobíme proutkem kočičky a jehnědy a dekorace je hotová.
Všem přeji hodně zdaru!

Veronika.Hrozna: Velký dík za přijetí mého příspevku, měla jsem obavu, že se to nebude líbit. Jsem moc ráda, že jsem uspěla. Ještě mám jeden miničláneček o jarních zvycích ve staré Číně, jímž někteří přisuzují tradici vaření vajíček na Velikonoce! Myslíš, že by to někoho zajímalo? Nebo nějaké jiné velikonoční zvyky? Mám návody na barvení kraslic přírodními barvami, ale toho je plný web, ale dva návody na velikonoční výzdobu bytu, které se mi líbí, bych přidala, třeba někoho inspirují. I když to asi někteří znají. Přeji moc zdravíčka!

STARÉ KOLEDY:

KOLEDA I.
Velkonočko milá, kdes tak dlouho byla?
U studánky, u hlubánky, ruce nohy myla,
čtyry funty, dvě vědruňky mýdla vymydlila.
Klíčnice z nebe, my prosíme tebe,
rač nám otevříti, až budeme mříti!
A ta paní kuchařka, ukradla nám kus těsta,
zaběhla s ním do města, prodala ho za tři sta.
Panímámo z louky, dejte okřín mouky,
pár vajíček od slepiček, žličku másla od kraviček.
Panímámo z polí, dejte prosím soli,
pět vajíček nebo šest a kus másla jako pěst,
však se hodí všechno snězt!
(Z Moravy)

KOLEDA II.
Už jsme ten půst odbyli,
velkonoc se dočkali.
Bude už čtvrtek Zelený,
bude beránek pečený,
budeme jíst jidáše,
s medem kousek kaše
a tři lžičky medu
vezmem proti jedu.
(Z Čech)

KOLEDA III.
Hody, hody, do provody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý
slepička vám snese jiný!
Za kamny v koutku, na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá,
proutek se zláme, slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát!
(Od Prahy)

KOLEDA IV.
Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju.
Komu vajíčko dám, toho ráda mám.
To vajíčko malovaný je od srdce darovaný.
Leť, vajíčko, dolinú, pozdrav moju rodinu!
V malovaném vajíčku posílám ti hubičku.
V tom vajíčku zpívá kohútek,
co vyžene všecek zármutek.
Koukej se, vajíčko, přes potůček,
mému synečkovi na stoleček.
Koulej se, vajíčko, vesele,
ať se můj Janíček zasměje.
Na to vajíčko pište slovíčko,
ať se zaraduje muje srdíčko.
Kdo chce všecko vědět,
musí rok na tomto vajíčku sedět.
(Z Moravy)

Symbolika velikonočního mazance - bochánku: Jeho kruhový tvar symbolizuje slunce, jde o starý pohanský - předkřesťanský zvyk, kdy se slunce uctívalo jako božstvo. Křesťanské náboženství převzalo více prastarých zvyků.

TOHLE BY TU ASI TAKY NEMĚLO CHYBĚT:

VELIKONOCE
Čtyřicetidenní půst před velikonocemi začínal Popeleční středou (středa před Černou nedělí) a končil Bílou sobotou. Neděle se do toho nepočítají, to se půst nedržel. Na děti se toto nařízení příliš nevztahovalo. Délka tohoto půstu je odvozena od doby pobytu Ježíše Krista na poušti. Dříve bylo v tomto období zakázáno i svatební veselí. Po tomto půstu následuje období masopustního veselí.

ŠEST POSTNÍCH PŘEDVELIKONOČNÍCH NEDĚL

ČERNÁ NEDĚLE - první postní neděle, nazývaná také Pučálka nebo Liščí neděle. Ženy se v tento den oblékaly na znamení smutku do černého, snad ze stesku po masopustním veselí. Pučálka se jí říkalo v krajích, kde se jídal pokrm z napučeného hrachu a Liščí tam, kde maminky v noci rozvěsily na stromy upečené preclíky. Děti je tam ráno hledaly s tím, že je tam zanechala v noci liška.

PRAŽNÁ NEDĚLE - druhá postní neděle má jméno podle pokrmu z praženého obilí.

KÝCHAVNÁ NEDĚLE - třetí postní neděle. Věřilo se, že kdo kolikrát za tento den kýchne, tolik let bude živ.

DRUŽEBNÁ NEDELE - čtvrtá postní neděle, nazývaná také Středopostní. Družba o ní chodil se ženichem na námluvy. Někde se připravovaly koláče zvané družebnice.

SMRTNÁ NEDĚLE - pátá postní neděle, zvaná též Smrtelná či Černá. Tuto neděli se vynášela smrtka a na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok nikdo neumžel. V některých krajích se přinášelo do vsi léto.

KVĚTNÁ NEDĚLE - šestá postní neděle, zvaná též Květnice. V tento den světil kněz kvetoucí ratolesti (většinou kočičky), které pak chránily stavení před neštěstím, nosily se na pole pro zajištění bohaté úrody, nebo se pykaly proti bolení v krku.

TÝDEN VELIKONOČNÍ (PAŠIJOVÝ)

MODRÉ PONDĚLÍ - začátek Pašijového týdne (po Květné neděli)

ŠKAREDÁ STŘEDA - uklízením vynášíme z domu zimu. V tento den se nesměl nikdo mračit, aby se nemračily všechny středy v roce. Vymetaly se komíny a hospodyně pekly jidáše - pečivo z kynutého těsta.

ZELENÝ ČTVRTEK - zvony odlétají do Říma (při odpolední mši umlká jejich zvuk). Dodržoval se přísný půst - jedla se jen zelenina. Večer pak (podle Poslední večeře Páně) při slavnostní mši umlkly náhle varhany i zvony a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu. Při posledním zvonění se mělo zacinkat hmoždířem, aby hmyz opustil stavení. Kdo cinkal penězi, měl jich po celý rok dostatek. Proti čarodějnicím se doporučovalo vykropit celý dům svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy.

VELKÝ PÁTEK - dodržuje se přísný půst. Nesmělo se pracovat na poli, nedoporučovalo se něco komukoli půjčovat, protože vrácený předmět byl očarován. Hodně se předlo, protože nitě upředené tento den měly ochranitelskou moc.

BÍLÁ SOBOTA - slavnost Vzkříšení, zvony se vracejí z Říma (Vzkříšení Ježíše Krista). Za trám se zasouval vychladlý oharek, aby se stavení ochránilo před vyhořením. Před východem slunce se pro zdraví omývali lidé v přírodě. Pekly se mazance.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ (neděle) - Podávají se tradiční mazance, které je potřeba zadělat a péct na Bílou sobotu. Zdobily se vajíčka.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - symbolem je vejce a pomlázka. Vejce-znak rodícího se života, pomlázka z prutů prý
má blahodárný vliv na všechny ženy a dívky, které jí "okusí". Budou prý po celý rok svěží a veselé.

PROČ SE MAZANEC TAK JMENUJE?
Podle zmínky ve wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mazanec (vyňato z knihy: Magdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku)
„Jako mazanec se kdysi označoval i koláč z krajíčků sušeného chleba, který se pak namočil do vína a prokládal se makovou či mandlovou kaší.“ Se dá usuzovat, že by název mohl pocházet už ze středověku, třeba proto, že při tehdejším způsobu úpravy velikonočního mazance název vznikl prokládáním kaší – kaše se spíše maže, než prokládá, že? Takže z toho mohl vzniknout název mazanec.

Nebo také proto, že se ve středověku pekl mazanec bez cukru (cukr ještě nebyl známý), tak si ho lidé – hlavně movitější – mazali medem?

Ale nejpravděpodobnější je následující vysvětlení:
Tato možnost je popsaná v článku: https://www.reflex.cz/clanek/jidlo-a-piti/85950/ma... tímto způsobem:
Mazanec patří mezi nejstarší obřadní pečivo u nás. Prosadil se jako jeden ze symbolů velikonočních svátků. Jeho název nejspíše vznikl zkrácením výrazu pomazanec, což se vztahuje jak k tomu, že je třeba těsto před pečením důkladně pomazat vejci, ale odkazuje to i k tradičnímu posvěcování velikonočních pokrmů v kostele. „Bochánek neboli mazanec musí žlutými vejci svítit jako sluníčko a musí být také žloutkem a tukem pěkně pomazaný,“ píše Kamila Skopová v knize Hody, půsty, masopusty.

A to také podporuje zmínka v článku https://www.pecenevarene.cz/mazanec-historie-a-vyc...
I když dnes hospodyňky s mazancem do kostela pro pomazání nechodí, tradice pečení mazance na Velikonoce zůstala pevně zakořeněna, stejně jako vánočka na Vánoce.

Simona Skolakova mně trochu předběhla, přesto přidávám i svůj kamínek do mozaiky. Pokud se nebude líbit, požádám o smazání.

Veronika.Hrozna: tak jsem našla toto!!!

Jaká je historie mazance a proč se pekl na Velikonoce?

Jedná se o tradiční pečivo, které se peklo na velikonoční Bílou sobotu, aby byl přichystaný na Velikonoční neděli. Hospodyňky chodily s mazancem v neděli ráno do kostela pro posvěcení neboli „svaté pomazání“. Proto se mu říkalo zpočátku svěceník, z čehož následně zlidověl pomazanec a mazanec. I když dnes hospodyňky s mazancem do kostela pro pomazání nechodí, tradice pečení mazance na Velikonoce zůstala pevně zakořeněna, stejně jako vánočka na Vánoce. Tradice pečení mazance je velmi rozsáhlá, některé z receptů jsou zachovány až z šestnáctého století. Mazanec byl vzácností, díky surovinám jako cukr nebo smetana si jej nemohli dovolit všichni, takže vznikaly i varianty bez cukru, aby si jej mohli užít i chudší domácnosti. Bohatší hospodyně jej zdobily mandlemi a do těsta dávaly rozinky. Obliba mazance roste i dnes, velikonoční svátky jsou s ním pevně spjaty.

Veronika.Hrozna: Veronika, chren mrazím, ale nie nastrúhaný, ale narezaný na menšie kúsky, ktoré potom na robote v nerozmrazenom stave strúham. Ostrosť sa nestratí. S nastrúhaným nemám skúsenosť, lebo to takto nerobím.

Já pocházím z jižní Moravy, do Čech jsem se vdala. Když jsem byla malá a mladá, chodily v pondělí skupiny buď rovníků nebo blízkých kamarádů po dědině, výborně zpívali a skoro dům od domu děvčata " šlahali." Teda ty dospělé. Když měla některá u chlapců vroubek, sebrali někde žebřík a tu děvčicu a odtáhli aspoň pár set metrů od domu a na tom žebříku ji šlehali a nadhazovali. Pak se sebrali a táhli zpět do domu pro odměnu. Postižená měla ten žebřík nést zpět, ale to někoho uprosila, aby jí pomohl.To jsme se každá starala, aby doma nebyl žebřík v dosahu, ale to víte - sousedé děvče neměli, tak žebříky neschovali Také jsem tak párkrát dopadla. U nás se ale nepolévalo vodou ani nevonělo.
Je zajímavé, že se tenkrát moc nepilo, spíš jedlo. Ono totiž byla v neděli muzika, z ní se šlo na šestou ráno do kostela a odtud hned po šlahačce. Takže kluci byli spíš hladoví Tak jsem se rozepsala, to už recept není
Možná by administrátorky mohly debatu přesunout nebo udělat nové vlákno Velikonoce, aby další mohli psát, co bylo, když bylo u nich. Myslím, že to bude velmi příjemné čtení

Na Kvetnú nedeľu pred Veľkou nocou chodili a ešte aj chodia dievčatá spievať aj keď už pomenej a len po rodine. Ozdobí sa vrbová halúzka (Máj) - kraslicami, stužkami a létečkami ( z krepového papiera ozdobne povystrihovaný štvorec, ktorý sa napichne na halúzku).
U nás sa spievala táto pesnička ale v jednotlivých dedinách má rôzne obmeny.

Kvetná nedeľa kdes klúč podela
dala som ho dala svätému Petrovi
čo po poli lieta zeme odomiká
máj, máj, máj

Buďte tu babičky veselé
už vám to létečko nesieme
pekné, zelené, rozmarínové

Ide Peter z Ríma
nesie flašu vína
aby sme sa tešili
pána Boha chválili

Dievčatá dostanú za odmenu nejakú sladkostičku a peniažky.

Na Veľkonočný pondelok nespomínam rada lebo u nás sa hlavne šibalo a niektorí chlapci to naozaj preháňali. Moji bratranci keď boli starší mali porobené také malé korbáčiky a bolelo to teda riadne. No a voňavkovalo sa. Niektoré voňavky boli neuveriteľné smrady a keď vás 10 chalanov alebo aj viac postriekalo každý inou vôňou ( smradom) poviem vám stálo to za to Za starších časov sa u nás v dedine nepolievalo ale mňa bohužiaľ ani táto tradícia už neminula. Starší chalani chodili v skupinách s veľkým korbáčom, na ktorý sa im viazali stužky a pravdaže vedrami vody. Menším chlapcom sa viazali stužky priamo na ich korbáče. Dávali sa klasicky varené vajíčka, sladkosti, peniaze, pohostenie. Šibalo sa len doobeda do 12:00. Poobede mali už našťastie smolu. Hovorilo sa, že poobede už šibú len dievčence. Teraz sa už chodí šibať skorej v rámci rodiny a spolužiakov.

hospodyne: Keď sa pred rokmi presťahovala dcéra do Čiech, tak nás obe prekvapilo, že vo veľkonočný pondelok chodili aj dievčatá. U nás chodia po oblievačke aj šibačke len chlapci. Chlapi a chlapci oblievajú a šibú ženy a dievčatá.

Simona Skolakova: tady je už na ulicích pusto

hospodyne: tak já jsem rodilý Pražák,tam si nepamatuji,že by něco takového bylo,Velikonoce byly u nás o tom,že babička měla kupovaného šlehaného beránka dala mu pentli,barvili se vajíčka a to bylo asi tak vše,no jiná byla ,když jsem ase přestěhovala cca před 7lety sem na ves,tak to jsem čumárovala,od té doby jsem každoročně vyšlehaná,poctivě barvím vajíčkakupuji i sladkosti pro mrňata a měním peníze,abych měla kovové 50koruny,koledníků je tady jaksi hafo

Simona Skolakova: no, já to vyšroubovala schválně. Doba je už jinde a kola se zpět netočí. Moje prababička s oblibou a úšklebkem , když někdo adoroval staré časy, jak to bylo úžasné, říkávala : ustup, řádstvo zastaralé".
Ale nemyslete, také bych byla radši, kdyby "na šlahačku" chodili sousedé z celé ulice jako dřív. A že vnuky téměř násilím vyháním aspoň na spolužačky a paní učitelku? Prostě to tak je.

hospodyne: souhlasím,nechodila bych do extrému,pokud tak si myslím,že stačí doma prostřený stůl,nebo nafotit když přijdou koledníci,ale chápu a ani já bych v kostele nefotila co má kdo v košíkuale obyčej co patří k Velikonocům to je jiná parketa

Veronika.Hrozna: svěcení pokrmů na Boží hod velikonoční má duchovní rozměr a rozhodně by mi vadilo, kdyby se za mnou hnal někdo s foťákem. Třebaže s prohlášením, že pro budoucí generace. Jak Vám to píše magdalenka.
Co Vám brání naskládat si potraviny do vlastního košíku a vyfotit. Jakože pro budoucno...
No, nic ve zlém, cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly

Veronika.Hrozna: Potraviny sú v košíkoch v krásnych utierkach, neotvárajú sa. Zvedavci majú smolu a nepáčilo by sa im to fotenie.

Veronika.Hrozna: Problém je v tom, že ja svätiť nechodím. A v čase, keď sa svätí, tak tam nie som. Pripravujem doma raňajky, alebo som u dcéry v Čechách, kedy ako.

Veronika.Hrozna: Sorry, v mokom komentári nemá byť samozrejme pasca, ale paska.

zizala: Jarka, u nás chlieb nie. Syrek, šunka, klobása, vajíčka, baránok, mazanec, po našom paska. Ani perníčky a nejaké sladké veci, okrem baránka.

Veronika.Hrozna: No, ono je ťažké ísť do kostola a fotiť ľudí. V košíku je z každého jedla, ktoré je na veľkonočné raňajky, kúsok. Takže 1-2 klobásky, kúsok šunky, niekoľko vajíčok, kúsok syrka, pasca...To sa u nás dáva na raňajky oba veľkonočné dni. Najprv sa zje to posvätené, potom ostatný zvyšok. Vo všetkých rodinách sú tie raňajky rovnaké.

Veronika.Hrozna: Neviem, ako u vás, ale u nás na východe sa doteraz polieva vo veľkom. Na východe sa menej šibe, hlavná je oblievačka. Po šarišsky oľivačka. Keď sme bývali ešte na starom byte, boli to 5 posch. domy bez výťahu, takže schodisko bolo pod nosom, a na veľkonočný pondelok dolu ním tiekla voda, všetci chlapi na chodbe a polievali. Smolu sme mali my, ženy z vrchných poschodí, lebo kým sme zbehli dolu, tak z nás tieklo ako z vodovodu. Ale bolo veselo.
Niečo na tento spôsob: https://www.youtube.com/watch?v=dIWeXHIXk00
https://www.youtube.com/watch?v=MNIOwePdPps

Na Veľkú noc, v nedeľu aj v pondelok, sú slávnostné raňajky, ktoré sú všade rovnaké v rodinách: údená šunka (nie mäsový výrobok, ale šunka, ktorú si musíte doma uvariť), klobása, niekde aj údený a uvarený bôčik, syrek, paska (mazanec) a baránok. A samozrejme vajíčka. Veriaci ľudia chodia najprv z každého jedla do kostola kúsok posvätiť, až posvätené sa môže jesť.
A vo veľkonočný pondelok je už spomínaná olievačka. Nejaké foto prikladám (foto stola na veľkonočné raňajky) a napadlo ma, že som tu kedysi dala aj album: https://www.toprecepty.cz/album.php?id=1505

Veronika.Hrozna: A nechcelo by to nový "recept"? Lebo dávať veľkonočné tabule a zvyky k vianočným mi nepríde práve vhodné.

Veronika.Hrozná: Sivestr jsem kapku promarodila, ale před pár dny jsem na pohoštění pro návštěvu připravila to, čím jsem chtěla přispět na Silvestra, tak přidávám dodatečně, jestli nevadí. Nebo to klidně smaž, není to nic moc, roládka se šunkou, anglickou a sýrem, klobásové "bonbony" a tyčinky sypané sýrem. Zdravím!

Veronika.Hrozna: ...díky, to je jen předehra