Jak uchovat ovoce? Můžeme je mrazit, zavařovat nebo sušit. Vyberte vždy nejvhodnější postup

Ovoce po sklizni zpracujeme co nejdříve, výjimkou jsou pouze druhy, které postupně docházejí a sládnou (např. hrušky nebo meruňky rozložené v bedničce). Čerstvě sklizené ovoce by mělo být v plné zralosti, pěkně vybarvené a kvalitní, beze stop hniloby a plísní. Takové ovoce je plné vitamínů a dalších prospěšných látek, krásně voní a lahodně chutná.

Jak uchovat ovoce po sklizni

Krátkodobě sice sklizené ovoce vydrží "jen tak", rozložené na bedničkách nebo tácech a uložené v chladu, ale to, co v dohledné době nespotřebujeme, uložíme způsobem, při kterém nebude docházet ke zbytečným ztrátám. Máme více možností uchování - podle druhů ovoce a plánovaného využití:

• mražení 
• zavařování (kompoty, marmelády, džemy, povidla, pečený čaj)
• sušení (nakrájené ovoce, zbavené jádřinců a pecek)
• zpracování na sirupy, případně mošty

Mražení čerstvého ovoce

Jedná se o dnes nejoblíbenější způsob uchování ovoce po delší dobu.

• Postup je velmi jednoduchý, hlavním omezením je velikost naší mrazničky.
• Při mražení uchováme maximum vitamínů a zastavíme enzymatické procesy, které jinak začnou probíhat.
• Mrazíme především ovoce, které sami vypěstujeme nebo výhodně koupíme. Mezi nejoblíbenější druhy patří jahody, maliny, borůvky, rybíz, meruňky, broskve a švestky. Některé mražené ovoce je skvělé do koktejlů a na výrobu domácích zmrzlin, jiné lze použít do knedlíků a sladkých moučníků.
• Mrazíme buď ovoce celé (peckoviny po vypeckování), nakrájené, nastrouhané nebo rozmixované.
• K ukládání používáme mikrotenové sáčky nebo kelímky, vhodné je obaly označit datem uložení, mixované ovoce i názvem druhu. Sáčky rovnáme do mrazničky co nejúsporněji.

Zavařování ovoce

Zavařování bylo pro naše babičky důležitým způsobem uchování ovoce, ale přestože v dnešní době mnozí dáváme přednost mražení, vyplatí se i nám některé osvědčené dobroty připravovat. V zimě zavařeniny jistě oceníme. Zavařujeme:

• kompoty - např. z třešní, hrušek, meruněk, broskví, švestek. Používáme je k doplnění jídla a do moučníků.
• marmelády a džemy - nejen z rybízu, ale i z jahod, malin, meruněk 
• povidla - ze švestek, ale i z hrušek
• pečený čaj - využijeme vhodné směsi ovoce, o výbornou chuť se postará např. červený a černý rybíz, aronie, švestky a další. Ovoce můžeme postupně mrazit a podle potřeby, jak další ovocné druhy dozrávají, odebírat z mrazničky a připravovat pečený čaj do skleniček.

Sušení ovoce 

Často teprve po mražení a zavařování přichází na řadu ještě sušení.

• Ovoce při sušení sice ztratí šťavnatost, ale stále zůstává dobrým zdrojem minerálních látek a vlákniny. 
• Sušíme především jablka, hrušky a švestky. Nicméně sušit můžeme i vzácnější druhy ovoce. Pokud máme kvalitní elektrickou sušičku, snadno si nasušíme např. i jahody, maliny nebo moruše. 
• Hitem jsou ovocné kůže, jedná se o pláty sušeného rozmixovaného ovoce.

Sirupy, šťávy a mošty

Sirupy lze připravovat zatepla i zastudena, oblíbené jsou především připravené z drobného ovoce - z malin, rybízu, ostružin nebo aronie. Aronie (černá jeřabina) je výbornou a zdravou surovinou pro přípravu sirupu zastudena, který je nejen chutný, ale i trvanlivý. Mošty jsou jedním ze způsobů využití padaných jablek.