Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kdouloň obecná je zajímavá listnatá a opadavá dřevina vhodná k pěstování především v teplejších oblastech naší země. Daří se jí na osluněných místech v dobře propustné výživné půdě. Plody jsou kdoule, které svým vzhledem připomínají hrušky nebo jablka, vyznačují se příjemnou vůní a hodí se ke kuchyňskému zpracování.

Kdouloň je pro nás dnes sice méně známou a vzácnou dřevinou, ale dříve tomu tak nebylo. Různé recepty na tradiční zpracování aromatických plodů najdeme ve starších kuchařkách. Plody zaujmou už na první pohled, svým zbarvením dokonce lákají k ochutnání, přesto se ale zasyrova k jídlu nehodí.                                                                                                                                                           

Kde se kdouloním daří

Pěstují se hlavně v jižněji položených státech Evropy. U nás se jim daří především tam, kde je mírnější počasí a rostou tam dobře i meruňky a broskve. Kdouloně vysazujeme obvykle na podzim, buď jako keře nebo stromky. Stromková forma může dosáhnout až šest metrů. Tvar dřeviny upravujeme podle potřeby řezem, koruna ani keře by neměly být příliš zahuštěné. Kdouloň na podzim zaujme lákavými plody, které tvarem připomínají krásná jablka nebo hrušky (v závislosti na odrůdě). 

Využití plodů kdouloně

Zralé kdoule příjemně voní. Sklízíme je od konce září do příchodu mrazíků. Nesklizené plody začínají opadávat. Po sklizni je necháme asi dva týdny dojít. I když krásné plody lákají k jídlu, musíme je nejprve tepelně upravit, jinak jsou tvrdé a nechutné. K jídlu zasyrova se nehodí.

  • Kdoule je potřeba dobře otřít nebo oloupat, zbavit stopek a okvětí, rozkrojit a vyjmout z nich jádřinec. Můžeme je pak vařit nebo péct. Dají se sušit a mrazit.
  • Po tepelné úpravě z nich získáme jedinečné želé (kdoulový sýr), kompoty, džemy a marmelády. Můžeme je kombinovat s dalším ovocem, např. s jablky. 
  • Dr. George Pamplona-Roger ve své obsáhlé Encyklopedii léčivých potravin radí: "Želé z kdoulí je obvyklou úpravou kdoulí. Nejprve se kdoule uvaří ve vodě, následně se rozmixuje na kaši, do níž se přidá tolik cukru, kolik sama váží. Do želé je lépe přidávat hnědý cukr, protože je bohatší na minerály a mnohem zdravější než běžně používaný bílý cukr. Želé z kdoulí má stahující účinek a dobře ho snášejí jak děti, tak dospělí. Je jedním z prvních jídel, která se mohou podávat po odeznění průjmu."
  • Kdoule lze využít do koláčů a různých sladkých dobrot, třeba i v kombinaci s jiným ovocem. Kdoule potřebují přisladit, na dochucení se hodí např. skořice, hřebíček a citronová kůra nebo šťáva
  • Díky příjemné vůni kdoule naše maminky a babičky rády vkládaly do prádelníku. Vůně se šíří kolem plodů, které velmi dlouho vydrží (až dva měsíce). 

Kdoulový sýr podle našich babiček

Nejedná se samozřejmě o opravdový "sýr". Inspiraci k jeho výrobě najdeme v Knize rozpočtů a kuchařských předpisů (z dvacátých let minulého století) od M. Janků-Sandtnerové

  1. Kdoulová jablka neb hrušky otřeme utěrkou, zbavíme stopek a okvětí, rozčtvrtíme je, zbavíme jadřinců a dáme do kastrolu.
  2. Zalijeme je studenou vodou, aby byly potopeny, a pod poklicí udusíme do měkka
  3. Pak je žíněným sítem prolisujeme a vaříme v kamenném kastrolu bez cukru, stále jimi míchajíce.
  4. Vaříme je tak dlouho, dokud se nám brázdy za vařečkou hned nezacelují. Je-li hmota takto hustá, přidáme cukr a mícháme na plotně asi 10–15 minut. 
  5. Pak přidáme na nudličky jemně nakrájenou citronovou kůru i šťávu, na nudličky nakrájené mandle
  6. Libovolnou formu (i malé formičky) vymažeme stolním olejem neb vylijeme studenou vodou, sýr do ní nalijeme a necháme 1 den oschnouti.
  7. Pak sýr vyklopíme na žíněné síto, přikryjeme pergamenem, aby se nezaprášil, a dáme na kamna na 5 dní sušit.
  8. Potom ho upotřebíme do cukrovinek neb jej libovolně vykrájíme (čtverečky, hvězdičky atd.), potřeme bílkem a obalíme krystalovým cukrem. Kdoulový sýr jest dobrá cukrovinka pro děti, kterou můžeme zavěsiti i na vánoční stromek

Rozpočet: Na 1 kg kdoulí potřebujeme 1 kg jemného krystalového cukru, 5 dkg mandlí a 1 citron. 

A ještě něco pro zajímavost: na zahradách se často pěstuje okrasně působící kdoulovec, který někdy s kdouloní zaměňujeme. Na jaře kvete krásnými růžovo-červenými květy, jeho plody připomínají plody kdouloně a také příjemně voní. Jsou sice jedlé, ale obvykle se ke konzumaci nepoužívají. Jejich příjemnou vůni můžeme využít na provonění domácnosti.
A jaké zkušenosti s využitím kdoulí máte vy? Budeme rádi za vaše rady a tipy do komentářů pod článkem.

 

Komentáře

Další tipy a triky