Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Rajčata jsou báječná zelenina, pro jejíž pěstování stačí jen malá plocha, přesto sklizeň může být bohatá. Rostliny potřebují výživnou půdu, osluněné stanoviště a dostatečnou závlahu. Právě zalévání je tím, v čem začátečníci chybují a zbytečně se připravují o úrodu.

Rajčata vysazujeme na volné záhony teprve tehdy, jakmile pomine nebezpečí ranních mrazíků. Do skleníků a fóliovníků je dáváme už dříve. Záhon by měl být dobře osluněný, odplevelený a vyhnojený. Výsadbu je nejlepší provádět v pozdním odpoledni, případně brzy ráno, aby na rostliny hned nesvítilo ostré slunce. Vhodnější jsou podmračené dny, kdy adaptace na nové prostředí proběhne snáze. Rostliny vysazujeme co nejhlouběji a stonek dáváme do jamky šikmo, aby se pod zemí vytvořil co nejsilnější kořenový systém. 

Jak zalévat rajčata po výsadbě

Zálivka je pro správný růst a plození rajčat zvlášť důležitá. Jedná se o teplomilné rostliny, které na záhonech rostou a plodí v tom nejteplejším období roku a na vláze jsou závislé.

  • Při vysazování nalijeme vodu do výsadbové jamky ještě před tím, než zahrneme zeminu. A po zahrnutí rajčata znovu zalijeme.
  • Kolem každé rostliny při výsadbě uděláme prohlubeň, do které se při zalévání i při dešti bude stékat voda. Vláha tím bude lépe využitá.
  • Několik dnů po výsadbě je nutná častá zálivka, aby rostliny dobře zakořenily. Zemina v jejich okolí by měla být vlhká. 
  • Poté zálivku omezíme, abychom rostliny přinutili natahovat drobné kořínky za vodou. Rajčata díky tomu lépe zakoření a zesílí. 
  • V době květu, při nasazování na plody a růstu plodů budou rajčata potřebovat dostatek vláhy, bez vody by rostliny jen zakrňovaly a nevyužily svůj potenciál. 
  • Množství zálivky se odvíjí od počasí. Při horkém počasí je potřeba vláhy vyšší. 
  • Než zalévat jen povrchově a často, je lepší rostliny zalít pořádně jednou za 2–3 dny, aby se zemina dobře zavlažila do hloubky.
  • Zálivka by měla být pravidelná. Při nárazové a jen občasné zálivce jsou plody náchylné k praskání
  • Mezi zálivkami necháme půdu oschnout. Trvalé přemokření je nevhodné. 
  • Při zálivce nikdy nelijeme vodu na listy, ale vždy pouze ke kořenům rostlin, abychom předešli šíření houbových chorob.
  • Pro zalévání jsou zvlášť vhodné ranní hodiny. Vláha se hned neodpaří a dostane se snáze ke kořenům. Během dne rostliny oschnou, což je důležitou prevencí plísní. Pokud nezvládneme ranní zálivku, zalijeme rajčata koncem dne, v pozdním odpoledni. 
  • Pro zalévání je lepší použít odraženou vodu, ideálně dešťovku, než vodu přímo z hadice, čerpanou ze studny. Voda z hadice bývá příliš chladná.
  • Mulč snižuje odpařování vláhy. Kolem rajčat můžeme dávat posekanou a mírně oschlou trávu, vždy jen v nízké vrstvě. Oblíbenou možností je také sláma.

Výživné zálivky pro rajčata

Zalévání využijeme i k přihnojování rostlin. Jednoduchým způsobem takto můžeme podpořit zakořeňování, růst, kvetení i plodnost rajčat. Kopřivová zálivka patří k těm nejoblíbenějším, z vršků kopřiv si ji připravíme zcela zadarmo. Skvělá a populární je zálivka z rozpuštěných kvasnic, kterou aplikujeme několikrát v průběhu růstu. Pro ty, kdo si mohou vyrobit zálivku ze slepičího trusu, je i toto zajímavá a účinná varianta.

Tyčková rajčata vedeme na jeden hlavní výhon, jen výjimečně na dva. Zaštipování postranních výhonů je při péči o rajčata zvlášť důležité. Hned při výsadbě k rostlinám dáváme oporubuď dřevěnou tyčku nebo spirálu, a v průběhu růstu je k opoře upevňujeme.

Komentáře

Další tipy a triky

]