Ředkvičky jsou malé krásky s velkým účinkem. Která jejich část je nejzdravější?

Vše, co musíte vědět o ředkvičkách

Byť tahle malá kořenová zelenina původně pochází z Asie, dobře ji znali a používali již staří Egypťané. U nás se ředkvička objevila zhruba až v 18. století. Dnes ji známe v několika variantách. S kulovitým nebo válcovitým kořenem bílé, červené nebo fialové barvy a bílé až růžové dužiny. Stejně jako je ředkvička proměnlivá v barvě, je různá i v chuti: může být vodová i pálivá, častější je ale pálivá verze. Ale všechny druhy jsou zdravé a mají jen málo kalorií.

Podle webu Kaloricketabulky.cz je ve stogramové porci čerstvých ředkvičkových kořenů pouze 100 kJ, zato je taková svačina doslova nabitá zdravím. Ředkvičky obsahují vitamíny C, A, B a K, dále kyselinu listovou a minerální látky jako jsou draslík, zinek a fosfor. Podle sborníku nutričních hodnot The Composition of Foods je ve 100 gramech ředkviček 17 mg vitamínu C, 180 mg draslíku a 50 mg fosforu.

Jak je SPRÁVNĚ nakupovat

Ředkvičky jsou dobré, jen když jsou pevné a křupavé. Proto až je budete v obchodě vybírat, bude-li kořen měkký na pohmat, ředkvičky neberte. Doma je pak skladujte v přihrádce na zeleninu v papírovém pytlíku. Takto vydrží čerstvé a křupavé několik dní.

Co s nimi v kuchyni

Skvělá věc je, že ředkvičky můžeme využít jak syrové, tak pečené, vařené, nakládané nebo smažené a jedlé jsou i jejich květy a listy. Květy a listy jsou výborné v salátu, kořen ředkvičky má pak mnohem širší využití. Klasicky jej můžeme po omytí nakrájet na plátky, posolit (čímž se zmírní palčivost) a podávat na chlebu s máslem. Dále se hodí do salátů, nastrouhaný do pomazánek, skvělý je i pečený spolu s masem. Výborná je i ředkvičková polévka s bramborami a sýrem. Děti jistě pobaví veselé ředkvičkové myšky, dospělí mohou zkusit udělat ředkvičkové květiny, které krásně vyniknou na obložené míse.