Praženka vltavských vorařů
Suroviny 4 porce
- 3 lžíce hrubé mouky
- 5 lžic másla
- 1 l vroucí vody
- muškátový květ
- 1 lžička cukru
- sůl
- 3 lžíce kysané smetany
Postup přípravy receptu
Hrubou mouku nasucho opražíme. Přidáme máslo a umícháme zlatou jíšku.
Do zpěněné jíšky přilijeme vroucí vodu a rozšleháme metlou. Osolíme, přidáme květ a cukr a na mírné teplotě vaříme 10 minut.
Odstavíme, dochutíme a vmícháme smetanu. Již nevaříme.
Poznámka od kuchařky
Tento starý recept mám od svého prastrýce, který před vybudováním Orlické přehrady plavil dříví z Jižních Čech do pražského Podskalí. Tuto jednoduchou polévku si prý plavci vařívali přímo na vorech.
Sdílejte recept s přáteli
Alternativy k tomuto receptu
Komentáře k receptu Praženka vltavských vorařů
-
Veronika.Hrozna: Veru, také jsem párkrát dělala svíčkovou s karamelem, poprvé podle tohoto receptu
http://www.toprecepty.cz/recept/17133-svickova-s-k... 
a je opravdu báječná. Stojí to za to nezapomenout a nepospíchat a karamel umíchat... -
magdalenka: Ja dávam citrónovú kôru do skoro hotovej omáčky a skúsim ten tvoj karamel ,musí to byť super ! Pridám aj do zajaca na smotane nech to má zase inú chuť !
-
Veronika.Hrozna: 2-3 Pl kr. cukru upálim na karamel, rozvarím s vodou. V záverečnej fázi, keď rozmixujem zeleninu, ochucujem týmto rozvarom a citrónom, príp. ešte cukor. Tak som sa to naučila doma. Ale mamka mäso aj nakladala, čo ja už nerobím. Často robila takto aj srnca alebo poľného zajaca - ako klasickú sviečkovú.
-
magdalenka: Ako robíš pod sviečkovú karamel ? Zaujímavé ! Pod kapustu/zelí/ to robím,ale pod sviečkovú to nepoznám a chcela by som to skúsiť !!!
Jo a hledám marně jeden recpt na ten skládaný medový dort z těch medových plátku /ale doma upečených/! Zapoméla jsem ho uložit ! Takový ten co mají v obchodě a někdo zde dal na néj recept -
Zvláštní polévka,znám praženku s kmínem,tu jak píše Václav.Tuto budu muset vyzkoušet,také mne zarazil ten cukr i když ho tam není moc a nemusí to tak ovlivnit,jen jakoby ozvláštnit,jak se tu píše,to ano.Nezbývá zkusit.Dík za povídání o vorařích,pěkné připomenutí.
-
Eliza: nesladím takéto veci - iba tie, kde dávam paradajky, paradajkovú šťavu, kyslú kapustu, ocot alebo citrón...do španielskych vtáčkov dávam kyslé uhorky tak preto...pod sviečkovú robím karamel, alebo tiež, ak dusím kapustu - zelí. Možno by ma ešte niečo napadlo...
-
Tak jsem právě dovařila- výborná polívčička, zase něco úplně jiného než vařím obvykle. posílám boda
-
jarda Kadic: Tak tak, Jardo, pravdu díš...
Ale já myslím, že to Majdalenka taky ví, jen si to neuvědomila. Právě dělám vepřové ve smetanovo-špenátové omáčce a uvažuju, že do ní použiju zbytek našlehané oslazené šlehačky, co mi zbyla z moučníku... Asi to risknu, přece ji nevyhodím...
Justýnko, děkuju za vyzkoušení a komentář.
-
magdalenka: Ten cukr by tomu měl dát něco, jako“podchuť“ nevím, jak to jinak rici
mimochodem, to určitě znáš, že maličko cukru třeba do guláše , udělá takoveho, chuťově ho to zkrátka jako podtrhne, že má lepší šmak, ale co já tady učím kočky chytat myši.... -
Teraz na to pozerám, v polievke je cukor, ona má byť sladká?
-
Rychlá,jednoduchá a opravdu občas dochází inspirace...jen jsem místo hrubé mouky opražila dětskou krupičku a na konec přidala česnek
-
magdalenka: Také u nás po vybudování Vltavské kaskády voroplavba zanikla. Od konce války se už neplavilo do Prahy, ale končilo se u Štěchovic. Od té doby řeka v Praze nezamrzá...
-
Eliza: Pltníctvu sa venovali pltníci z horských a podhorských oblastí, tie boli u nás najchudobnejšie. Chovali sa tam hlavne ovce, preto na varenie využívali napr. aj loj a strava bola chudobná, jednostranná, samozrejme, patrila k tomu aj pálenka. Po vybudovaní priehrad zaniklo toto remeslo. Dočítala som sa, že okrem dreva vozili aj rôzne iné komodity (od medenej rudy, kapusty, kožušiny či lesných plodov, ovčí syr alebo bryndzu)
Dnes turistov vozia na pltiach napr. http://www.1-pltnicka.sk/historia.html a je tam nádherne... -
magdalenka: Jak chudobné byly poměry na Slovensku vlastně netuším. Ovšem vltavští plavci byli naopak velmi dobře placení - aby také ne, za celodenní dřinu. Byla to skutečně náročná a nebezpečná práce, ale přišli si na zdaleka víc peněz než lidé pracující na souši. Druhá stránka věci byla, že na zpáteční cestě z Prahy domů hodně utratili (většinou z vlastní vůle
) a také, že v zimě se neplavilo, tak pouze příležitostně pomáhali v lese. Však se také říkalo, že žena plavce je v létě bez muže a v zimě bez peněz. -
U nás pltníci kedysi splavovali na pltiach s drevom Váh a Hron. Ich strava bola chudobnejšia, varili si tiež na pltiach (ohnisko na vyvýšenej časti na hline a kameňoch). Varili na masti, údenej slanine, smotana a maslo boli pre chudobných luxusom (dedinčania ich väčšinou predávali do mesta).
