Naši prarodiče z pár surovin vykouzlili hostinu. Šterc zvládnete připravit i vy

Kde všude se šterc jedl

Šterc byl rozšířený po velké části naší republiky, jen název se v různých regionech lišil. Jídlo připravované tímto způsobem bylo oblíbené v Pošumaví, Podyjí, Podkrkonoší, na Horácku, Podhorácku, Chodsku a Znojemsku. Kořeny má v německém pohraničí, vařil se původně hlavně na Šumavě. V zimním období, kdy byly horské oblasti zapadané sněhem a odříznuté od světa, to bylo jedno z mála jídel, které šlo ze skromných zásob připravit, a přitom dodalo hodně energie. Celoročně bylo oblíbené třeba u dřevorubců.

Původní variantou byl moučný šterc

Naši předkové dokázali vytěžit i z velmi omezeného výběru surovin maximum. Stačily jim dvě nebo tři suroviny a zvládli zasytit početné rodiny a ještě naservírovat chutný pokrm. Přesně takový byl šterc. Původně se připravoval pouze z mouky, vody a sádla. Moučná jídla hrála ve staročeské kuchyni důležitou úlohu, poněkud je upozadil až nástup brambor.

Existovaly dvě varianty přípravy moučného šterce, buď z mouky opečené, nebo syrové. V prvním případě (tzv. pražený šterc nebo pražená šusterka) se mouka opražila na pánvi a jakmile začala hnědnout, přilila se k ní horká voda a vzniklá hmota se vařečkou propíchávala a míchala, dokud z ní nevznikly rozdrobené kousky. Ty se následně omastily důkladně sádlem a mohl se přidat česnek, osmažená cibulka nebo výjimečně ve sváteční dny nebo v bohatších rodinách i slanina.

Šterc se podával někdy i na sladko, sypaný mákem, cukrem nebo v létě, když se zpracovávala úroda sezónního ovoce, přelitý ovocným rozvarem.

Šterc z neopečené mouky (tzv. bouchaný šterc) byl na přípravu ještě rychlejší. Mouka se zalila horkou vodou, propíchla na pár místech vařečkou a nechala se zapařit. Až se mouka uvařila, slil se zbytek vody a mouka se opět opakovaně propichovala a vybouchávala, než mělo jídlo správnou konzistenci.

Bramborový šterc

V době, kdy se u nás začaly rychle rozšiřovat brambory, dostaly se i do receptů, kde původně nebyly. Je to i případ šterce, který se začal postupem času připravovat i s bramborami. V této verzi se zejména v poněmčených rodinách říkalo Erdäpfelsterz.

Bramborový šterc se připravoval z uvařených brambor, které se jen zčásti slily, rozšťouchaly, poté zasypaly moukou, zamíchaly a krátce povařily. Nakonec se hmota omastila sádlem nebo se na sádle opékala na pánvi. Šterc z brambor se jedl samotný, zapíjený mlékem nebo podmáslím, ale taky se mohl doplnit zelím, cibulí nebo posypat nakrájenými škvarky.

Šterc z mouky

Původní jednoduchou verzi šterce pouze z mouky můžete podávat na slano s osmaženou cibulkou a ozdobenou zakysanou smetanou, případně čerstvými bylinkami, ale i na sladko s cukrem a třeba s ovocnou marmeládou.

Na přípravu budete potřebovat: 300 g polohrubé mouky, 200 ml vařící vody, 2 PL sádla, sůl.

Jak na to?

1. Mouku pomalu na sucho opražte na pánvi do světle zlaté barvy.
2. Opraženou mouku zalijte vroucí vodou, lehce osolte a míchejte, dokud těsto nezačne dělat hrudky (asi 3 minuty).
3. Přilijte rozehřáté sádlo a ještě chvíli promíchejte na pánvi společně.
4. Na závěr dochuťte podle vlastní volby – slanou verzi ještě dosolte, do sladké přidejte cukr.

Náš tip: Vyzkoušejte i další staročeský recept – bramborové šulánky s mákem podle našeho videoreceptu.