Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Léto je hlavní sezónou zejména peckového a bobulového ovoce. Jednotlivé druhy peckovin se od sebe liší vzhledem, chutí, dobou zrání i využitím v kuchyni. Seznámíme vás s druhy, které se u nás pěstují nejčastěji a se kterými se na zahradách i v sadech setkáte nejčastěji.

Co všechno přes léto dozrává?

Ovoce, to je rozmanitost chutí, barev i možností zpracování, a proto je jednou z nejcennějších skupin plodů, které můžete přes léto začít postupně sklízet. Od prvních třešní v červnu až po pozdní švestky na přelomu léta a podzimu nabízí naše zahrady i sady bohatou úrodu pro čerstvou spotřebu i domácí zavařování.

Třešně, broskve nebo švestky asi pozná každý. Pak tu jsou ale další druhy peckovin, u kterých si název nevybavíte, nebo jej určíte špatně. Víte, jak se nesplést? Někdo těmto druhům ovoce říká souhrnně blumy nebo slívy. Každý druh ale má své přesné pojmenování. 

Slívy, špendlíky nebo ryngle?

Původním druhem je slivoň, která však zahrnuje velké množství dalších specifických peckovin. 

  1. Slívy se od švestek liší především tvarem a větší pestrostí odrůd. Mohou být kulaté, oválné, žluté, červené i tmavě modré. Hodí se k přímé konzumaci i na zpracování do vícedruhových marmelád, želé nebo džusů.

  2. Mirabelky jsou drobné žluté „švestky“ s velmi sladkou chutí. Díky vysokému obsahu cukru se výborně hodí na marmelády, kompoty nebo domácí pálenky.

  3. Ryngle mají kulaté plody se zelenou, žlutou nebo načervenalou slupkou. Oproti klasickým švestkám jsou šťavnatější a jemnější. Nejčastěji se jedí čerstvé nebo se používají do ovocných koláčů a kompotů.

  4. Trnky (prunélky) jsou zpočátku zelené, po dozrání modročerné kulaté plody s voskovou vrstvou. Dužina si zachovává zelenou barvu. Dozrávají od října do listopadu a zůstávají na rostlině přes celou zimu. Využívají se na domácí vína a pálenky, do džemů a šťáv.

  5. Myrobalán se často nesprávně označuje jako špendlík. Obvykle bývají jeho plody červené, ale barva se může podle odrůd lišit od žluté až po tmavě červenou či modrofialovou. Dozrávají od srpna do září. Dužninu lze špatně oddělit od pecky (tím se liší od špendlíků nebo mirabelek).

  6. Bluma je pravděpodobně křížencem trnky a myrobalánu. Plody jsou chuťově podobné švestce, ale sladší. Jsou vhodné pro přímou spotřebu, na výrobu džemů, povidel nebo domácí pálenky.

  7. Renklóda čili slivoň italská. Kulatým odrůdám se říká také blumy, oválným slívy. Plody se velmi dobře oddělují od pecek. Používají se na přímou spotřebu, do džemů či šťáv.

Jak tyto dřeviny pěstovat?

Slivoně obecně vyžadují obvykle lehčí, propustnou, hluboce humózní půdu, slunné stanoviště a v prvních letech od výsadby pravidelnou zálivku i vysoké dávky hnojiv. Většinou se jedná o dlouhověké stromy, které plodí i okolo 20 let. 

Oblíbené jsou především v menších zahradách jako solitéry, spousta odrůd ale roste divoce podél silnic nebo v parcích, kde se vysazují také jako okrasné dřeviny. Většinu těchto dřevin je potřeba prořezávat, a také ošetřovat proti chorobám (šarka, monilióza, puchrovitost nebo rez) a proti škůdcům (mšice, obaleč či pilatka).

Náš tip: Podle našeho videoreceptu si můžete z některých odrůd peckovin připravit hebké ovocné knedlíky.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

]