Jak prostřít štědrovečerní stůl podle starých zvyků? Pecen chleba patří do rohu, šupina pod talíř a pokrmy na stůl všechny současně

Magická moc Štědrého večera

Tradice a zvyky opakované každoročně na Štědrý večer se dochovaly z doby, kdy lidé věřili v kouzelnou moc tohoto svátku a prováděli rituály zajišťující zdraví, hojnost a štěstí pro následující rok. Spousta z nich, jako například známé rozkrajování jablka, házení střevíce nebo lití olova se provádí po slavnostním hodování, některé se však týkají přímo štědrovečerní večeře a slavnostní tabule.

Stůl prostřený pro sudý počet osob

Podle lidové pověry chodívá před štědrovečerní večeří smrtka kontrolovat stůl. Je-li počet přichystaných talířů a židlí lichý, vrátí se během následujícího roku pro jednoho strávníka. Proto se i při lichém počtu osob má prostřít o jeden talíře více a také židlí má být stejný počet.

Nohy stolu svázané provazem či řetězem

Tento rituál proveďte, chcete-li mít po celý následující rok soudržnou rodinu a ochránit majetek před zloději. Naši předkové také věřili, že jim svázané nohy štědrovečerního stolu ochrání dobytek před divokými zvířaty a nemocemi.

Rybí šupina nebo mince pod talířem

Každý, kdo najde kapří šupinu pod talířem, toho čeká v příštím roce bohatství a štěstí. Tradice podávání kapra na Štědrý večer je poměrně mladá. Dříve se místo šupiny dávala pod talíř mince.

Ke stolu s první hvězdou na obloze

První štědrovečerní hvězda symbolizuje narození Ježíše Krista a počátek vánočních svátků. Dříve do první hvězdy muselo být postaráno o dobytek, uklizeno, navařeno a prostřeno k večeři.

Pecen chleba pro hojnost

Čerstvý chléb se pokládal na roh stolu, aby rodina měla po celý příští rok dostatek jídla. Do dalších rohů se pokládaly plodiny a produkty hospodářství pro dostatek všeho i v příštím roce. V jednom rohu nesměla chybět mince pro uchování bohatství.

Devatero chodů

V dávných dobách byla číslu 9 přisuzovaná magická moc, proto se také na Štědrý den podávalo 9 chodů a každý člen rodiny měl alespoň ochutnat každý z nich. Začínalo se kouskem chleba nebo jiným pečivem a oplatkou s medem, následovala sytá polévka z hrachu nebo čočky, houbový kuba, jednoduchá luštěninová nebo obilná kaše, jako dezert se podávalo čerstvé, sušené nebo pečené ovoce, dále ořechy a nesměla chybět ani tradiční vánočka a samozřejmě cukroví.

Odcházení od stolu

Od štědrovečerní večeře by hospodyně neměla vstávat, aby sklízela ze stolu nebo donášela zapomenuté chody. Vždy by tedy měly všechny chody být naservírované zároveň. Tento zvyk vychází z pověry, že opuštění stolu jakýmkoli členem rodiny přinese hospodářství smůlu. Jiná pověra varuje před tím, že kdo vstane od štědrovečerní hostiny, ten také v následujícím roce rodinu opustí.

Zbytky jídla pro zvířata a úrodnou půdu

Zbytky z večeře se rozdělovaly na přilepšenou mezi domácí zvířata, a tam, kde žádná nebyla, zakopávaly se na pozemku pro bohatou úrodu v příštím roce. To si lze dnes představit mimo větší města, obdarovat kouskem vánočky nebo polévky však můžete i svého domácího mazlíčka.

Zvyky a tradice předávané dětem

O spoustě vánočních rituálů bychom už dávno nevěděli, kdyby se nepředávaly z generace na generaci. Proto je důležité i v moderní době učit děti alespoň některým zvykům, které si rády přenesou později i do své nové rodiny. 

A jaké tradice a zvyky dodržujete u štědrovečerní večeře vy?