Kecané koláče na Havelské posvícení voní máslem a rumem a díky několika náplním chutnají skvěle

Jak se slaví havelské posvícení?

Svátek svatého Havla připadá na 16. října a v minulosti vždy na první neděli po tomto svátku připadalo jedno z nejvýznamnějších posvícení. Posvícení se kdysi slavilo snad na každé vesnici, šlo totiž o oslavu výročního dne místního posvěcení kostela.

Probíhalo tedy ve svátek světce, jemuž byl kostel zasvěcen, a protože kostel byl skoro v každé vesnici, byla posvícení celá řada. S těmi podzimními se navíc rovněž slavilo i ukončení sklizně, proto byla posvícení spojena i s poutěmi, tancovačkami a dalšími veselicemi. 

Posvícení znamenalo hodování

Svatohavelské posvícení konkrétně vzniklo ve snaze všechna posvícení sjednotit do jednoho dne, abych těch oslav nebylo tolik, nakonec se však stalo jen dalším do počtu. A i když se na něj trochu pozapomnělo, na některých místech se koná stále.

Právě na svátek svatého Havla bylo opravdu co slavit, neboť podle pranostik měly být do tohoto dne ukončeny všechny venkovní práce na polích i v sadu. Tento den byl tedy takovým mezníkem mezi prací na poli a doma. Posvícení se slavila opravdu velkolepě, zabíjely se husy, kachny, kuřata a pilo se a hodovalo. 

K posvícení patří koláče

Jednou z pochoutek neoddělitelně spjatých s posvícením jsou i kynuté koláče. A protože šlo o sváteční pokrm, používaly se do nich jen ty nejlepší suroviny. Rozhodně nebyly nijak šizené, ale pěkně poctivé, s máslem a často i zadělávané smetanou.

Koláče pak hospodyně obvykle pekly dvakrát. Prvními se zvali sousedé na posvícení, a protože se obvykle snědly, musela se péct další várka. Další pak dívky rozdávaly svým tanečníkům u muziky. Není divu, že si na nich tehdy hospodyně dávaly záležet.

Koláče ze všech koutů naší vlasti

Posvícenských koláčů bylo spousta, přičemž se lišily hlavně krajově. V Čechách byly častější klasické kulaté koláče s náplní ve středu, na Moravě se zase pekly dvojctihodné koláče s dvojí náplní (uvnitř a ještě navrchu), nebo frgály, časté byly i koláče vázané, jež měly podobu šátečků, obdélníkové nebo skládané z několika vrstev. Tehdejší koláče tak měly i různé dnes už neznámé názvy, například ploce, drcny či hnětýnky. 

Kecané koláče s několika nádivkami

K oblíbeným koláčům kdysi patřily i tzv. koláče kecané. I ty měly často obdélníkový tvar, pekly se na plechu (mohly ovšem být i kulaté) a název byl odvozen od náplní, které se na koláč „nakecaly“.

Výjimečné pak byly koláče hlavně tím, že se na ně náplní dávalo rovnou několik druhů, takže si každý mohl vybrat, kterému kousku dá přednost.

Klasické jsou tři – povidlová, maková a tvarohová, použít se však dá třeba i marmeládová nebo ořechová. Z náplní se pak nemusí tvořit žádný speciální vzor, jen se z nich prostě na těstě utvoří hromádky. 

Kecané koláče nebo Kleckselkuchen?

Kecané koláče zřejmě pocházejí z Německa, kde se připravují podobné, jimž se říká Kleckselkuchen. Na nich nesměla chybět vedle tvarohu, máku a ovoce ještě křupavá drobenka.

U nás jsou tyto koláče také známé jako podmokelské podle jedné z děčínských čtvrtí. Právě zde se totiž koláče často pekly, na což má pravděpodobně vliv poloha Děčína v pohraničí. Pokud byste si chtěli tento koláč upéct, ať už na posvícení nebo jen tak, můžete to zkusit podle našeho receptu. 

Budete potřebovat: 500 g polohrubé mouky, 80 g cukru krupice, 100 g másla, špetka soli, 2 žloutky, 1 kostku droždí, 1/4 l mléka. Na tvarohovou nádivku si připravte: 250 g tučného tvarohu (kostka), 30-50 g krupicového cukru, 1 vanilkový cukr, citronovou kůru z poloviny citronu, 1 žloutek, rozinky a 1 lžíci rumu. Na povidlovou náplň si připravte: 120 g povidel, 1 špetku mleté skořice, 0,5 lžíce rumu a trochu vlažné vody. Na makovou náplň potřebujete: 250 g mletého máku, asi 300-330 ml mléka, 2-4 lžíce cukru, strouhanou citronovou kůru, 0,5-1 lžičku skořice a 1 lžíci pikantní marmelády. Na drobenku potřebujete: polohrubou mouku, cukr krupici, 1 vanilkový cukr, žloutek a máslo. 

1. Z vlažného mléka, droždí, 100 g mouky a trochy cukru udělejte kvásek a nechte ho teplém místě vzejít. V jiné míse smíchejte mouku, sůl, zbylý cukr, povolené máslo a žloutky. Přidejte kvásek, zadělejte kynuté těsto a nechte je vykynout. Mezitím si připravte nádivky.

2. Na tvarohovou náplň utřete tvaroh se žloutkem, oběma cukry a strouhanou citronovou kůrou. Dobře promíchejte a podle chuti dochuťte rumem. Na závěr přidejte rozinky.

3. Na povidlovou náplň povidla zřeďte vlažnou vodou, přidejte rum, skořici a zamíchejte. Na makovou náplň přiveďte k varu mléko a vsypte do něj mletý mák. Za stálého míchání chvilku povařte. Odstavte a vmíchejte ostatní suroviny.
   Můžete přimíchat i 1-2 lžíce rumu (na dochucení s chodí i rozinky).Náplň nechte vychladnout. 

4. Těsto rozválejte na plát a dejte na plech. Vrstva těsta nesmí být moc vysoká, musí být nižší než vrstva náplně. Na těsto pak naneste lžící malé kopečky nádivky a pravidelně je střídejte.

5. Z másla, mouky, cukru, žloutku (díky němu bude drobenka krásně křupavá i další den) a vanilkového cukru si připravte drobenku a vydatně ji posypejte koláč. Koláč pečte v předehřáté troubě při teplotě 160 °C asi 35 minut. 

Náš tip: Vyzkoušet můžete i tyto vynikající malé koláčky, zvané rumáčky, podle našeho video receptu.