Kapustnica z Harvelky
Suroviny
- voda z kyselého zelí naředěná stejným dílem vody
- bobkový list
- nové koření
- celý pepř
- sůl
- brambory
- maso
Postup přípravy receptu
Celé kouzlo kapustnice spočívá v tom, že maso vaříme v "láku" z kyselého zelí zředěného stejným dílem vody a okořeněného bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem. Samozřejmě lák nabereme ze zeláku i s trochou zelí.
Vařívala se v obci Harvelka při "zakaľačce" (zabijačce) nebo k nedělnímu obědu jako hlavní jídlo.
Na zabijačce se kapustnica vařila z jazyku, srdíčka, kolena, bůčku, různých ořezů, zkrátka z toho, co řezník do polévky vhodil. Později, když se zaudilo, vylepšovala se polévka uzeným.
Podávala se s vařenými brambory, které se servírovaly zvlášť v míse a k polévce se buď přikusovaly nebo v polévce "rozštikaly" (rozmačkaly).
Já jsem k přípravě kapustnice použil koleno, obíračky (kosti z kotlety nebo krkovičky) a uzené žebírko. Vše jsem s naředěným lákem a kořením uvařil v tlakovém hrnci a podle chuti dosolil. Maso má skvělou chuť, davám vařit více masa, protože než uvařené maso nakrájím, hodně ho mizí v mém žaludku.
Poznámka od kuchařky
Zdroj: recept jsem získal od mé milované Amalenky, která z obce Harvelka pochází. Harvelka byla obec na Kysuciach, v roce 1985 zanikla v důsledku výstavby vodní nádrže Nová Bystrica.
Sdílejte recept s přáteli
Alternativy k tomuto receptu
Komentáře k receptu Kapustnica z Harvelky
-
Jendo. Tak jsem se kouk. Je o super. To by mne srovnalo vždy. máš +bodík 20
-
No tak dobrá, máš ji tam zpátky.
Nemusíš se dívat.
-
No, Jano, pořádně si zapamatuj to, co ti tady Jenda r
adí, víš, že ty frgály na svatbu mé dcery tě asi neminou! Jeníčku, jak jinak, samozřejmě, že ti letí bodík z Orlové a protože si myslím, že pipre ti taky jeden šoupla, máš z Orlové dva bodíky! Jo a ty jeden, nechal jsi mi tu fotku? Nestihla jsem se mrknout!
-
Tak tyto sváteční koláčky už mám v oblíbených a hned jsem přidala bodík
Musí být určitě chutnější, než jsem dělala já podle receptu, kde je jako tuk uvedený olej. Také bez kynutí. Ale i ty byly dobré, copak teprve tvoje.
-
Jani, máslo s rumem používám taky. http://www.toprecepty.cz/recept/4294-svatecni-kolacky/
-
Jendo, moc děkuji za odkaz!!!!
Už jsem si ho uložila. Nadivku jsem dělala vlastně stejně, vzpomínám si, že jsem přidávala i povidla. Jen jsem to měla tužší. Asi to bylo tím, že jsem tam nepřidala trochu vývaru z hrušek. Jinak teta vždy po upečení potřela peroutkou každou nádivku rozpuštěným máslem smíchaným s rumem.
-
Jani, to jsem našel na netu: http://www.recepty.cz/recept.asp?id_receptu=JNLRJQNMO5&id_kategorie=JNLQCOO5
-
Jendo, já kdysi dělala hruškovou nádívku tak, jak ji popisuješ, s badyánem. Ale dělala jsem ho jen tak od oka, bez receptu a docela se povedla. Jen si už nepamatuji, jak jsem ji vykouzlila
Tehdy jsem získala sušené hrušky z Valašska od rodiny. Je to už pár let, dnes je nemohu nikde sehnat.
-
Právě mi kyne chlebové těsto a pokusím se upéct plecovník. Od tatínka vím, že se kdysi pekával na velikonoce. Byla to uzená plec zapečena v chlebovém těstu. Pokud se povede, určitě napíšu recept.
-
Jani, moje maminka pekla hrušťáky, bohužel od ní už se recept nedozvím, ale pamatuji se, že sušené hrušky vařila a pak mlela na masovém mlýnku a dominantní koření byl bydyán. Taky si nejsem jistý, zda badyán dávala vařit s hruškama, nebo dávala mletý až do pomletých hrušek.
-
Pocházím z Valašska, tam se vařily také zajímavé speciality a až se stydím, že jsem zatím nezískala recept na skvělé valašské frgály, které pekla moje teta-skvělá kuchařka. Zatím jsem podobný neochutnala. Je to hlavně v nádívkách, ty chutnaly skvěle, hlavně hrušková..mňam
. Snad ho získám od sestřenic a pak se s ním podělím i zde.
-
Pěkně napsané a rozhodně se to i musí ochutnat. Je vidět, že Jenda vaří i srdcem
Souhlasím s Terezkou, že generacemi prověřené recepty by se zapomínat neměly, naopak ty staré a podle někoho obyčejné recepty určitě v mnohém předčí ty nejmódnější speciality.
-
Vzpomínám na svoji maminku, který vykouzlila z "ničeho" jednoduchá a velmi chutná jídla. Hlavně to dokázala skvěle ochutit, pouze klasickým kořením. Něco jsem podchytila, ale musím přiznat, že ne vždy vše chutná jako maminčino jídlo. V restauracích jíme jen sporadicky, na cestách a kupodivu i tam si dává manžel raději klasická jídla. Doma rád experimentuje, ale koření jen klasické. Toto jídlo by jemu i mně určitě chutnalo. Dávám bodík.
-
Na Kysuciach sa varilo, ale ešte aj varí veľa jednoduchých, ale pritom výborných jedál.
Hľadáme kdejaké "novoty" a špeciality, a zabúdame na recepty, ktoré osvedčili desaťročia, možno storočia
1-64-64-exact.jpg "pipre")
